Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.8.16 / dotaz č. 70917
Dobrý den,
mohl bych Vás poprosit o názor na skladbu konstrukce obvodové stěny z hlediska energetické náročnosti a tepelné ochrany budov? Jde o místnost SPA, bazénové haly s nuceným větráním (hala Wellness, Whirpool: zimní období, tiz = 34 ± 2 °C, vlhkost bude VZT schopna držet pod 70-75%) a podlahovým vytápěním.
Navržená skladba konstrukce je:
- masivní břidličný obklad na nerezových L kotvách, skryté (kamenické) kotvení
- síť proti hmyzu, černá, oka 1,5x1,5mm
- provětrávaná vzduchová mezera, svisle jackel 40/60, pozinkováno s nátěrem černou reaktivní barvou 70-120 mm
- paropropustná folie Delta Fassade
- minerální izolace z kamenných vláken Isover Fassil 20, mechanicky kotveno k podkladu, ocelové T kotvy s pozinkovou povrchovou úpravou na izolačních podložkách COMPACFOAM tl.20mm, 200 mm
- železobetonová obvodová stěna tl. 200mm
- povrchová úprava stěny dle funkce místnosti (nátěr, obklad, omítka, malba)
Dodavatel kamenné fasády přišel s dílenskou dokumentací kotvení kamenných obkladů přímo ocelovými BOVA kotvami do žb konstrukce Ø22, cca 7ks na m2.
Děkuji
mohl bych Vás poprosit o názor na skladbu konstrukce obvodové stěny z hlediska energetické náročnosti a tepelné ochrany budov? Jde o místnost SPA, bazénové haly s nuceným větráním (hala Wellness, Whirpool: zimní období, tiz = 34 ± 2 °C, vlhkost bude VZT schopna držet pod 70-75%) a podlahovým vytápěním.
Navržená skladba konstrukce je:
- masivní břidličný obklad na nerezových L kotvách, skryté (kamenické) kotvení
- síť proti hmyzu, černá, oka 1,5x1,5mm
- provětrávaná vzduchová mezera, svisle jackel 40/60, pozinkováno s nátěrem černou reaktivní barvou 70-120 mm
- paropropustná folie Delta Fassade
- minerální izolace z kamenných vláken Isover Fassil 20, mechanicky kotveno k podkladu, ocelové T kotvy s pozinkovou povrchovou úpravou na izolačních podložkách COMPACFOAM tl.20mm, 200 mm
- železobetonová obvodová stěna tl. 200mm
- povrchová úprava stěny dle funkce místnosti (nátěr, obklad, omítka, malba)
Dodavatel kamenné fasády přišel s dílenskou dokumentací kotvení kamenných obkladů přímo ocelovými BOVA kotvami do žb konstrukce Ø22, cca 7ks na m2.
Děkuji
Dobrý den,
pokusím se o názor: Plocha kovových kotev není zrovna malá, aby šlo říci, že jde o zanedbatelný vliv. Kotvy mají vliv na celkové tepelné toky konstrukcí (součinitel prostupu tepla) i vnitřní povrchovou teplotu. Se splněním požadavku ČSN 730540-2 na součinitel prostupu tepla bude u této skladby určitě problém i bez zahrnutí tepelných mostů, které kotvy tvoří. Základní požadavek normy na stěny je 0,3 W/m2.K, doporučená hodnota pak 0,25 W/m2.K. To platí pro teploty 18-22°C. Pro teplotu 34°C je požadavek (16/(34-4))*0,3 = 0,14 W/m2.K, doporučení pak 0,13. Pokud je návrhová vlhkost nad 60%, pak je požadavek ještě vyšší. Uvedená skladba má kolem 0,20 W/m2.K bez zahrnutí kotev. Se zahrnutím kotev (těch pro kotvení břidličného obkladu i těch, co nesou T kotvy pro svislé jekly) bych čekal třeba 0,35 W/m2.K, tedy nesplňující ani požadavek do běžného prostředí 20°C/50%, natož požadavek pro bazén.
S vnitřní povrchovou teplotou až tak velký problém být nemusí, i když plocha kotev je velká a celé je to na ŽB, což není pro vnitřní povrchovou teplotu u konstrukcí s průběžnými kovovými prvky zrovna příznivé. Zde stačí, aby se u bazénu pro návrhové podmínky (dle ČSN 730540-3 vlhkost 85%) vyloučila kondenzace, nebo dokonce jen vyloučilo nepříznivé působení kondenzátu. Riziko růstu plísní se pak hodnotí pro dlouhodobé podmínky. Tak už je možné zahrnout vlhkost udržovanou VZT. 70-75% je moc, pro tyto hodnoty to nemá šanci na plísně vyjít. Samotná vyhláška na bazén určuje, že VZT musí udržovat podmínky pod 65%. Zpravidla se nastavuje i vlhkost nižší 55-60%. Když se VZT nastaví cca takto a ještě se vhodně zvolí prostorové uspořádání prvků VZT (ofuk stěn teplým vzuchem), pak bych se povrchové teploty nebál.
Další riziko skladby vidím ve větrání vzduchové vrstvy pod břidličným obkladem. Dimenze vzduchové vrstvy není zrovna vysoká, když zohledníme, o jaké prostředí se jedná. K tomuto ale nemáme dostatek informací - jak je budova vysoká, jak jsou řešené větrací otvory pro větrání vzduchové vrstvy apod. Zde by mohla být ve hře vrstva asfaltového pásu (ideálně s hliníkovou vložkou) realizovaná jako parozábrana na vnější povrch ŽB. Tato vrstva by dramaticky snížila průnik vlhkosti do konstrukce. Tím by se velmi snížilo riziko kondenzace vlhkosti ve vzduchové vrstvě, tedy na vnitřním povrchu břidlicového obkladu. Také se tím sníží riziko koroze nosných kovových prvků - kotvy břidlice jsou sice nerezové, ale T kotvy a jekly spíše nerez nebudou.
Každopádně skladba se ŽB, kovovým nosným systémem a těžkým břidličným obkladem, není z hlediska tepelné ochrany budov zrovna dobrá volba. Splnit všechny přísné požadavky ČSN 730540-2 bude pro prostředí bazénu s teplotou 34°C bude prakticky nemožné. Pro splnění požadavků je nutná extrémní tloušťka tepelné izolace, čímž roste nárok na nosné kotvy, zvyšuje se jejich dimenze a to následně snižuje účinek tepelné izolace a je jí potřeba dát více. Když nebudeme chtít splnit všechny požadavky norem, pak je samozřejmě možné i s touto skladbou zajistit vyhovující provoz.
S pozdravem
Tomáš Kupsa
pokusím se o názor: Plocha kovových kotev není zrovna malá, aby šlo říci, že jde o zanedbatelný vliv. Kotvy mají vliv na celkové tepelné toky konstrukcí (součinitel prostupu tepla) i vnitřní povrchovou teplotu. Se splněním požadavku ČSN 730540-2 na součinitel prostupu tepla bude u této skladby určitě problém i bez zahrnutí tepelných mostů, které kotvy tvoří. Základní požadavek normy na stěny je 0,3 W/m2.K, doporučená hodnota pak 0,25 W/m2.K. To platí pro teploty 18-22°C. Pro teplotu 34°C je požadavek (16/(34-4))*0,3 = 0,14 W/m2.K, doporučení pak 0,13. Pokud je návrhová vlhkost nad 60%, pak je požadavek ještě vyšší. Uvedená skladba má kolem 0,20 W/m2.K bez zahrnutí kotev. Se zahrnutím kotev (těch pro kotvení břidličného obkladu i těch, co nesou T kotvy pro svislé jekly) bych čekal třeba 0,35 W/m2.K, tedy nesplňující ani požadavek do běžného prostředí 20°C/50%, natož požadavek pro bazén.
S vnitřní povrchovou teplotou až tak velký problém být nemusí, i když plocha kotev je velká a celé je to na ŽB, což není pro vnitřní povrchovou teplotu u konstrukcí s průběžnými kovovými prvky zrovna příznivé. Zde stačí, aby se u bazénu pro návrhové podmínky (dle ČSN 730540-3 vlhkost 85%) vyloučila kondenzace, nebo dokonce jen vyloučilo nepříznivé působení kondenzátu. Riziko růstu plísní se pak hodnotí pro dlouhodobé podmínky. Tak už je možné zahrnout vlhkost udržovanou VZT. 70-75% je moc, pro tyto hodnoty to nemá šanci na plísně vyjít. Samotná vyhláška na bazén určuje, že VZT musí udržovat podmínky pod 65%. Zpravidla se nastavuje i vlhkost nižší 55-60%. Když se VZT nastaví cca takto a ještě se vhodně zvolí prostorové uspořádání prvků VZT (ofuk stěn teplým vzuchem), pak bych se povrchové teploty nebál.
Další riziko skladby vidím ve větrání vzduchové vrstvy pod břidličným obkladem. Dimenze vzduchové vrstvy není zrovna vysoká, když zohledníme, o jaké prostředí se jedná. K tomuto ale nemáme dostatek informací - jak je budova vysoká, jak jsou řešené větrací otvory pro větrání vzduchové vrstvy apod. Zde by mohla být ve hře vrstva asfaltového pásu (ideálně s hliníkovou vložkou) realizovaná jako parozábrana na vnější povrch ŽB. Tato vrstva by dramaticky snížila průnik vlhkosti do konstrukce. Tím by se velmi snížilo riziko kondenzace vlhkosti ve vzduchové vrstvě, tedy na vnitřním povrchu břidlicového obkladu. Také se tím sníží riziko koroze nosných kovových prvků - kotvy břidlice jsou sice nerezové, ale T kotvy a jekly spíše nerez nebudou.
Každopádně skladba se ŽB, kovovým nosným systémem a těžkým břidličným obkladem, není z hlediska tepelné ochrany budov zrovna dobrá volba. Splnit všechny přísné požadavky ČSN 730540-2 bude pro prostředí bazénu s teplotou 34°C bude prakticky nemožné. Pro splnění požadavků je nutná extrémní tloušťka tepelné izolace, čímž roste nárok na nosné kotvy, zvyšuje se jejich dimenze a to následně snižuje účinek tepelné izolace a je jí potřeba dát více. Když nebudeme chtít splnit všechny požadavky norem, pak je samozřejmě možné i s touto skladbou zajistit vyhovující provoz.
S pozdravem
Tomáš Kupsa