Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.9.16 / dotaz č. 73312
Vážený pane inženýre.
Po konzultaci dne 12.9.t.r. jsem nechal vytisknout projekt, kterého se mé dotazy týkaly. Ten byl v minulém týdnu odeslán a měl by být u vás ve firmě k dispozici. Mimo na prvý pohled zřejmých chyb (počty bytů v 1. A 4. NP, střešní okna, která jsou již vyměněná a půda je již léta zateplená nafoukáním izolace), potřebujeme vědět, jak si projekt stojí po odborné stránce, nejsou-li v něm podstatné chyby, je-li tedy možné ho použít pro další jednání ohledně dotace, hlavně pak můžeme-li zaplatit požadovanou cenu (cca 30 tis.Kč).
Dále bych měl dotazy: je pravdou, že Projekt na zateplení s dotací a bez dotace je vždy jiný? Protože projekt měl být hotov během 6ti týdnů, ale vzhledem k tomu, že se 15.7. měnily podmínky dotace musel prý být jiný a byl hotov až po čtyřech měsících.
Bude možné využít dotace dle výzvy č.37 (viz níže), ačkoliv by se měnily pouze sklepní okna, protože stará okna jsou jen u dvou bytů a ty by si museli majitelé vyměnit na vlastní náklady?
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-37-Energeticke-uspory-v-bytovych-domech-II
Za Vaši odpověď velice děkuji.
Po konzultaci dne 12.9.t.r. jsem nechal vytisknout projekt, kterého se mé dotazy týkaly. Ten byl v minulém týdnu odeslán a měl by být u vás ve firmě k dispozici. Mimo na prvý pohled zřejmých chyb (počty bytů v 1. A 4. NP, střešní okna, která jsou již vyměněná a půda je již léta zateplená nafoukáním izolace), potřebujeme vědět, jak si projekt stojí po odborné stránce, nejsou-li v něm podstatné chyby, je-li tedy možné ho použít pro další jednání ohledně dotace, hlavně pak můžeme-li zaplatit požadovanou cenu (cca 30 tis.Kč).
Dále bych měl dotazy: je pravdou, že Projekt na zateplení s dotací a bez dotace je vždy jiný? Protože projekt měl být hotov během 6ti týdnů, ale vzhledem k tomu, že se 15.7. měnily podmínky dotace musel prý být jiný a byl hotov až po čtyřech měsících.
Bude možné využít dotace dle výzvy č.37 (viz níže), ačkoliv by se měnily pouze sklepní okna, protože stará okna jsou jen u dvou bytů a ty by si museli majitelé vyměnit na vlastní náklady?
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-37-Energeticke-uspory-v-bytovych-domech-II
Za Vaši odpověď velice děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Po zevrubné prohlídce Vámi poskytnuté projektové dokumentace mohu sdělit následující:
Dokumentace je označená jako projekt pro stavební povolení.
Obsahuje: Průvodní zpráva, Souhrnná technická zpráva, katastrální situační výkres C.4, a v části D technickou zprávu, výkresy půdorysů 1:100 – 1.NP, 2 až 4 NP (typické), 5.NP a pohledy (tedy 4 výkresy ve stávajícím a 4 výkresy tytéž pro nový stav), dále technickou zprávu konstrukčního řešení a zprávu požárního řešení.
Dokumentace pro stavební povolení (a ohlášení), její rozsah a standard je dán přílohou č.5 Vyhlášky č.499/2006 Sb. ve znění č.62/2013 Sb. a dále například projektovými standardy ČKAIT.
Členění dokumentace po formální stránce více méně respektuje vyhlášku (členění odstavců), po stránce obsahové je nutno vytknout především:
- Zcela chybí energetické bilance stavby. (pouze vágní konstatování o snížení energetické náročnosti). To je vážný problém, protože právě toto je hlavní náplní projektu. Je zcela opomenuta kapitola A.4.i dle vyhlášky - základní bilance stavby, spotřeby médií (zde tepla) a údaje o energetické náročnosti budovy (stávající a nový stav spotřeby tepla, celkové dodané energie, zatřídění do kategorie dle PENB apod.)
- Výkresová část zcela postrádá charakteristické řezy (bez nich dokumentace neúplná – základní vada)
- Výkresy půdorysů zobrazují materiálové řešení pouze schématicky. Nedávají tedy jednoznačnou představu o skladbách jednotlivých konstrukcí na obálce budovy a technickém řešení nového stavu. Podrobnější popis sice obsahuje technická zpráva, nalézá se zde však řada nejasností (absence zobrazení popisovaného místa) a také některé rozpory.
- Chybí zdůvodnění řešení meziokenních vložek, proč jsou ponechány a alespoň nástin navrhované skladby. (Doporučuji spíše jejich náhradu vyzděním.)
- Popisy konstrukcí 5.NP (nástavba) jsou odlišné ve zprávě a výkresu, nejasný je odstavec o zateplení stropu na půdě.
- Pro účel projektu by zde bylo vhodné popsat jednotlivé skladby obvodového pláště a tyto ve výkresové části jednoznačně zobrazit a kótovat. Ve zprávě je pouze obecný popis požadovaných vlastností komponentů, někde i chybně (např. tloušťka základní vrstvy nemůže být 2 – 3 mm jak uvedeno). O řadě věcí by se dalo dále diskutovat.
- Chybí podrobnější výkresové řešení nových balkónů (viz. dále).
Nejsem schopen posoudit faktické chyby jako počet bytů a správný počet výměny oken včetně střešních, protože objekt jsem neviděl, ale to snadno poznáte sám a je to také důvod k reklamaci.
K otázce o rozsahu projektové dokumentace ve vztahu k dotaci:
Specifická pravidla pro výzvu č.37 na straně 16 uvádějí: „Žadatel dokládá PD v podrobnosti pro vydání stavebního povolení, jež je součástí žádosti o stavební povolení, nebo je ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení. Pokud stavba nevyžaduje stavební povolení, dokládá žadatel projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby. V případě, že již byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby, žadatel ji také přikládá k žádosti o podporu. Pokud stavba nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení, žadatel dokládá dokumentaci pro provádění stavby.“
Nejasnosti vnáší především poslední věta. Kromě toho – rozsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby a stavební povolení je totožný.
Z pohledu stavebního zákona je vyžadováno stavební povolení, pokud se mění vzhled budovy, způsob užívání nebo se zasahuje do nosných konstrukcí. Výměna balkónů je dle mého názoru zásah do nosné konstrukce, tedy mělo by se jít cestou stavebního řízení (a proto mi chybí podrobnější řešení balkónů ve stavebně konstrukční části PD). Výklady stavebních úřadů se ale mohou místně lišit.
Původní výzva č.16 požadovala projekt v rozsahu pro stavební povolení. Z tohoto pohledu se tedy požadavek pro tento případ neměnil a nebyl tedy závažný důvod zpoždění – předložená dokumentace je deklarována autorem pro stavební povolení.
Problém nastává v tom, že k žádosti o dotaci dokládá žadatel položkový rozpočet stavby. Ten v zásadě nelze udělat na projekt pro stavební povolení, rozpočtář pak „vaří“ jaksi „z vody“. Předložená dokumentace není rozhodně dostatečným podkladem pro odpovídající zpracování položkového rozpočtu.
Proto lze obecně doporučit, aby vždy bylo předem a přesně smluvně mezi zadavatelem a dodavatelem podkladů pro dotaci stanoveno, v jakém rozsahu se bude dělat projektová dokumentace (stavební povolení nebo prováděcí ?) a jaké k tomu vedou důvody.
Doporučení je přizpůsobit rozsah dokumentace podrobnosti pro položkový rozpočet, tedy doplnit podrobnosti stavby dle přílohy č.6 Vyhlášky č.499/2006 Sb. ve znění č.62/2013 Sb. – rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby.
Také je nutno zajistit koordinaci a zpětnou vazbu mezi zpracovatelem projektové dokumentace a energetického posouzení a samozřejmě i rozpočtu. Zadavatel by tedy měl vědět, kdo konkrétně bude tyto části zpracovávat a trvat na doložení vzájemné koordinace.
Zda bude možné využít dotace v rámci výzvy č.37, to závisí na výsledku energetického posudku. Ten musí prokázat, že budou splněna požadovaná kritéria pro dotaci. Pro nižší podporu (30% z uznatelných nákladů) je potřeba snížit celkovou dodanou energii o 20% oproti původnímu stavu a u zateplovaných konstrukcí a měněných výplní dosáhnout 0,95 násobku doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U dle ČSN 73 0540-2.
Nebo úsporu celkové dodané energie 30% a dosažení klasifikační třídy celkové dodané energie alespoň „C“ (vyjde z Průkazu energetické náročnosti budovy).
0,95 násobek U odpovídá například v projektu uvedená hodnota pro nová střešní okna min. Uw 1,1 W/m2.K, ale ta se patrně měnit nebudou, takže je to irelevantní údaj.
Jiné konkrétní hodnoty v projektu uvedené nejsou, takže k tomu, zda projektem navržená opatření splní podmínky dotace se vyjádřit nelze, z předloženého nelze poznat.
K otázce, zda lze projekt použít k dalšímu jednání ohledně dotace: Na výše zmíněné výtky k obsahu dokumentace může samozřejmě reagovat administrátor požadavkem na doplnění nebo odstranění vad. Předkládat se bude ale také současně rozpočet a energetické hodnocení – máte je?
K projektu se může také vyjádřit příslušný stavební úřad ve stavebním řízení. Pokud se stane (může), že jej ověří a schválí, je splněna podmínka předložení ověřené dokumentace k žádosti o dotaci.
K ceně projektu a zda ji zaplatit se nemohu vyjadřovat, je to smluvní záležitost. Trval bych na odstranění zjevných vad a doplnění chybějících výkresů a údajů. Příloha vyhlášky o dokumentaci staveb je volně přístupná na webu, snadno porovnáte s PD.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz.
Po zevrubné prohlídce Vámi poskytnuté projektové dokumentace mohu sdělit následující:
Dokumentace je označená jako projekt pro stavební povolení.
Obsahuje: Průvodní zpráva, Souhrnná technická zpráva, katastrální situační výkres C.4, a v části D technickou zprávu, výkresy půdorysů 1:100 – 1.NP, 2 až 4 NP (typické), 5.NP a pohledy (tedy 4 výkresy ve stávajícím a 4 výkresy tytéž pro nový stav), dále technickou zprávu konstrukčního řešení a zprávu požárního řešení.
Dokumentace pro stavební povolení (a ohlášení), její rozsah a standard je dán přílohou č.5 Vyhlášky č.499/2006 Sb. ve znění č.62/2013 Sb. a dále například projektovými standardy ČKAIT.
Členění dokumentace po formální stránce více méně respektuje vyhlášku (členění odstavců), po stránce obsahové je nutno vytknout především:
- Zcela chybí energetické bilance stavby. (pouze vágní konstatování o snížení energetické náročnosti). To je vážný problém, protože právě toto je hlavní náplní projektu. Je zcela opomenuta kapitola A.4.i dle vyhlášky - základní bilance stavby, spotřeby médií (zde tepla) a údaje o energetické náročnosti budovy (stávající a nový stav spotřeby tepla, celkové dodané energie, zatřídění do kategorie dle PENB apod.)
- Výkresová část zcela postrádá charakteristické řezy (bez nich dokumentace neúplná – základní vada)
- Výkresy půdorysů zobrazují materiálové řešení pouze schématicky. Nedávají tedy jednoznačnou představu o skladbách jednotlivých konstrukcí na obálce budovy a technickém řešení nového stavu. Podrobnější popis sice obsahuje technická zpráva, nalézá se zde však řada nejasností (absence zobrazení popisovaného místa) a také některé rozpory.
- Chybí zdůvodnění řešení meziokenních vložek, proč jsou ponechány a alespoň nástin navrhované skladby. (Doporučuji spíše jejich náhradu vyzděním.)
- Popisy konstrukcí 5.NP (nástavba) jsou odlišné ve zprávě a výkresu, nejasný je odstavec o zateplení stropu na půdě.
- Pro účel projektu by zde bylo vhodné popsat jednotlivé skladby obvodového pláště a tyto ve výkresové části jednoznačně zobrazit a kótovat. Ve zprávě je pouze obecný popis požadovaných vlastností komponentů, někde i chybně (např. tloušťka základní vrstvy nemůže být 2 – 3 mm jak uvedeno). O řadě věcí by se dalo dále diskutovat.
- Chybí podrobnější výkresové řešení nových balkónů (viz. dále).
Nejsem schopen posoudit faktické chyby jako počet bytů a správný počet výměny oken včetně střešních, protože objekt jsem neviděl, ale to snadno poznáte sám a je to také důvod k reklamaci.
K otázce o rozsahu projektové dokumentace ve vztahu k dotaci:
Specifická pravidla pro výzvu č.37 na straně 16 uvádějí: „Žadatel dokládá PD v podrobnosti pro vydání stavebního povolení, jež je součástí žádosti o stavební povolení, nebo je ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení. Pokud stavba nevyžaduje stavební povolení, dokládá žadatel projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby. V případě, že již byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby, žadatel ji také přikládá k žádosti o podporu. Pokud stavba nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení, žadatel dokládá dokumentaci pro provádění stavby.“
Nejasnosti vnáší především poslední věta. Kromě toho – rozsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby a stavební povolení je totožný.
Z pohledu stavebního zákona je vyžadováno stavební povolení, pokud se mění vzhled budovy, způsob užívání nebo se zasahuje do nosných konstrukcí. Výměna balkónů je dle mého názoru zásah do nosné konstrukce, tedy mělo by se jít cestou stavebního řízení (a proto mi chybí podrobnější řešení balkónů ve stavebně konstrukční části PD). Výklady stavebních úřadů se ale mohou místně lišit.
Původní výzva č.16 požadovala projekt v rozsahu pro stavební povolení. Z tohoto pohledu se tedy požadavek pro tento případ neměnil a nebyl tedy závažný důvod zpoždění – předložená dokumentace je deklarována autorem pro stavební povolení.
Problém nastává v tom, že k žádosti o dotaci dokládá žadatel položkový rozpočet stavby. Ten v zásadě nelze udělat na projekt pro stavební povolení, rozpočtář pak „vaří“ jaksi „z vody“. Předložená dokumentace není rozhodně dostatečným podkladem pro odpovídající zpracování položkového rozpočtu.
Proto lze obecně doporučit, aby vždy bylo předem a přesně smluvně mezi zadavatelem a dodavatelem podkladů pro dotaci stanoveno, v jakém rozsahu se bude dělat projektová dokumentace (stavební povolení nebo prováděcí ?) a jaké k tomu vedou důvody.
Doporučení je přizpůsobit rozsah dokumentace podrobnosti pro položkový rozpočet, tedy doplnit podrobnosti stavby dle přílohy č.6 Vyhlášky č.499/2006 Sb. ve znění č.62/2013 Sb. – rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby.
Také je nutno zajistit koordinaci a zpětnou vazbu mezi zpracovatelem projektové dokumentace a energetického posouzení a samozřejmě i rozpočtu. Zadavatel by tedy měl vědět, kdo konkrétně bude tyto části zpracovávat a trvat na doložení vzájemné koordinace.
Zda bude možné využít dotace v rámci výzvy č.37, to závisí na výsledku energetického posudku. Ten musí prokázat, že budou splněna požadovaná kritéria pro dotaci. Pro nižší podporu (30% z uznatelných nákladů) je potřeba snížit celkovou dodanou energii o 20% oproti původnímu stavu a u zateplovaných konstrukcí a měněných výplní dosáhnout 0,95 násobku doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U dle ČSN 73 0540-2.
Nebo úsporu celkové dodané energie 30% a dosažení klasifikační třídy celkové dodané energie alespoň „C“ (vyjde z Průkazu energetické náročnosti budovy).
0,95 násobek U odpovídá například v projektu uvedená hodnota pro nová střešní okna min. Uw 1,1 W/m2.K, ale ta se patrně měnit nebudou, takže je to irelevantní údaj.
Jiné konkrétní hodnoty v projektu uvedené nejsou, takže k tomu, zda projektem navržená opatření splní podmínky dotace se vyjádřit nelze, z předloženého nelze poznat.
K otázce, zda lze projekt použít k dalšímu jednání ohledně dotace: Na výše zmíněné výtky k obsahu dokumentace může samozřejmě reagovat administrátor požadavkem na doplnění nebo odstranění vad. Předkládat se bude ale také současně rozpočet a energetické hodnocení – máte je?
K projektu se může také vyjádřit příslušný stavební úřad ve stavebním řízení. Pokud se stane (může), že jej ověří a schválí, je splněna podmínka předložení ověřené dokumentace k žádosti o dotaci.
K ceně projektu a zda ji zaplatit se nemohu vyjadřovat, je to smluvní záležitost. Trval bych na odstranění zjevných vad a doplnění chybějících výkresů a údajů. Příloha vyhlášky o dokumentaci staveb je volně přístupná na webu, snadno porovnáte s PD.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.
Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk