Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.5.16 / dotaz č. 69350
Dobrý den,
koupili jsme starý dům (řadovka), který jsme celý zateplili 10 cm šedým polystyrenem. Jediná část domu, která není zateplená se nachází na sousedově pozemku, tam, kde má balkón a my z druhé strany polovinu pokoje. V rozích, kde sousedí zateplení s nezateplenou zdí se dělá plíseň, ale pouze pokud jsou velké mrazy, jindy ne. Myslíme si, že tam vzniká tepelný most a že je to dáno tím, že se to nachází na rozhraní zatepleno/nezatepleno. Chtěli bychom se zeptat, zda si myslíte, že to je tím a pak na nejlepší způsob zateplení ze strany souseda. Ten bohužel nesouhlasí s 10 cm polystyrenem (jedná se o zděnou zeď, tloušťky 45 cm). Jediné s čím by snad byl ochoten souhlasit je nějaká forma termoizolační omítky, aby to nezabralo tolik místa na jeho pozemku. Existuje vůbec něco takového, co by bylo účinné a zbavilo nás plísní? Bojíme se, abychom tam něco takového nedali a nebylo to nakonec bez efektu. Soused si myslí, že do té zdi zatéká, ale ta je úplně suchá i při velkých lijácích a plísně se netvoří, pouze když je pod nulou. Moc prosíme o radu, jaká forma zateplení by byla v tomto případě nejlepší a zbavila nás plísní. Možná když soused uvidí odpoveď od odborníků, dohodneme se lépe na vhodném postupu. Velice děkujeme a jsme s pozdravem
koupili jsme starý dům (řadovka), který jsme celý zateplili 10 cm šedým polystyrenem. Jediná část domu, která není zateplená se nachází na sousedově pozemku, tam, kde má balkón a my z druhé strany polovinu pokoje. V rozích, kde sousedí zateplení s nezateplenou zdí se dělá plíseň, ale pouze pokud jsou velké mrazy, jindy ne. Myslíme si, že tam vzniká tepelný most a že je to dáno tím, že se to nachází na rozhraní zatepleno/nezatepleno. Chtěli bychom se zeptat, zda si myslíte, že to je tím a pak na nejlepší způsob zateplení ze strany souseda. Ten bohužel nesouhlasí s 10 cm polystyrenem (jedná se o zděnou zeď, tloušťky 45 cm). Jediné s čím by snad byl ochoten souhlasit je nějaká forma termoizolační omítky, aby to nezabralo tolik místa na jeho pozemku. Existuje vůbec něco takového, co by bylo účinné a zbavilo nás plísní? Bojíme se, abychom tam něco takového nedali a nebylo to nakonec bez efektu. Soused si myslí, že do té zdi zatéká, ale ta je úplně suchá i při velkých lijácích a plísně se netvoří, pouze když je pod nulou. Moc prosíme o radu, jaká forma zateplení by byla v tomto případě nejlepší a zbavila nás plísní. Možná když soused uvidí odpoveď od odborníků, dohodneme se lépe na vhodném postupu. Velice děkujeme a jsme s pozdravem
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Podle Vašeho popisu lze téměř s jistotou označit příčinu plísně ve studeném povrchu v místě stěny od přechodu s izolací na část bez izolace, tedy jedná se, jak uvádíte o tepelný most.
V daném místě dochází ke změně průběhu izoterm tepelného pole, která může pak paradoxně zapříčinit nižší teplotu v lokálním místě, než pokud by stěna nebyla zateplena vůbec. Zároveň nezateplená část stěny, zřejmě polovina Vašeho pokoje, má malé tepelně izolační vlastnosti jako celek.
Důsledné zateplení zbývající části fasády, které bude provedeno souvisle a bez přerušení, změní rozložení teploty v konstrukci a na vnitřním povrchu bude teplota vyšší, čili nebude zde již ke kondenzaci docházet.
Stávající obvodovou stěnu jste opatřili izolací z šedého EPS v tloušťce 10 cm. Tím došlo ke zvýšení tepelného odporu „R“ konstrukce o 3,1 (m2.K/W). Izolant šedý EPS má tepelnou vodivost λ kolem 0,032 (W/m.K).
Materiál stávající zděné stěny tloušťky 45 cm neuvádíte, takže nedokáži odhadnout celkovou hodnotu tepelného odporu, ale lze očekávat, že zeď bez zateplení bude mít tepelný odpor R max. do 1,0 (m2.K/W).
Dodatečným zateplením se tedy dosáhlo doporučené hodnoty tepelné izolace dle ČSN.
Řešení tepelně izolační omítkou:
Tepelně izolační omítky různých výrobců se vyrábí vylehčením póry a s příměsí polystyrénového granulátu nebo perlitu. Jejich tepelná vodivost λ nedosahuje lepších hodnot než 0,09 až 0,17 (W/m.K). Tloušťka aplikace tepelně izolační omítky je obvykle 30 mm, někdy až 40 mm.
Zvýšení tepelného odporu
- při tloušťce 30 mm bude max. o 0,3 (m2.K/W).
- při tloušťce 40 mm bude max. o 0,4 (m2.K/W) a to si představujeme velmi dobrou hodnotu tepelné vodivosti, která tak ve skutečnosti ani být nemusí. Když to porovnáte se zvýšením tepelného odporu šedým EPS, tak je to jen 10%.
To je zanedbatelné a na vnitřní teplotu a tepelný most to nebude mít žádný vliv.
Řešení jiným izolantem:
Vhodnější variantou se jeví použít na danou část stěny tepelný izolant s významně vyšší tepelně izolační schopností. Nabízí se desky z fenolické pěny s tepelnou vodivost λ 0,021 (W/m.K). Hlavní výrobci tepelně izolačních systémů ETICS mají systém s tímto materiálem – používají se systémová lepidla a systémové komponenty. Povrchová úprava vrchní omítkou pak může být stejná, jako nyní máte na zateplení.
Hodnoty zvýšení tepelného odporu konstrukce při různých tloušťkách fenolického izolantu:
4 cm – R = 1,9 (m2.K/W).
5 cm – R = 2,4 (m2.K/W).
6 cm – R = 2,8 (m2.K/W).
7 cm – R = 3,3 (m2.K/W).
Jak vidět, 7 cm již nahradí 10 cm šedého EPS a 4 cm fenolické desky budou téměř 5x lepší než stejná tloušťka tepelně izolační omítky, která nic neřeší.
Možná to pomůže k nalezení vhodného kompromisu se sousedem.
K uvedenému materiálu lze ještě říci – musí se použít kotvy s plastovým trnem, protože při menší tloušťce než 100 mm nelze použít zapuštěnou montáž hmoždinek a ty by se mohly prokreslovat. Dále materiál není vhodný na místa se zvýšeným namáháním vlhkostí – tedy ne na soklovou část.
I po zateplení se může stát, že na plochách již napadených plísní bude tato setrvávat. Lze tedy očekávat nutnost radikálnějšího zásahu i z interiéru – odstranění všech napadených ploch s přesahem 1,0 m za plíseň, vyškrábaní spár, chemické ošetření zdiva apod.
Na novou vnitřní omítku lze pak doporučit použít zmíněnou tepelně izolační jako doplněk systému.
Jde i o to, že v místě kde vodorovná konstrukce (podlaha) balkónu možná přiléhá na Vaši zeď, nebude možno izolaci průběžně dát a tím by tam část tepelného mostu zůstala a bude vhodně se pokusit toto nějak překlenout v interiéru. To již závisí na tvaru detailu a je potřeba na místě promyslet.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Podle Vašeho popisu lze téměř s jistotou označit příčinu plísně ve studeném povrchu v místě stěny od přechodu s izolací na část bez izolace, tedy jedná se, jak uvádíte o tepelný most.
V daném místě dochází ke změně průběhu izoterm tepelného pole, která může pak paradoxně zapříčinit nižší teplotu v lokálním místě, než pokud by stěna nebyla zateplena vůbec. Zároveň nezateplená část stěny, zřejmě polovina Vašeho pokoje, má malé tepelně izolační vlastnosti jako celek.
Důsledné zateplení zbývající části fasády, které bude provedeno souvisle a bez přerušení, změní rozložení teploty v konstrukci a na vnitřním povrchu bude teplota vyšší, čili nebude zde již ke kondenzaci docházet.
Stávající obvodovou stěnu jste opatřili izolací z šedého EPS v tloušťce 10 cm. Tím došlo ke zvýšení tepelného odporu „R“ konstrukce o 3,1 (m2.K/W). Izolant šedý EPS má tepelnou vodivost λ kolem 0,032 (W/m.K).
Materiál stávající zděné stěny tloušťky 45 cm neuvádíte, takže nedokáži odhadnout celkovou hodnotu tepelného odporu, ale lze očekávat, že zeď bez zateplení bude mít tepelný odpor R max. do 1,0 (m2.K/W).
Dodatečným zateplením se tedy dosáhlo doporučené hodnoty tepelné izolace dle ČSN.
Řešení tepelně izolační omítkou:
Tepelně izolační omítky různých výrobců se vyrábí vylehčením póry a s příměsí polystyrénového granulátu nebo perlitu. Jejich tepelná vodivost λ nedosahuje lepších hodnot než 0,09 až 0,17 (W/m.K). Tloušťka aplikace tepelně izolační omítky je obvykle 30 mm, někdy až 40 mm.
Zvýšení tepelného odporu
- při tloušťce 30 mm bude max. o 0,3 (m2.K/W).
- při tloušťce 40 mm bude max. o 0,4 (m2.K/W) a to si představujeme velmi dobrou hodnotu tepelné vodivosti, která tak ve skutečnosti ani být nemusí. Když to porovnáte se zvýšením tepelného odporu šedým EPS, tak je to jen 10%.
To je zanedbatelné a na vnitřní teplotu a tepelný most to nebude mít žádný vliv.
Řešení jiným izolantem:
Vhodnější variantou se jeví použít na danou část stěny tepelný izolant s významně vyšší tepelně izolační schopností. Nabízí se desky z fenolické pěny s tepelnou vodivost λ 0,021 (W/m.K). Hlavní výrobci tepelně izolačních systémů ETICS mají systém s tímto materiálem – používají se systémová lepidla a systémové komponenty. Povrchová úprava vrchní omítkou pak může být stejná, jako nyní máte na zateplení.
Hodnoty zvýšení tepelného odporu konstrukce při různých tloušťkách fenolického izolantu:
4 cm – R = 1,9 (m2.K/W).
5 cm – R = 2,4 (m2.K/W).
6 cm – R = 2,8 (m2.K/W).
7 cm – R = 3,3 (m2.K/W).
Jak vidět, 7 cm již nahradí 10 cm šedého EPS a 4 cm fenolické desky budou téměř 5x lepší než stejná tloušťka tepelně izolační omítky, která nic neřeší.
Možná to pomůže k nalezení vhodného kompromisu se sousedem.
K uvedenému materiálu lze ještě říci – musí se použít kotvy s plastovým trnem, protože při menší tloušťce než 100 mm nelze použít zapuštěnou montáž hmoždinek a ty by se mohly prokreslovat. Dále materiál není vhodný na místa se zvýšeným namáháním vlhkostí – tedy ne na soklovou část.
I po zateplení se může stát, že na plochách již napadených plísní bude tato setrvávat. Lze tedy očekávat nutnost radikálnějšího zásahu i z interiéru – odstranění všech napadených ploch s přesahem 1,0 m za plíseň, vyškrábaní spár, chemické ošetření zdiva apod.
Na novou vnitřní omítku lze pak doporučit použít zmíněnou tepelně izolační jako doplněk systému.
Jde i o to, že v místě kde vodorovná konstrukce (podlaha) balkónu možná přiléhá na Vaši zeď, nebude možno izolaci průběžně dát a tím by tam část tepelného mostu zůstala a bude vhodně se pokusit toto nějak překlenout v interiéru. To již závisí na tvaru detailu a je potřeba na místě promyslet.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice