Internetová poradna i-EKIS / odpověď
26.10.16 / dotaz č. 75169
Dobrý den doplňuji informace k vhodnému zateplení Porotherm 44 eko plus.
Jedná se o jednopodlažní dům s obytným podkrovím.Užitná plocha 130m2/zastavěná 12x7.
Síla podlah dole 20cm,nahoře 15cm.Izolace ve střeše 26cm vaty.Krytina Tondach Engoba.Dům má 3 věnce.(věncovka,10cm EPS,vylito betonem,)Panelový strop Golbeck.Okna jsou 3skla(0,5u).Překlady nad okny jsou porotherm vario,pro venkovní žaluzie.Nad 3m francouzkým oknem je to řešeno ještě nad tím traverzou(ta by mohla promrzat).Pokud by se nezateplovalo,je trošku složitější překrýt ty kastlíky na venkovní žaluzie.Dům bude vytápěn tepepným čerpadlem s podlahovým vytápěním.Telená ztráta dle projektu cca 6,5KW při - 17.C.Rekuperaci neplánuji.Vzhledem k sedlové střeše bych při použití opravdu silného 16cm snížil výrazně přesah střechy a dostal se s tlouštkou stěn na 60cm. Proto jsem zvažoval izolant s šedého EPS do 10cm nebo difuzně otevřený systém o síle např 8cm.
Zajímalo by mě jaký nejslabší izolant by jste použil,aby nebyl v budoucnu problém s rosným bodem uvnitř tohoto zdiva?Jaká izolant by byl nejvhodnější? Slyšel jsem názory,že použít slabší izolant např 5-6cm by byl už velký problém.
Myslíte,že zateplení tohoto domu,bude mít přínos,nebo spíš více problému do budoucna?
Předem děkuji.
Jedná se o jednopodlažní dům s obytným podkrovím.Užitná plocha 130m2/zastavěná 12x7.
Síla podlah dole 20cm,nahoře 15cm.Izolace ve střeše 26cm vaty.Krytina Tondach Engoba.Dům má 3 věnce.(věncovka,10cm EPS,vylito betonem,)Panelový strop Golbeck.Okna jsou 3skla(0,5u).Překlady nad okny jsou porotherm vario,pro venkovní žaluzie.Nad 3m francouzkým oknem je to řešeno ještě nad tím traverzou(ta by mohla promrzat).Pokud by se nezateplovalo,je trošku složitější překrýt ty kastlíky na venkovní žaluzie.Dům bude vytápěn tepepným čerpadlem s podlahovým vytápěním.Telená ztráta dle projektu cca 6,5KW při - 17.C.Rekuperaci neplánuji.Vzhledem k sedlové střeše bych při použití opravdu silného 16cm snížil výrazně přesah střechy a dostal se s tlouštkou stěn na 60cm. Proto jsem zvažoval izolant s šedého EPS do 10cm nebo difuzně otevřený systém o síle např 8cm.
Zajímalo by mě jaký nejslabší izolant by jste použil,aby nebyl v budoucnu problém s rosným bodem uvnitř tohoto zdiva?Jaká izolant by byl nejvhodnější? Slyšel jsem názory,že použít slabší izolant např 5-6cm by byl už velký problém.
Myslíte,že zateplení tohoto domu,bude mít přínos,nebo spíš více problému do budoucna?
Předem děkuji.
Pošlete prosím na EKIS V. Mýto zpracovaný kompletní PENB. Na Vámi obecně poslané dotazy nelze jednoduše odpovědět – chybí vstupy. Na Vaše otázky by měl odpovědět projektant stavby, který navrhoval jak skladby konstrukcí, tak i řešil vazby a detaily realizace. Je i na něm, aby všechny detaily byly bez problémů s ohledem na stavební fyziku objektu.
kombinace překladu nad okne v kombinaci systémový betonový překlad a nad ním další ocelový je s velkým otazníkem. V každém případě zvážit vyjmutíí ocely z konstrukce a např. dimenzovat jiným způsobem Při užití oceli izolovat tak, aby byly potlačeny tepelné mosty. Zde vrstvaizolace s max. parametrem - např. i použití PUR/PIR.
Obecně k roletám - podložit je směrem k interiéru izolací min. PUR/PIR s vyřešením návaznosti na okení rámy.
Tl. stěn - ano, ke keramickému bloku, který nemá vhodné tepelné parametry, je nutné doplnit dostatečnou tl. tepelné izolace. Doporučil bych zvážit navržené řešení a zvolit jinou tl. nosné konstrukce (menší - npř. 300 mm) a dopnit dostatečnou tl. izolace. Ve výsledku tak je možné být do cca 500 mm.
Difuzně otevření EPS - parametr oučinitele tepelné vodivosti jsou obdobné jako jiné izolanty ze stejné struktury materiálu. Porovnáním "EPS šedý 10 cm" odpovídá v zásadě " děrovaný EPS šedý" o stejné tl.
Otázka na nejslabší izolant - souvisí to s vnitnří vlhkostí a větráním. Dále s celkovým parametrem objektu - tedy i tepelnou izolací v podlaze a ve stěnách. nestačí jen řešit obvodové stěny - to je cca 1/3 celkové obálky budovy. problémy nastávají např. i v částech střechy u kroví apod. na otázku na izolaci stěn - doporučoval bych s ohledem i na provozní náklady na vytápění tl. kolen již zmiňovaných cca 160 mm a více.
Otázka řízeného větrání – to, že ji nerealizujete je z mého pohledu nevyužití potenciálu při stavbě nového domu. Systém řízeného větrání se zpětným ziskem tepla se čistě finančně nevyplatí, teoretická návratnost je v řádu 20 a více let. le zde nejde jen o finance - ale také o vytvoření komfortu prostředí pro uživatele - vyvětráno a vyšší pohoda v interiéru. Ochrana konstrukcí před vnitřní vlhkostí - díky větrání v zimním období udržujete vnitřní vlhkost pod 50% (dle měření kolem cca 38-42 %), čímž se dostáváme zpět k izolaci stěn - úplně jiný průběh v konstrukci. Zdroje tepla - je možné instalovat topný výkon a plochy topení o cca 20% menší; u podlahového topení orientačně o cca 5°C nižší teplota topné vody = vyšší účinnost TČ pro provoz.
Byla by spíše vhodnější telefonická konzultace, při které bychom mohli projít i další návaznosti, které na vypisování jsou na velmi dlouho.
kombinace překladu nad okne v kombinaci systémový betonový překlad a nad ním další ocelový je s velkým otazníkem. V každém případě zvážit vyjmutíí ocely z konstrukce a např. dimenzovat jiným způsobem Při užití oceli izolovat tak, aby byly potlačeny tepelné mosty. Zde vrstvaizolace s max. parametrem - např. i použití PUR/PIR.
Obecně k roletám - podložit je směrem k interiéru izolací min. PUR/PIR s vyřešením návaznosti na okení rámy.
Tl. stěn - ano, ke keramickému bloku, který nemá vhodné tepelné parametry, je nutné doplnit dostatečnou tl. tepelné izolace. Doporučil bych zvážit navržené řešení a zvolit jinou tl. nosné konstrukce (menší - npř. 300 mm) a dopnit dostatečnou tl. izolace. Ve výsledku tak je možné být do cca 500 mm.
Difuzně otevření EPS - parametr oučinitele tepelné vodivosti jsou obdobné jako jiné izolanty ze stejné struktury materiálu. Porovnáním "EPS šedý 10 cm" odpovídá v zásadě " děrovaný EPS šedý" o stejné tl.
Otázka na nejslabší izolant - souvisí to s vnitnří vlhkostí a větráním. Dále s celkovým parametrem objektu - tedy i tepelnou izolací v podlaze a ve stěnách. nestačí jen řešit obvodové stěny - to je cca 1/3 celkové obálky budovy. problémy nastávají např. i v částech střechy u kroví apod. na otázku na izolaci stěn - doporučoval bych s ohledem i na provozní náklady na vytápění tl. kolen již zmiňovaných cca 160 mm a více.
Otázka řízeného větrání – to, že ji nerealizujete je z mého pohledu nevyužití potenciálu při stavbě nového domu. Systém řízeného větrání se zpětným ziskem tepla se čistě finančně nevyplatí, teoretická návratnost je v řádu 20 a více let. le zde nejde jen o finance - ale také o vytvoření komfortu prostředí pro uživatele - vyvětráno a vyšší pohoda v interiéru. Ochrana konstrukcí před vnitřní vlhkostí - díky větrání v zimním období udržujete vnitřní vlhkost pod 50% (dle měření kolem cca 38-42 %), čímž se dostáváme zpět k izolaci stěn - úplně jiný průběh v konstrukci. Zdroje tepla - je možné instalovat topný výkon a plochy topení o cca 20% menší; u podlahového topení orientačně o cca 5°C nižší teplota topné vody = vyšší účinnost TČ pro provoz.
Byla by spíše vhodnější telefonická konzultace, při které bychom mohli projít i další návaznosti, které na vypisování jsou na velmi dlouho.