Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.1.17 / dotaz č. 76727
Dobrý den,
můj dotaz se týká zateplení místnosti nad nevytápěnými prostory.
bydlíme v rodinném domě z r. 2007. V jedné části domu se v přízemí nachází nevytápěné prostory - garáž, prádelna, kotelna obezděné obvodovým zdivem Heluz 30 cm. Nad těmito místnostmi se v podkroví nachází budoucí dětský pokoj obezděný obvodovými zdivem Heluz 45 cm. Tento pokoj je navíc orientován na sever.
V loňském roce jsme přešli na vytápění tepelným čerpadlem voda - vzduch 14 kW. V podkrovní místnosti je ale zima (cca 16°C). Samozřejmě je částečným řešením dát do místnosti větší radiátory (současné jsou relativně malé). Ale i tak se obávám, že jsou v této místnosti velké úniky tepla kvůli umístění a že to 100% nepomůže. Stropy jsou zateplené dobře (15 cm vata + slámové ekopanely místo sádrokartonu). Napadlo mě, že by to mohlo řešit zateplení stropů v nevytápěných prostorech pod touto místností. Do celkového vnějšího zateplení se nám moc nechce - již máme hotovou fasádu.
Můžete mi prosím sdělit Váš názor, zda je to vhodné řešení a jak a čím to ideálně zateplit? Mám obavu, aby se v přízemních nevytápěných místnostech nezačala tvořit plíseň tam, kde se bude spojovat bok stropního izolantu (např. polystyrenu) a obvodová zeď. Nebo je nějaký materiál, který by pro stropní izolaci byl vhodný (např. slámové ekopanely, vystříkání polyuretanovou pěnou)? Nebo mě napadlo vynechat kolem obvodových zdí např. 10 cm a pouze tam vložit nějaký rošt, čímž by byla odváděna případná promrzající vlhkost v zimě???
Děkuji.
můj dotaz se týká zateplení místnosti nad nevytápěnými prostory.
bydlíme v rodinném domě z r. 2007. V jedné části domu se v přízemí nachází nevytápěné prostory - garáž, prádelna, kotelna obezděné obvodovým zdivem Heluz 30 cm. Nad těmito místnostmi se v podkroví nachází budoucí dětský pokoj obezděný obvodovými zdivem Heluz 45 cm. Tento pokoj je navíc orientován na sever.
V loňském roce jsme přešli na vytápění tepelným čerpadlem voda - vzduch 14 kW. V podkrovní místnosti je ale zima (cca 16°C). Samozřejmě je částečným řešením dát do místnosti větší radiátory (současné jsou relativně malé). Ale i tak se obávám, že jsou v této místnosti velké úniky tepla kvůli umístění a že to 100% nepomůže. Stropy jsou zateplené dobře (15 cm vata + slámové ekopanely místo sádrokartonu). Napadlo mě, že by to mohlo řešit zateplení stropů v nevytápěných prostorech pod touto místností. Do celkového vnějšího zateplení se nám moc nechce - již máme hotovou fasádu.
Můžete mi prosím sdělit Váš názor, zda je to vhodné řešení a jak a čím to ideálně zateplit? Mám obavu, aby se v přízemních nevytápěných místnostech nezačala tvořit plíseň tam, kde se bude spojovat bok stropního izolantu (např. polystyrenu) a obvodová zeď. Nebo je nějaký materiál, který by pro stropní izolaci byl vhodný (např. slámové ekopanely, vystříkání polyuretanovou pěnou)? Nebo mě napadlo vynechat kolem obvodových zdí např. 10 cm a pouze tam vložit nějaký rošt, čímž by byla odváděna případná promrzající vlhkost v zimě???
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Topný výkon radiátorů v dětském pokoji nepostačí vyrovnat tepelnou ztrátu místnosti. Ta je daná prostupem tepla jednotlivými plochami obálkových konstrukcí a také větráním. Severní orientace také znamená, že pokoj bude bez výhody solárních zisků. Otopná soustava nemusí být optimálně navržená co do výkonu, hydrauliky a regulace. Obvykle špatně topí nejvzdálenější radiátory na rozvodu.
Významnou roli také mohl sehrát fakt, že původní zdroj tepla pro vytápění pracoval s vyššími teplotami na teplotním spádu, kdežto současné TČ je na spádu nízkém, například 50/35°C a logicky je reálný výkon radiátorů v dětském pokoji hodně dole.
Zvýšení tepelně izolačních schopností obvodových konstrukcí je logický krok, určitě doporučuji. Možnosti jsou však omezené zateplením podhledu stropů spodních nevytápěných místností. Plísní na podhledu dole bych se neobával, změna může spíše ovlivnit povrchové teploty v koutu u podlahy horního vytápěného pokoje a to s ohledem na to, že přízemí není z tepelně izolačního zdiva. Takže možná nejen zateplit podhled (celý až ke zdi), ale možná i kousek stěny uvnitř dolů. To se ale takto na dálku těžko odhaduje bez konkrétní znalosti tvaru a materiálů detailu – je tam ještě věnec, jeho zateplení (jaké?, věncovka, jak řešeno?) apod.
Jako izolant bych použil buď levnější klasický EPS, samozřejmě nic proti minerální vatě, která má i výhodu nehořlavosti a difúzní propustnosti, takže může být lepší, obvykle se na tyto podhledy používá z důvodu těchto výhod častěji. Takže tuhé pevné desky pro kontaktní lepení, vrstva s perlinkou a povrchový štuk. Rozhodně již nešetřit na tloušťce, která by neměla být menší než doporučení normy.
Pokud se tedy jedná o strop z vytápěného k nevytápěnému prostoru a normové požadavky současné - závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,60 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,40 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,30 až 0,20 (W/m2.K). Zde platí, čím menší hodnota U je, tím lepší. Hodnotě doporučené 0,40 (W/m2.K) odpovídá cca 10 až 12 cm MV s tepelnou vodivostí λ 0,039 až 0,042 (W/m.K). V případě použití běžného EPS 70 F je to cca stejné. To bez uvažování stávajících tepelných izolací ve stropě Zvolil bych tedy min. 12 cm, možná ale raději vzhledem k záměru více (cca 16 cm).
Jako další krok by pak již (pokud nechceme zasahovat jinde) následovalo posílení výkonu radiátorů a úprava regulace.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Topný výkon radiátorů v dětském pokoji nepostačí vyrovnat tepelnou ztrátu místnosti. Ta je daná prostupem tepla jednotlivými plochami obálkových konstrukcí a také větráním. Severní orientace také znamená, že pokoj bude bez výhody solárních zisků. Otopná soustava nemusí být optimálně navržená co do výkonu, hydrauliky a regulace. Obvykle špatně topí nejvzdálenější radiátory na rozvodu.
Významnou roli také mohl sehrát fakt, že původní zdroj tepla pro vytápění pracoval s vyššími teplotami na teplotním spádu, kdežto současné TČ je na spádu nízkém, například 50/35°C a logicky je reálný výkon radiátorů v dětském pokoji hodně dole.
Zvýšení tepelně izolačních schopností obvodových konstrukcí je logický krok, určitě doporučuji. Možnosti jsou však omezené zateplením podhledu stropů spodních nevytápěných místností. Plísní na podhledu dole bych se neobával, změna může spíše ovlivnit povrchové teploty v koutu u podlahy horního vytápěného pokoje a to s ohledem na to, že přízemí není z tepelně izolačního zdiva. Takže možná nejen zateplit podhled (celý až ke zdi), ale možná i kousek stěny uvnitř dolů. To se ale takto na dálku těžko odhaduje bez konkrétní znalosti tvaru a materiálů detailu – je tam ještě věnec, jeho zateplení (jaké?, věncovka, jak řešeno?) apod.
Jako izolant bych použil buď levnější klasický EPS, samozřejmě nic proti minerální vatě, která má i výhodu nehořlavosti a difúzní propustnosti, takže může být lepší, obvykle se na tyto podhledy používá z důvodu těchto výhod častěji. Takže tuhé pevné desky pro kontaktní lepení, vrstva s perlinkou a povrchový štuk. Rozhodně již nešetřit na tloušťce, která by neměla být menší než doporučení normy.
Pokud se tedy jedná o strop z vytápěného k nevytápěnému prostoru a normové požadavky současné - závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,60 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,40 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,30 až 0,20 (W/m2.K). Zde platí, čím menší hodnota U je, tím lepší. Hodnotě doporučené 0,40 (W/m2.K) odpovídá cca 10 až 12 cm MV s tepelnou vodivostí λ 0,039 až 0,042 (W/m.K). V případě použití běžného EPS 70 F je to cca stejné. To bez uvažování stávajících tepelných izolací ve stropě Zvolil bych tedy min. 12 cm, možná ale raději vzhledem k záměru více (cca 16 cm).
Jako další krok by pak již (pokud nechceme zasahovat jinde) následovalo posílení výkonu radiátorů a úprava regulace.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice