Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.11.16 / dotaz č. 75900
Máme byt o ploše cca 130 m2 ve vile ze 30.let. Obvodové zdi cihelné 45 cm silné, okna špaletová. Hlavní místnosti jsou o rozměrech cca 5x5 m, světlá výška 3,3 m. Tepelná ztráta každé je cca 3.8 kW. Celková tepelná ztráta je cca 25 kW. Chtěl bych znát Váš názor na nejekonomičtější vytápění s pořizovací cenou celého systému do 150.000,- Kč. Plyn není zaveden. Je zde stávající etážové vytápění s plechovými deskovými radiátory a s kotlem na hnědé uhlí. ( Byly by vhodné třeba elektrické infrapanely na stropě? Je mi 60 let a skládat uhlí a řezat špalky se mi už moc nechce)
Děkuji za Váš názor
Děkuji za Váš názor
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.
Problém vily je především v tom, že není zateplená a tepelně izolační vlastnosti obvodových konstrukcí jsou malé. Není to rozhodně o špaletových oknech, ale spíše o obvodových zdech 45 cm z plných cihel a bezpochyby i o stropu sklepů (nebo podlahy na terénu) či střeše (stropu pod nevytápěnou půdou).
Současný způsob vytápění především hnědým uhlím (cena 1 kWh, kterou v kotli vyrobíte a spotřebujete, vychází na cca 1,0 Kč) a dřevem (zde je orientační cena 1,3 Kč / kWh) je nejlevnější možný.
Elektrické sálavé panely jsou přímotopným zdrojem, orientačně zde můžeme počítat cenu 1 kWh 2,60 až 2,70 Kč (cena zohledňuje stálé platby za jistič). Za teplo pak budete platit cca 2,5x až 3x více než teď. Určitou náplastí bude, že do nízké sazby se v jejím čase vejde i povoz ostatních spotřebičů. To se vyplatí řekněme především v případě vaření na elektřině.
Výkon sálavých panelů na stropě by měl odpovídat tepelné ztrátě s určitou přirážkou na náběh, tedy cca 4 kW a pro rovnoměrné rozprostření výkonu v místnosti patrně více než jeden panel. Určité malé úspory lze dosáhnout z důvodu převažující sálavé složky tepla, která pocitově působí příznivě při nižší teplotě vnitřního vzduchu, která může být o cca 1 až 2°C méně než obvyklých cca 21 až 22°C. Dále se něco ušetří zónovou regulací, kdy se plně vytápí pouze tam, kde se v danou chvíli osoby zdržují.
Obecně – vytápět elektricky přímotopně je v domech s velkou tepelnou ztrátou a tudíž velkou potřeba tepla neekonomické a nákladné. Optimální řešení lze v tomto případě spatřovat až tehdy, bude-li vila komplexně zateplena a tepelná ztráta bytu snížena na řekněme 5 kW. Velký elektrický příkon bude znamenat i zásah do elektrické instalace, samostatné jištění jednotlivých panelů, nový rozvaděč a bezpochyby zvýšení hodnoty hlavního jističe.
Pokud se podíváme na jiné varianty:
Stávající kotel na hnědé uhlí je někde umístěn (v bytě nebo sklep?). Určitou variantou je, pokud na to bude prostor, osazení tepelného čerpadla vzduch – voda. Externí jednotka by patrně byla umístěna venku, interní části namísto dnešního kotle. Cena 1 kWh zde bude kolem 1,0 až 1,3 Kč, což je dobré. Problém je s pořizovací cenou, levnější tepelná čerpadla s rotačním kompresorem mají nižší výkony do 10 kW a s vyšším výkonem již přes 200 tis. Kč. Pak otázka stávající otopné soustavy a jejího topného výkonu (velikost a výkon radiátorů) pro nižší teplotu (teplotní spád asi 45/35 °C) topné vody z tepelného čerpadla.
Kotel na pelety – cena pelet cca 1,7 až 2,0 Kč / 1 kWh je již poměrně vysoká a manipulace s pytli pelet asi není optimální řešení. Automatická řešení se skladem pelet asi nepřipadají do úvahy.
Varianta - kombinované kotle dřevo – elektřina - umožňují samostatně topit dřevem, samostatně používat elektrické vytápění, případně lze kombinovat oba systémy. Do vodního prostoru kotle jsou umístěna elektrická odporová tělesa o celkovém příkonu 9,12 nebo 15 kW. Ovládací panel kotle je rozdělen na část pro ovládání spalování dřeva a část elektrického vytápění. Odtah spalin je vybaven speciální klapkou, která zabraňuje úniku tepla přirozeným tahem při provozu jen na elektrickou energii Kombinované kotle tedy umožňují vytápět elektrickou energií s možností rychlého přechodu na vytápění dřevem. Elektrické vytápění je koncipováno především pro využití v jarním nebo podzimním přechodném období, pro temperování prostor za nepřítomnosti majitele, případně pro znásobení výkonu kotle v době extrémně nízkých teplot. Provozní náklady by závisely na poměru využití. I tady lze bezpochyby doporučit alespoň dílčí zateplení obvodových konstrukcí (stropy půdy, sklepa apod., dle možností – lze řešit při osobní konzultaci našem poradenském středisku v Č:B. (www.eccb.cz)
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Problém vily je především v tom, že není zateplená a tepelně izolační vlastnosti obvodových konstrukcí jsou malé. Není to rozhodně o špaletových oknech, ale spíše o obvodových zdech 45 cm z plných cihel a bezpochyby i o stropu sklepů (nebo podlahy na terénu) či střeše (stropu pod nevytápěnou půdou).
Současný způsob vytápění především hnědým uhlím (cena 1 kWh, kterou v kotli vyrobíte a spotřebujete, vychází na cca 1,0 Kč) a dřevem (zde je orientační cena 1,3 Kč / kWh) je nejlevnější možný.
Elektrické sálavé panely jsou přímotopným zdrojem, orientačně zde můžeme počítat cenu 1 kWh 2,60 až 2,70 Kč (cena zohledňuje stálé platby za jistič). Za teplo pak budete platit cca 2,5x až 3x více než teď. Určitou náplastí bude, že do nízké sazby se v jejím čase vejde i povoz ostatních spotřebičů. To se vyplatí řekněme především v případě vaření na elektřině.
Výkon sálavých panelů na stropě by měl odpovídat tepelné ztrátě s určitou přirážkou na náběh, tedy cca 4 kW a pro rovnoměrné rozprostření výkonu v místnosti patrně více než jeden panel. Určité malé úspory lze dosáhnout z důvodu převažující sálavé složky tepla, která pocitově působí příznivě při nižší teplotě vnitřního vzduchu, která může být o cca 1 až 2°C méně než obvyklých cca 21 až 22°C. Dále se něco ušetří zónovou regulací, kdy se plně vytápí pouze tam, kde se v danou chvíli osoby zdržují.
Obecně – vytápět elektricky přímotopně je v domech s velkou tepelnou ztrátou a tudíž velkou potřeba tepla neekonomické a nákladné. Optimální řešení lze v tomto případě spatřovat až tehdy, bude-li vila komplexně zateplena a tepelná ztráta bytu snížena na řekněme 5 kW. Velký elektrický příkon bude znamenat i zásah do elektrické instalace, samostatné jištění jednotlivých panelů, nový rozvaděč a bezpochyby zvýšení hodnoty hlavního jističe.
Pokud se podíváme na jiné varianty:
Stávající kotel na hnědé uhlí je někde umístěn (v bytě nebo sklep?). Určitou variantou je, pokud na to bude prostor, osazení tepelného čerpadla vzduch – voda. Externí jednotka by patrně byla umístěna venku, interní části namísto dnešního kotle. Cena 1 kWh zde bude kolem 1,0 až 1,3 Kč, což je dobré. Problém je s pořizovací cenou, levnější tepelná čerpadla s rotačním kompresorem mají nižší výkony do 10 kW a s vyšším výkonem již přes 200 tis. Kč. Pak otázka stávající otopné soustavy a jejího topného výkonu (velikost a výkon radiátorů) pro nižší teplotu (teplotní spád asi 45/35 °C) topné vody z tepelného čerpadla.
Kotel na pelety – cena pelet cca 1,7 až 2,0 Kč / 1 kWh je již poměrně vysoká a manipulace s pytli pelet asi není optimální řešení. Automatická řešení se skladem pelet asi nepřipadají do úvahy.
Varianta - kombinované kotle dřevo – elektřina - umožňují samostatně topit dřevem, samostatně používat elektrické vytápění, případně lze kombinovat oba systémy. Do vodního prostoru kotle jsou umístěna elektrická odporová tělesa o celkovém příkonu 9,12 nebo 15 kW. Ovládací panel kotle je rozdělen na část pro ovládání spalování dřeva a část elektrického vytápění. Odtah spalin je vybaven speciální klapkou, která zabraňuje úniku tepla přirozeným tahem při provozu jen na elektrickou energii Kombinované kotle tedy umožňují vytápět elektrickou energií s možností rychlého přechodu na vytápění dřevem. Elektrické vytápění je koncipováno především pro využití v jarním nebo podzimním přechodném období, pro temperování prostor za nepřítomnosti majitele, případně pro znásobení výkonu kotle v době extrémně nízkých teplot. Provozní náklady by závisely na poměru využití. I tady lze bezpochyby doporučit alespoň dílčí zateplení obvodových konstrukcí (stropy půdy, sklepa apod., dle možností – lze řešit při osobní konzultaci našem poradenském středisku v Č:B. (www.eccb.cz)
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice