Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

20.12.16 / dotaz č. 76595
Dobrý den.
Chtěl bych se zeptat a poradit. Nastěhoval jsem se do rodinného domu a právě v něm prožívám první zimu. Na severní stěně, která je i na dotek značně studená, mi začala v rozích a při podlaze ( zřejmě skrz věnec ) rašit vlhkost a plíseň. V celém horním patře mám v každém rohu místnosti mokré fleky. Větráme i topíme dostatečně, ale při snížení venkovní teploty se to zhorší. Ráno jsou všechna okna mokrá do výšky cca 5 cm. Co mám dělat? Bude stačit severní stěnu zateplit? A čím ? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
abych Vám mohla správně poradit, musela se bych se na to zajet podívat. Nic méně, příčin vlhkosti na stěnách, resp. v rozích uvnitř objektu a u podlahy může být více. Pokud se jedná o starší dům postavený ještě před rokem 1990, tak s největší pravděpodobností tloušťka obvodového zdiva nedosahuje optimálním tepelně izolačním vlastnostem. V důsledku toho je stěna ochlazena více i na vnitřní straně a vlhkost, která vzniká ve vnitřním prostoru zkondenzuje ve stěně dříve než samotnou stěnou projde do venkovního prostoru. Tím pádem vznikají mokré mapy a následně plíseň. V tomto případě by zateplení bylo více než vhodné, ale chci upozornit, že než zateplíte danou konstrukci, musí být konstrukce suchá. Jinak zateplením uzavřete vlhkost v konstrukci a mapy a plíšně se Vám budou tvořit dále. Druhou příčinou může být i již vámi zmíněné větrání. Zkuste si, pokud doma máte meteo stanici, orientačně změřit vlhkost uvnitř prostoru. Pokud vlhkost přesáhne více jak 55 %, tak doporučuji větrat ještě intenzivněji. Ale podle vašeho popisu usuzuji, že se jedná o starší dům po rekonstrukci. Pokud vlhkost vzlíná již od podlahy, tak je možné, že je porušena v některých místech hydroizolace. V tomto případě je nutné najít zdroj vlhkosti a odsranit jej, což by pro Vás byla horší varianta. Pokud dům během rekonstrukce nebyl v zimně ani temeprován, je pravděpodobné, že v konstrukcích je podstatně více vhlkosti než by mělo být. Jak již jsem se zmínila, zkuste si orientačně změřit vlhkost v daném prostoru, kde dochází k největší problémům. Následně bych teplotu vytápění v daném prostoru zvedla o 2°C. Sice se Vám zvýší náklady na vytápění, ale je potřeba, aby stěny začly prosychat - zvedne se i povrchová teplota stěny. Pokud se mapy nebudou zmenšovat, zkuste si ještě půjčit stavební odvhlčovač. V každém případě bych bedlivě sledovala, zda se mapy zmenšují i u podlahy nebo ne. Pokud plísně a mapy částečně zmizí, pak bych následující rok (ale až v srpnu nebo září, ať stačí stěny přes léto proschnout) stěnu zateplila minerální vatou s vyšším součinitelem difuze vodní páry a nejméně tloušťkou 150 mm. Berte prosím zvolenou tloušťku pouze jako orientační, neboť pro zvolení správně tloušťky bych musela znát materiál a tloušťku obvodové stěny.
Pokud se jedná o novodostavbu rodinného domu, tak v důsledku mokrých procesů při výstavbě je ve všech konstrukcí domu zabudovaná vhlkost. V tomto případě bych určitě zvolila stavební odvhlčovač. Pokud jsou konstrukce bez zateplení, tak jejich tloušťka by měla vyhovovat požadovaným tepelně technickým vlastnostem. V tomto případě je bohužel nutná trpělivost, neboť dům může vysychat min. 2 roky a dům bych teď určitě nezateplovala.
Odpovídá:  Ing. Lenka Tichopádová* - EKIS Ostrava KEA tisk