Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.9.16 / dotaz č. 72660
Dobrý den, máme penzion pro seniory a pro letošek se bude rozpočítávat dle vyhl. 269/2015. Nicméně, jelikož klienti občas se odstěhují a díky tomu, že vytápění a ohřev teplé vody máme 100% z plynové kotelny a máme měsíční vyúčtování, jsme schopni náklady rozpočítat po měsíci. Samozřejmě je problém s náklady na údržbu, ale ty jsou skoro fixní a tak se dají také rozdělit po měsíci. Problém je ale s nečekanou fakturou třeba za opravu kotle cca za 40tis.
Jak se postupuje v takovém případě? Na konci roku udělám celkový rozpočet energií a pak případně budu muset kontaktovat odstěhovaného nájemníka na doplacení? či dědice za zemřelého klienta? Díky za odpověď.
Jak se postupuje v takovém případě? Na konci roku udělám celkový rozpočet energií a pak případně budu muset kontaktovat odstěhovaného nájemníka na doplacení? či dědice za zemřelého klienta? Díky za odpověď.
Dobrý den,
Vaše otázka souvisí jak se stanovením ročních nákladů na teplo a vodu, tak i s rozúčtováním nákladů.
První část se týká stanovení ročních nákladů na teplo a vodu. V této souvislosti je klíčové, jakým způsobem jste zaúčtovali Vámi zmiňovaný náklad na opravu ve výši 40 tis. Kč. Pokud skutečně jako jako jednorázový náklad (opravu), pak se projeví jednorázově v celkových ročních nákladech. Existuje možnost provést tzv. časové rozlišení nákladů, např. u pravidelných revizí. V takových případech se vychází z toho, že vynaložený náklad se týká delšího časového období (u revizí např. pět let) a do ročních nákladů se promítá pouze alikvótní částí (v uvedeném případě jednou pětinou). V tomto případě se ale nejedná o náklad za služby, který by bylo možné rozúčtovat mezi uživatele (§2 písm. d) zákona 67/2013 Sb.)
Zákon 67/2013 i vyhláška 269/2015 uvažují s nejdéle dvanáctiměsíčním zúčtovacím obdobím, přesto se v praxi z mnoha důvodů za zúčtovací období považuje právě kalendářní rok. Při změně uživatele v průběhu zúčtovacího období (roku) se rozúčtování nákladů provádí s ohledem na vybavenost jednotek měřidly či zařízeními pro rozdělování topných nákladů a vodoměry dle §5, odst. 5 anebo dle §5, odst. 6 vyhlášky 269/2015.
Zjednodušeně řečeno, ano, ve Vámi uvedeném případě provedete na konci roku rozúčtování celkových ročních nákladů pro všechny uživatele, kteří některou jednotku v předchozím roce užívali. Budete tedy, jak píšete, kontaktovat nájemníka (uživatele), kteráý se odstěhoval, v případě jeho úmrtí pak jeho dědice.
S přáním hezkého dne
M. Joska
Vaše otázka souvisí jak se stanovením ročních nákladů na teplo a vodu, tak i s rozúčtováním nákladů.
První část se týká stanovení ročních nákladů na teplo a vodu. V této souvislosti je klíčové, jakým způsobem jste zaúčtovali Vámi zmiňovaný náklad na opravu ve výši 40 tis. Kč. Pokud skutečně jako jako jednorázový náklad (opravu), pak se projeví jednorázově v celkových ročních nákladech. Existuje možnost provést tzv. časové rozlišení nákladů, např. u pravidelných revizí. V takových případech se vychází z toho, že vynaložený náklad se týká delšího časového období (u revizí např. pět let) a do ročních nákladů se promítá pouze alikvótní částí (v uvedeném případě jednou pětinou). V tomto případě se ale nejedná o náklad za služby, který by bylo možné rozúčtovat mezi uživatele (§2 písm. d) zákona 67/2013 Sb.)
Zákon 67/2013 i vyhláška 269/2015 uvažují s nejdéle dvanáctiměsíčním zúčtovacím obdobím, přesto se v praxi z mnoha důvodů za zúčtovací období považuje právě kalendářní rok. Při změně uživatele v průběhu zúčtovacího období (roku) se rozúčtování nákladů provádí s ohledem na vybavenost jednotek měřidly či zařízeními pro rozdělování topných nákladů a vodoměry dle §5, odst. 5 anebo dle §5, odst. 6 vyhlášky 269/2015.
Zjednodušeně řečeno, ano, ve Vámi uvedeném případě provedete na konci roku rozúčtování celkových ročních nákladů pro všechny uživatele, kteří některou jednotku v předchozím roce užívali. Budete tedy, jak píšete, kontaktovat nájemníka (uživatele), kteráý se odstěhoval, v případě jeho úmrtí pak jeho dědice.
S přáním hezkého dne
M. Joska