Internetová poradna i-EKIS / odpověď
16.5.16 / dotaz č. 68985
Dobrý den,
Náš rodinný domek má skladbu obvodové zdi směrem z vnitřní strany ven- cihla voštinka15 cm, lisovaná skelná vata vistemat 4 cm, škvárová tvárnice 30 cm. Jak silné zateplení vnějších stěn zvolit a jaký materiál, aby nedošlo paradoxně ke zhoršení klimatu uvnitř domu. Okna máme již vyměněná a na třech místech se po 5 letech od výměny, objevily na vnitřní omítce malá kolečka, vypadající jako mokré skvrny. Zřejmě kondenzace?
Děkuji za Vaši odpověď
Náš rodinný domek má skladbu obvodové zdi směrem z vnitřní strany ven- cihla voštinka15 cm, lisovaná skelná vata vistemat 4 cm, škvárová tvárnice 30 cm. Jak silné zateplení vnějších stěn zvolit a jaký materiál, aby nedošlo paradoxně ke zhoršení klimatu uvnitř domu. Okna máme již vyměněná a na třech místech se po 5 letech od výměny, objevily na vnitřní omítce malá kolečka, vypadající jako mokré skvrny. Zřejmě kondenzace?
Děkuji za Vaši odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Změna klimatu ve Vašem domě již nastala a to po výměně oken. Nová okna s nulovou infiltrací při zavření znamenají nulovou výměnu vzduchu. Záleží pak na uživatelském chování a zvyklostech obyvatel, jak poté větrání probíhá a protože je zcela závislé na lidském faktoru, je nevyzpytatelné. Je poněkud zvláštní, že se vlhkost s podezřením na kondenzaci začala projevovat až po delší době, ale i tady mohlo být něco impulsem, například právě změna režimu větrání, která nastala z jiného důvodu.
Nedomnívám se, že nyní provedením dodatečného zateplení domu se zhorší stav s vlhkostí. Mělo by to být právě naopak, ale za podmínky, že zateplení fasád postihne a vyřeší i tepelné mosty, které by mohly zůstat na okraji zateplovaných ploch. Pokud nějak souvisí se zmiňovanou poruchou, nebyla by odstraněna. Příčina by se lépe odhadovala, pokud bychom znali rozmístění vlhkých míst a zda zde nedochází k nějaké konstrukční anomálii, například bodový tepelný most může být způsoben kovovou kotvou spojující vnitřní přizdívku s nosnou stěnou, nebo jiným provázáním ve zdivu. Více by možná napověděla i termovizní kamera.
Stávající skladba s vnitřní přizdívkou a skelnou vatou bude mít tepelný odpor R někde kolem 1,4 m2.K/W. a to odpovídá součiniteli prostupu tepla U cca 0,7 W/m2.K.
(orientačně, neznáme přesné charakteristiky Vámi popisovaných materiálů)
To v době výstavbě a tehdejších „měkkých“ norem nebylo vůbec špatné.
Pokud se tedy jedná o obvodovou stěnu a normové požadavky současné - závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Zde platí, čím menší hodnota U je, tím lepší.
Abyste se dostala na hodnotu doporučenou 0,25 (W/m2.K), je potřeba přidat například 8 až 10 cm šedého EPS s tepelnou vodivostí λ 0,032 až 0,034 (W/m.K). V případě použití běžného fasádního EPS 70 F by bylo potřeba více, cca 10 až 12 cm Volil bych ale raději větší tloušťku.
Při této tloušťce dodatečné tepelné izolace by již nemělo dojít k posunu rosného bodu do škvárové tvárnice, ale měl by se nacházet v šedém EPS. Doporučil bych použít šedý polystyrén děrovaný, který je významně šetrnější z hlediska odvodu případné vlhkosti z konstrukce. Rovněž malá tloušťka šedého izolantu je výhodná – okna jsou dnes osazena v nějaké poloze a přidáním zateplení se prohloubí špaleta, což má vliv na její hloubku a denní osvětlení místnosti.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Změna klimatu ve Vašem domě již nastala a to po výměně oken. Nová okna s nulovou infiltrací při zavření znamenají nulovou výměnu vzduchu. Záleží pak na uživatelském chování a zvyklostech obyvatel, jak poté větrání probíhá a protože je zcela závislé na lidském faktoru, je nevyzpytatelné. Je poněkud zvláštní, že se vlhkost s podezřením na kondenzaci začala projevovat až po delší době, ale i tady mohlo být něco impulsem, například právě změna režimu větrání, která nastala z jiného důvodu.
Nedomnívám se, že nyní provedením dodatečného zateplení domu se zhorší stav s vlhkostí. Mělo by to být právě naopak, ale za podmínky, že zateplení fasád postihne a vyřeší i tepelné mosty, které by mohly zůstat na okraji zateplovaných ploch. Pokud nějak souvisí se zmiňovanou poruchou, nebyla by odstraněna. Příčina by se lépe odhadovala, pokud bychom znali rozmístění vlhkých míst a zda zde nedochází k nějaké konstrukční anomálii, například bodový tepelný most může být způsoben kovovou kotvou spojující vnitřní přizdívku s nosnou stěnou, nebo jiným provázáním ve zdivu. Více by možná napověděla i termovizní kamera.
Stávající skladba s vnitřní přizdívkou a skelnou vatou bude mít tepelný odpor R někde kolem 1,4 m2.K/W. a to odpovídá součiniteli prostupu tepla U cca 0,7 W/m2.K.
(orientačně, neznáme přesné charakteristiky Vámi popisovaných materiálů)
To v době výstavbě a tehdejších „měkkých“ norem nebylo vůbec špatné.
Pokud se tedy jedná o obvodovou stěnu a normové požadavky současné - závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Zde platí, čím menší hodnota U je, tím lepší.
Abyste se dostala na hodnotu doporučenou 0,25 (W/m2.K), je potřeba přidat například 8 až 10 cm šedého EPS s tepelnou vodivostí λ 0,032 až 0,034 (W/m.K). V případě použití běžného fasádního EPS 70 F by bylo potřeba více, cca 10 až 12 cm Volil bych ale raději větší tloušťku.
Při této tloušťce dodatečné tepelné izolace by již nemělo dojít k posunu rosného bodu do škvárové tvárnice, ale měl by se nacházet v šedém EPS. Doporučil bych použít šedý polystyrén děrovaný, který je významně šetrnější z hlediska odvodu případné vlhkosti z konstrukce. Rovněž malá tloušťka šedého izolantu je výhodná – okna jsou dnes osazena v nějaké poloze a přidáním zateplení se prohloubí špaleta, což má vliv na její hloubku a denní osvětlení místnosti.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice