Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.6.16 / dotaz č. 69567
Dobrý den, zajímá mne jak je to s úhradou za topení u protileteckého krytu, který je v podstatě hermeticky uzavřen8O cm železobetonovým pláštěm, který nepřijímá ani nevydává okolí teplo. Navíc je umístěn v úrovni sklepů, mimo obytnou část naprosto samostatně iozolovaný. Nelíbí se mi , že při spotřebě tepla za rok v hodnotě 780 Kč bych měl zaplatit celkem cca6000 Kč. Děkuji.
Přeji dobrý den a děkuji za dotaz.
Dotaz se týká vytápění bývalého krytu, umístěného v domě, který je netypický svým provedením a svým umístěním. Odlišnosti oproti vytápěným bytům je nutno zohlednit při zpravování rozúčtování.
K vyúčtování nákladů za r. 2015:
Rozúčtování za r. 2015 se řídí Vyhláškou MPR č. 372/2001 Sb., (dále jen vyhláška).
Celkový náklad na vytápění se dělí na složku základní a složku spotřební. Složka základní činí 40 % a rozúčtovává se podle započitatelné vytápěné plochy.
Základní složka.
V uvedeném vyúčtování je měrná spotřeba na 1 m2 započitatelné plochy 123,95 Kč/m2 . Pro uvedenou započitatelnou plochu 30,8 m2 činí tato složka nákladu
30,8 m2 x 123,95 Kč/m2 = 3 817,70 Kč.
Protože se jedná o netypický prostor nesrovnatelný s vytápěnými byty vztahuje se na vyúčtování § 2 odst e) vyhlášky kde je uvedeno:
e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se
vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce,
Pokud by byly stropy krytu vyšší než bytů, došlo by ke zvýšení základní složky. Pokud by byly stropy nižší, došlo by ke snížení základní složky. Zda byla tato korekce na vytápěný prostor provedena není z vyúčtování zřejmé.
Spotřební složka.
Podíl spotřební složky na celkovém nákladu zvyšují uvedené koeficienty kq až kf v celkové výši 1,9848. Výše jednotlivých koeficientů není z vyúčtování zřejmá, ani způsob jejich stanovení.
Vyúčtování předpokládá vytápění prostor krytu na teplotu shodnou s teplotou v bytech. Podle stavebního provedení krytu ( železobetonový skelet) je možné vytápění na nižší teploty než jsou teploty v bytech. Pak by bylo nutno provést korekci podle Přílohy č. 1 k vyhlášce, odst. 1, písm. b.
b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.)
se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ---------- [ - ],
tis - tes
kde je
s - součinitel [ - ]
ti - teplota [st. C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [st. C] v otopném období podle dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [st. C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 st. C)
Vyúčtování uvádí pro spotřební složku nákladů na vytápění průměrný měrný náklad 1,0772 Kč/jednotku (náměr digitálních měřičů). Zároveň uvádí pro vytápění krytu náměr 1 312,56 jednotek. Spotřební složka by pak měla činit
1 312,56 j x 1,0772 Kč/jednotku = 1 413,89 Kč.
Vyúčtování dále uvádí průměrnou měrnou spotřebu na vytápění zúčtovací jednotky 0,43 GJ/m2 a měrnou spotřebu na vytápění krytu 0,26 GJ/m2, tedy výrazně nižší.
Dále je uvedena “výchozí odchylka od průměru“ 50,60 % a zvýšení účtovaných spotřebních jednotek na 1 772,11. Tento další přepočet naměřených jednotek vychází z ustanovení § 4 odst. 4 vyhlášky a zvyšuje celkový náklad na vytápění krytu na 60 % průměrného nákladu na vytápění celé zúčtovací jednotky. Tím porovnává náklad na vytápění krytu s náklady na vytápění bytů.
Nižší spotřeba na vytápění krytu může být způsobena vytápěním na nižší teplotu, ovlivněna stavebním provedením a způsobem využívání prostor krytu.
Doporučuji požádat vlastníka objektu o vysvětlení způsobu rozúčtování, použití koeficientů a přepočtů, zhodnocení vlivu vnitřní teploty a způsobu využívání prostor krytu na výsledné vyúčtování ve smyslu § 7 odst (3) vyhlášky:
(3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
Ing. J. Winkler
energetický poradce
Dotaz se týká vytápění bývalého krytu, umístěného v domě, který je netypický svým provedením a svým umístěním. Odlišnosti oproti vytápěným bytům je nutno zohlednit při zpravování rozúčtování.
K vyúčtování nákladů za r. 2015:
Rozúčtování za r. 2015 se řídí Vyhláškou MPR č. 372/2001 Sb., (dále jen vyhláška).
Celkový náklad na vytápění se dělí na složku základní a složku spotřební. Složka základní činí 40 % a rozúčtovává se podle započitatelné vytápěné plochy.
Základní složka.
V uvedeném vyúčtování je měrná spotřeba na 1 m2 započitatelné plochy 123,95 Kč/m2 . Pro uvedenou započitatelnou plochu 30,8 m2 činí tato složka nákladu
30,8 m2 x 123,95 Kč/m2 = 3 817,70 Kč.
Protože se jedná o netypický prostor nesrovnatelný s vytápěnými byty vztahuje se na vyúčtování § 2 odst e) vyhlášky kde je uvedeno:
e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se
vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce,
Pokud by byly stropy krytu vyšší než bytů, došlo by ke zvýšení základní složky. Pokud by byly stropy nižší, došlo by ke snížení základní složky. Zda byla tato korekce na vytápěný prostor provedena není z vyúčtování zřejmé.
Spotřební složka.
Podíl spotřební složky na celkovém nákladu zvyšují uvedené koeficienty kq až kf v celkové výši 1,9848. Výše jednotlivých koeficientů není z vyúčtování zřejmá, ani způsob jejich stanovení.
Vyúčtování předpokládá vytápění prostor krytu na teplotu shodnou s teplotou v bytech. Podle stavebního provedení krytu ( železobetonový skelet) je možné vytápění na nižší teploty než jsou teploty v bytech. Pak by bylo nutno provést korekci podle Přílohy č. 1 k vyhlášce, odst. 1, písm. b.
b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.)
se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ---------- [ - ],
tis - tes
kde je
s - součinitel [ - ]
ti - teplota [st. C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [st. C] v otopném období podle dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [st. C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 st. C)
Vyúčtování uvádí pro spotřební složku nákladů na vytápění průměrný měrný náklad 1,0772 Kč/jednotku (náměr digitálních měřičů). Zároveň uvádí pro vytápění krytu náměr 1 312,56 jednotek. Spotřební složka by pak měla činit
1 312,56 j x 1,0772 Kč/jednotku = 1 413,89 Kč.
Vyúčtování dále uvádí průměrnou měrnou spotřebu na vytápění zúčtovací jednotky 0,43 GJ/m2 a měrnou spotřebu na vytápění krytu 0,26 GJ/m2, tedy výrazně nižší.
Dále je uvedena “výchozí odchylka od průměru“ 50,60 % a zvýšení účtovaných spotřebních jednotek na 1 772,11. Tento další přepočet naměřených jednotek vychází z ustanovení § 4 odst. 4 vyhlášky a zvyšuje celkový náklad na vytápění krytu na 60 % průměrného nákladu na vytápění celé zúčtovací jednotky. Tím porovnává náklad na vytápění krytu s náklady na vytápění bytů.
Nižší spotřeba na vytápění krytu může být způsobena vytápěním na nižší teplotu, ovlivněna stavebním provedením a způsobem využívání prostor krytu.
Doporučuji požádat vlastníka objektu o vysvětlení způsobu rozúčtování, použití koeficientů a přepočtů, zhodnocení vlivu vnitřní teploty a způsobu využívání prostor krytu na výsledné vyúčtování ve smyslu § 7 odst (3) vyhlášky:
(3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
Ing. J. Winkler
energetický poradce
Odpovídá: Ing. Jaroslav Winkler* - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk