Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.7.16 / dotaz č. 70796
Dobrý den,
ráda bych obdržela od Vás radu ohledně výměny plynového kotle. V současné době je kotel na konci své životnosti a je nutná jeho výměna. Vytápí a ohřívá vodu v nezatepleném RD (panel) o rozloze 150 m2. Roční spotřeba plynu byla 2700 m3. Z důvodu bezpečnosti uvažujeme o výměně za elektrický kotel, která by vyžadovala asi náklady na instalaci rozvodu ke kotli (jistič 3x25) a možná vyšší provozní náklady? Výměna plynového kotle by vyžadovala vyšší pořizovací náklady včetně vyvložkování komínu (údajně nutné od 1.1.2016). Jelikož nerozumíme blíže technickému řešení prosíme o navržení nejlevnější varianty pro zajištění vytápění a ohřevu teplé vody.
Děkuji za informaci
ráda bych obdržela od Vás radu ohledně výměny plynového kotle. V současné době je kotel na konci své životnosti a je nutná jeho výměna. Vytápí a ohřívá vodu v nezatepleném RD (panel) o rozloze 150 m2. Roční spotřeba plynu byla 2700 m3. Z důvodu bezpečnosti uvažujeme o výměně za elektrický kotel, která by vyžadovala asi náklady na instalaci rozvodu ke kotli (jistič 3x25) a možná vyšší provozní náklady? Výměna plynového kotle by vyžadovala vyšší pořizovací náklady včetně vyvložkování komínu (údajně nutné od 1.1.2016). Jelikož nerozumíme blíže technickému řešení prosíme o navržení nejlevnější varianty pro zajištění vytápění a ohřevu teplé vody.
Děkuji za informaci
Dobrý den,
Děkuji za Váš dotaz. Jedná se o takový malý optimalizační příklad a pokusím se Vás za pomocí sdělených informací alespoň hrubě navést s tím, že jde o odhadované údaje, které se podle skutečných podmínek mohou měnit a nelze je brát za fixní.
Začnu plynovým kondenzačním kotlem. Jak sama správně píšete, ten opravu vyžaduje vyvložkování komínu, protože spaliny mohou v kouřovodu kondenzovat a stávající kouřovod (pravděpodobně hliníkový) by časem degradoval díky agresivnímu kondenzátu. Vícenáklad na vyvložkování komínu se může pohybovat ve výši např. 15 až 20 tis. Kč (v závislosti na výšce komínu, a dalších okolnostech i více). V celku lze uvažovat s náklady mezi 75 až 90 tis. Kč. Lze také uvažovat s úsporou energie i provozních nákladů ve výši cca 10-15% díky navýšení účinnosti výroby tepla a regulaci zdroje (za předpokladu stávající otopné soustavy navržené na vyšší teplotní spád spíše nižší hodnota, kvůli vyšším teplotám v otopné soustavě ve velmi chladném období).
U elektrokotle se dají očekávat investiční náklady nižší (hrubým odhadem 20-30%), ale vícenáklad za úpravu elektroinstalace také pravděpodobně nebude zanedbatelný (v závislosti na stávajícím stavu, může být srovnatelný s vložkováním komínu). Z ekonomického hlediska je pozitivem také snížení nákladů na provoz ostatních elektrospotřebičů v domácnosti díky změně tarifu po instalaci elektrického zdroje tepla (může se jednat o jednotky tisíc korun ročně, dle spotřeby). Cena zemního plynu a elektřiny jsou v těchto případech velmi podobné, elektřina mírně vyšší (odhadem 2,4 Kč/kWh pro plyn a 2,5 Kč/kWh pro elektřinu).
Ekonomické ukazatele tak budou mírně výhodnější pro instalaci elektrokotle, nicméně do nich může také významně promluvit chystaná změna tarifikace odběru elektřiny, která pro letošek byla odložena k přepracování a pokud by byla přijata v původní formě, mohla by mírnou výhodu elektrokotlem smazat. V souhrnu se jedná o nikterak velké investiční rozdíly a ke slovu by mohlo přijít spíše ekologické hledisko, které by mělo upřednostnit spíše zemní plyn, anebo také další variantu, kterou by mohlo být tepelné čerpadlo.
Tepelné čerpadlo by zejména bylo výhodné v případě, že se nechystáte snížit energetickou náročnost obálky budovy a ponecháte ji ve stávajícím nezatepleném stavu. Tím by řádově klesly provozní náklady na třetinu proti nákladům s elektrokotlem a i při vyšší investiční náročnosti (řádově 150 až 200 i více tis. Kč pro volbu vzduch/voda, v závislosti na výrobci) by ekonomické ukazatele byly příznivé. Nicméně je pravděpodobné, že by stávající otopná soustava musela být renovována, protože by nižší teploty topné vody nepokryly tepelnou ztrátu objektu. Vše by muselo být před rozhodnutím o finální volbě prověřeno a přesněji stanoveno. Proto bych doporučoval oslovit projektanta ÚT nebo energetického specialistu ve Vašem okolí a nechat jej udělat přesnější optimalizační studii, nebo alespoň přesnější odhad na základě bližšího zadání.
Přeji správnou volbu při výběru a spokojené bydlení.
S pozdravem, Petr Šrutka
Děkuji za Váš dotaz. Jedná se o takový malý optimalizační příklad a pokusím se Vás za pomocí sdělených informací alespoň hrubě navést s tím, že jde o odhadované údaje, které se podle skutečných podmínek mohou měnit a nelze je brát za fixní.
Začnu plynovým kondenzačním kotlem. Jak sama správně píšete, ten opravu vyžaduje vyvložkování komínu, protože spaliny mohou v kouřovodu kondenzovat a stávající kouřovod (pravděpodobně hliníkový) by časem degradoval díky agresivnímu kondenzátu. Vícenáklad na vyvložkování komínu se může pohybovat ve výši např. 15 až 20 tis. Kč (v závislosti na výšce komínu, a dalších okolnostech i více). V celku lze uvažovat s náklady mezi 75 až 90 tis. Kč. Lze také uvažovat s úsporou energie i provozních nákladů ve výši cca 10-15% díky navýšení účinnosti výroby tepla a regulaci zdroje (za předpokladu stávající otopné soustavy navržené na vyšší teplotní spád spíše nižší hodnota, kvůli vyšším teplotám v otopné soustavě ve velmi chladném období).
U elektrokotle se dají očekávat investiční náklady nižší (hrubým odhadem 20-30%), ale vícenáklad za úpravu elektroinstalace také pravděpodobně nebude zanedbatelný (v závislosti na stávajícím stavu, může být srovnatelný s vložkováním komínu). Z ekonomického hlediska je pozitivem také snížení nákladů na provoz ostatních elektrospotřebičů v domácnosti díky změně tarifu po instalaci elektrického zdroje tepla (může se jednat o jednotky tisíc korun ročně, dle spotřeby). Cena zemního plynu a elektřiny jsou v těchto případech velmi podobné, elektřina mírně vyšší (odhadem 2,4 Kč/kWh pro plyn a 2,5 Kč/kWh pro elektřinu).
Ekonomické ukazatele tak budou mírně výhodnější pro instalaci elektrokotle, nicméně do nich může také významně promluvit chystaná změna tarifikace odběru elektřiny, která pro letošek byla odložena k přepracování a pokud by byla přijata v původní formě, mohla by mírnou výhodu elektrokotlem smazat. V souhrnu se jedná o nikterak velké investiční rozdíly a ke slovu by mohlo přijít spíše ekologické hledisko, které by mělo upřednostnit spíše zemní plyn, anebo také další variantu, kterou by mohlo být tepelné čerpadlo.
Tepelné čerpadlo by zejména bylo výhodné v případě, že se nechystáte snížit energetickou náročnost obálky budovy a ponecháte ji ve stávajícím nezatepleném stavu. Tím by řádově klesly provozní náklady na třetinu proti nákladům s elektrokotlem a i při vyšší investiční náročnosti (řádově 150 až 200 i více tis. Kč pro volbu vzduch/voda, v závislosti na výrobci) by ekonomické ukazatele byly příznivé. Nicméně je pravděpodobné, že by stávající otopná soustava musela být renovována, protože by nižší teploty topné vody nepokryly tepelnou ztrátu objektu. Vše by muselo být před rozhodnutím o finální volbě prověřeno a přesněji stanoveno. Proto bych doporučoval oslovit projektanta ÚT nebo energetického specialistu ve Vašem okolí a nechat jej udělat přesnější optimalizační studii, nebo alespoň přesnější odhad na základě bližšího zadání.
Přeji správnou volbu při výběru a spokojené bydlení.
S pozdravem, Petr Šrutka