Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.12.16 / dotaz č. 76574
Dobrý den,
právě jsme dokončili přestavbu domu, zbývá fasáda. Rádi bychom zvolili nějakou, která bude odolná a vydrží co nejdéle.Byli jsme rozhodnuti pro klasickou klinkerovou fasádu, ale nyní nás zaujala informace o solárních fasádách, u kterých se ale obáváme cenové náročnosti. Bylo by technicky možné tyto dva druhy fasád na dvoupatrovém rodinném domě nějakým způsobem nakombinovat tak, aby to bylo efektivní?
právě jsme dokončili přestavbu domu, zbývá fasáda. Rádi bychom zvolili nějakou, která bude odolná a vydrží co nejdéle.Byli jsme rozhodnuti pro klasickou klinkerovou fasádu, ale nyní nás zaujala informace o solárních fasádách, u kterých se ale obáváme cenové náročnosti. Bylo by technicky možné tyto dva druhy fasád na dvoupatrovém rodinném domě nějakým způsobem nakombinovat tak, aby to bylo efektivní?
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Obě varianty jsou možné, při rozhodování záleží na více faktorech. Jedním z nich je například to, zda se jedná o homogenní zděnou stěnu, nebo bude na fasádě zateplení a to buď systémem kontaktního zateplení ETICS nebo provětrávaná zateplená fasáda a obkladem odsazeným o větrací mezeru.
Obklady keramickými pásky jsou velice hodnotnou architektonickou úpravou domu, při správném provedení s vysokou životností. Pokud se tento obklad realizuje na zateplený plášť například z desek EPS, jedná se o poměrně složitější technický návrh. Keramický obklad vždy znamená významné přitížení pláště a to v hodnotách cca 25 kg/m2 a více. U silnějších obkladových prvků až 35 nebo 45 kg/m2. Takové zatížení pro lepený systém ETICS znamená nutnost sofistikovaného statického návrhu, posouzení zatížení kotvení systému jak na zatížení větrem, tak na zatížení smykem. Používá se jiný způsob provedení montáže, kotvení, jiné komponenty a rovněž se musí řešit otázka dilatace větších ploch.
V případě montáže obkladových pásků na zděnou stěnu je situace o mnoho jednodušší.
K otázce solárních fasád: Jedná se již o instalaci technického zařízení, takže nelze srovnávat s keramickým obkladem ve smyslu stavebního řešení.
Solární fasády lze dělit na:
a/ Solární fasády s „nezaskleným“ absorbérem
b/ Solární fasády se „zaskleným“ absorbérem
Princip solárních fasád s nezaskleným absorbérem je poměrně jednoduchý. Vnější plášť fasády je tvořen například perforovaným plechem tmavé barvy (absorbérem). Ten je odsazen od stěny budovy tak, aby vznikla mezi ním a stěnou několika centimetrová vzduchová mezera Působením slunečního záření se tento absorbér ohřeje. Zezadu je absorbér díky vzduchové mezeře odvětrávaný a je zde napojeno odsávací zařízení. Na zadní straně absorbéru tedy vzniká podtlak, který ohřátý vzduch před absorbérem „protáhne“ perforací za absorbér. Teplý vzduch proudí vzhůru a pomocí ventilátoru může být vháněn přímo do místnosti (u bytových domů nevhodné), nebo tento předehřátý vzduch jde do systému vzduchotechniky. Protože není třeba zasklení, jsou pořizovací náklady menší a lze je v rozsahu stavebních prací přirovnat k řešení s fasádním obkladem. Systém je ale spíše vhodný pro průmyslové stavby a větší stavby občanského vybavení.
Princip solárních fasád se zaskleným absorbérem je obdobný principu solárních panelů. Tyto fasády jsou poskládány z panelových sekcí. Složitým problémem, který je třeba při stavbě těchto fasád řešit je vždy tzv. hydraulické vyvážení. Protože tyto fasády mívají plochy větší než 50 m2, je takřka vždy zapotřebí navrhnout tzv. rozváděcí kanál a sběrný kanál. Různě dlouhé trajektorie vzduchu se liší rychlostmi proudění vzduchu a tlakovými ztrátami. Nevhodně navržená fasády bez hydraulického vyvážení může mít velmi nízkou účinnost. Vedle hydraulického vyvážení je třeba řešit další problém. A sice přehřívání v letních měsících. Větší instalace se neobejdou bez odvětrávacích klapek či řízeného vzduchového proplachování kanálů jednotlivých sekcí. Nezbytnou součástí návrhu takové solární fasády jsou složité výpočty a modelování. Z toho vyplývá – pro rodinný domek nepříliš vhodné a drahé.
Pokud je prioritním požadavkem trvanlivost fasády, jeví se vhodnější obklad, nebo se zamyslet nad návrhem materiálů vnějších omítek a použít trvanlivější a odolnější materiály, například silikon-silikátové hydrofilní omítky se zvýšenou odolností proti mikroorganismům, nebo takzvané nano omítky a nátěry vysoce odolné vůči znečištění a biotickému napadení..
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz.
Obě varianty jsou možné, při rozhodování záleží na více faktorech. Jedním z nich je například to, zda se jedná o homogenní zděnou stěnu, nebo bude na fasádě zateplení a to buď systémem kontaktního zateplení ETICS nebo provětrávaná zateplená fasáda a obkladem odsazeným o větrací mezeru.
Obklady keramickými pásky jsou velice hodnotnou architektonickou úpravou domu, při správném provedení s vysokou životností. Pokud se tento obklad realizuje na zateplený plášť například z desek EPS, jedná se o poměrně složitější technický návrh. Keramický obklad vždy znamená významné přitížení pláště a to v hodnotách cca 25 kg/m2 a více. U silnějších obkladových prvků až 35 nebo 45 kg/m2. Takové zatížení pro lepený systém ETICS znamená nutnost sofistikovaného statického návrhu, posouzení zatížení kotvení systému jak na zatížení větrem, tak na zatížení smykem. Používá se jiný způsob provedení montáže, kotvení, jiné komponenty a rovněž se musí řešit otázka dilatace větších ploch.
V případě montáže obkladových pásků na zděnou stěnu je situace o mnoho jednodušší.
K otázce solárních fasád: Jedná se již o instalaci technického zařízení, takže nelze srovnávat s keramickým obkladem ve smyslu stavebního řešení.
Solární fasády lze dělit na:
a/ Solární fasády s „nezaskleným“ absorbérem
b/ Solární fasády se „zaskleným“ absorbérem
Princip solárních fasád s nezaskleným absorbérem je poměrně jednoduchý. Vnější plášť fasády je tvořen například perforovaným plechem tmavé barvy (absorbérem). Ten je odsazen od stěny budovy tak, aby vznikla mezi ním a stěnou několika centimetrová vzduchová mezera Působením slunečního záření se tento absorbér ohřeje. Zezadu je absorbér díky vzduchové mezeře odvětrávaný a je zde napojeno odsávací zařízení. Na zadní straně absorbéru tedy vzniká podtlak, který ohřátý vzduch před absorbérem „protáhne“ perforací za absorbér. Teplý vzduch proudí vzhůru a pomocí ventilátoru může být vháněn přímo do místnosti (u bytových domů nevhodné), nebo tento předehřátý vzduch jde do systému vzduchotechniky. Protože není třeba zasklení, jsou pořizovací náklady menší a lze je v rozsahu stavebních prací přirovnat k řešení s fasádním obkladem. Systém je ale spíše vhodný pro průmyslové stavby a větší stavby občanského vybavení.
Princip solárních fasád se zaskleným absorbérem je obdobný principu solárních panelů. Tyto fasády jsou poskládány z panelových sekcí. Složitým problémem, který je třeba při stavbě těchto fasád řešit je vždy tzv. hydraulické vyvážení. Protože tyto fasády mívají plochy větší než 50 m2, je takřka vždy zapotřebí navrhnout tzv. rozváděcí kanál a sběrný kanál. Různě dlouhé trajektorie vzduchu se liší rychlostmi proudění vzduchu a tlakovými ztrátami. Nevhodně navržená fasády bez hydraulického vyvážení může mít velmi nízkou účinnost. Vedle hydraulického vyvážení je třeba řešit další problém. A sice přehřívání v letních měsících. Větší instalace se neobejdou bez odvětrávacích klapek či řízeného vzduchového proplachování kanálů jednotlivých sekcí. Nezbytnou součástí návrhu takové solární fasády jsou složité výpočty a modelování. Z toho vyplývá – pro rodinný domek nepříliš vhodné a drahé.
Pokud je prioritním požadavkem trvanlivost fasády, jeví se vhodnější obklad, nebo se zamyslet nad návrhem materiálů vnějších omítek a použít trvanlivější a odolnější materiály, například silikon-silikátové hydrofilní omítky se zvýšenou odolností proti mikroorganismům, nebo takzvané nano omítky a nátěry vysoce odolné vůči znečištění a biotickému napadení..
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.