Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.1.17 / dotaz č. 76741
Dobrý den,
chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně vlhkosti v novostavbě RD. Snažím s ezjišťovat všude možně, ale nikdo není schopen poradit. Pokusím se stručně popsat situaci. Mám postavený RD typu bungalov cca 180m2, obvodové zdivo je porotherm dryfix 36,5 cm, zatím bez venkovní izolace, uvnitř jsou hotové klasické vápenocementové omítky a před 14 dny čerstvě vylité podlahy(anhydrit) s izolací podlahy 10cm. Okna a dveře jsou samozřejmě namontovaná, okenní pásky jsou zaomítané, tak jak by měly být. K-ci stropů tvoří stropní trámy na kterých je celoplošně shora přišroubované OSB pd 22mm. Půda nad osb je zatím vydatně větrané, jelikož není hotové podbití a teplota na půdě se pohybuje v rozmezí od - 2 do +2 °C. Chystal jsem se na izolaci stropu (pod OSB má přijít 42 cm vaty ve dvou vrstvách), ale ihned po vylití podlah bylo v domě jako v sauně, při lití jsem měl vytopeno na cca 18°C a vlhkost byla 100% - viditelná mlha. Hned jak bylo možné podlahu zatěžovat jsem začal intenzivně několikrát denně do průvanu větrat a topit. V obývacím pokoji s kuchyní, kde jsou provizorní kamna jsem udržoval teplotu od 10 - 18°C a v zadních místnostech, kam se nedostane teplo od kamen, tak jsem temperoval el. a plyn. přímotopy. Teplota neklesla pod 6°C. (max 12°C) Hned asi 4 dny od vylití podlah a vyvětrání mlhy jsem zjistil, že vlhkost vzduchu byla stále 95% a všechna voda zkondenzovala ze spodu OSB. Vodu jsme se snažil utírat hadrem a následně vysoušet větráním a topením, hned na druhý den od utření vyrašila plíseň. Aplikoval jsem savo ve speji a zase topil a větral. Ale po 10 dnech se OSB znova začaly rosit a plesnivět, ne však v takové míře jako poprvé. Spíše v zadních místnostech, kde je dlouhodobě nižší teplota než v místnostech s kamny. Tam, kde dosáhne teplo z kamen se plíseň vůbec nevytvořila. Po zjištění, že větrání moc nepomáhá jsem nasadil vysoušeče vzduchu a vylévám cca 20l vody za 24 hodin, vysoušeče přemisťuji každý den do místností, kde je nejvlhčeji. Momentálně je vlhkost vzduchu okolo 70% a pomalu klesá. Pořád jsem si říkal, že z těch podlah asi stále vzlíná tolik vody, že se OSB tolik rosí, ale říkám si, že to spíše bude tím, že vlhkost je uzavřená v prostoru (při vysoušení se údajně doporučuje nevětrat, když je momentálně venku vlhkost okolo 95°) a na OSB je zřejmě teplota nižší než teplota rosného bodu a proto se voda stále sráží. Jelikož bych chtěl co nejdříve instalovat vatu do pohledu, ale nechci ji dát na vlhké OSB se zbytky plísní, obracím se na Vás s prosbou, zda byste byli ochotni doporučit postup pro zbavení se vlhkosti. Mám vypozorováno, že když místnost vytopím, alespoň na 15°C, tak OSB jsou také teplejší a voda se nesráží, ale vytopit všechny místnosti na tuto teplotu není v těchto klimatických podmínkách možné, resp. by mě to zruinovalo:) Uvažuji takto: Pokud budu nadále vysoušet odvlhčovači a nebudu větrat, tak se mi snad podaří dosáhnout vlhkosti třeba 50%, (avšak nevím za jak dlouho) což by znamenalo, že při teplotě 7°C je hodnota rosného bodu -2,79°C a OSB by takovou nízkou teplotu mít neměly, takže by se vlhkost srážet neměla a měla by zůstat ve vzduchu. Je mé přemýšlení správné? Nebo vzduch který prostoupí přes OSB a na nich bude ze strany půdy teplota nižší než -2,79°C, tak voda zkondenzuje na horní straně? A co se týče zbavení se plísní, myslíte, že savo je dostatečné řešení, nebo je lepší zbytky plísní nějak mechanicky odstranit? Samozřejmě za použití dostatečného odsávání a resprirátoru.
Předem děkuji za jakoukoli byť stručnou ale užitečnou odpověď.
chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně vlhkosti v novostavbě RD. Snažím s ezjišťovat všude možně, ale nikdo není schopen poradit. Pokusím se stručně popsat situaci. Mám postavený RD typu bungalov cca 180m2, obvodové zdivo je porotherm dryfix 36,5 cm, zatím bez venkovní izolace, uvnitř jsou hotové klasické vápenocementové omítky a před 14 dny čerstvě vylité podlahy(anhydrit) s izolací podlahy 10cm. Okna a dveře jsou samozřejmě namontovaná, okenní pásky jsou zaomítané, tak jak by měly být. K-ci stropů tvoří stropní trámy na kterých je celoplošně shora přišroubované OSB pd 22mm. Půda nad osb je zatím vydatně větrané, jelikož není hotové podbití a teplota na půdě se pohybuje v rozmezí od - 2 do +2 °C. Chystal jsem se na izolaci stropu (pod OSB má přijít 42 cm vaty ve dvou vrstvách), ale ihned po vylití podlah bylo v domě jako v sauně, při lití jsem měl vytopeno na cca 18°C a vlhkost byla 100% - viditelná mlha. Hned jak bylo možné podlahu zatěžovat jsem začal intenzivně několikrát denně do průvanu větrat a topit. V obývacím pokoji s kuchyní, kde jsou provizorní kamna jsem udržoval teplotu od 10 - 18°C a v zadních místnostech, kam se nedostane teplo od kamen, tak jsem temperoval el. a plyn. přímotopy. Teplota neklesla pod 6°C. (max 12°C) Hned asi 4 dny od vylití podlah a vyvětrání mlhy jsem zjistil, že vlhkost vzduchu byla stále 95% a všechna voda zkondenzovala ze spodu OSB. Vodu jsme se snažil utírat hadrem a následně vysoušet větráním a topením, hned na druhý den od utření vyrašila plíseň. Aplikoval jsem savo ve speji a zase topil a větral. Ale po 10 dnech se OSB znova začaly rosit a plesnivět, ne však v takové míře jako poprvé. Spíše v zadních místnostech, kde je dlouhodobě nižší teplota než v místnostech s kamny. Tam, kde dosáhne teplo z kamen se plíseň vůbec nevytvořila. Po zjištění, že větrání moc nepomáhá jsem nasadil vysoušeče vzduchu a vylévám cca 20l vody za 24 hodin, vysoušeče přemisťuji každý den do místností, kde je nejvlhčeji. Momentálně je vlhkost vzduchu okolo 70% a pomalu klesá. Pořád jsem si říkal, že z těch podlah asi stále vzlíná tolik vody, že se OSB tolik rosí, ale říkám si, že to spíše bude tím, že vlhkost je uzavřená v prostoru (při vysoušení se údajně doporučuje nevětrat, když je momentálně venku vlhkost okolo 95°) a na OSB je zřejmě teplota nižší než teplota rosného bodu a proto se voda stále sráží. Jelikož bych chtěl co nejdříve instalovat vatu do pohledu, ale nechci ji dát na vlhké OSB se zbytky plísní, obracím se na Vás s prosbou, zda byste byli ochotni doporučit postup pro zbavení se vlhkosti. Mám vypozorováno, že když místnost vytopím, alespoň na 15°C, tak OSB jsou také teplejší a voda se nesráží, ale vytopit všechny místnosti na tuto teplotu není v těchto klimatických podmínkách možné, resp. by mě to zruinovalo:) Uvažuji takto: Pokud budu nadále vysoušet odvlhčovači a nebudu větrat, tak se mi snad podaří dosáhnout vlhkosti třeba 50%, (avšak nevím za jak dlouho) což by znamenalo, že při teplotě 7°C je hodnota rosného bodu -2,79°C a OSB by takovou nízkou teplotu mít neměly, takže by se vlhkost srážet neměla a měla by zůstat ve vzduchu. Je mé přemýšlení správné? Nebo vzduch který prostoupí přes OSB a na nich bude ze strany půdy teplota nižší než -2,79°C, tak voda zkondenzuje na horní straně? A co se týče zbavení se plísní, myslíte, že savo je dostatečné řešení, nebo je lepší zbytky plísní nějak mechanicky odstranit? Samozřejmě za použití dostatečného odsávání a resprirátoru.
Předem děkuji za jakoukoli byť stručnou ale užitečnou odpověď.
Vážení, k Vašemu dotazu týkajícímu se vlhkosti ve Vaší novostavbě včetně popisu dané situace, Vám sdělujeme následující :
1/ Z našeho hlediska za nesprávné a nešťastné považujeme především tu skutečnost, že v takto popsaném, rozestavěném RD s dřevěnou stropní konstrukcí byly provedeny tak rozsáhlé mokré technol. procesy, kdy vypařující se voda z vysychajících podlahových potěrů se projevila, přesně tak jak popisujete a to zde v tep. technicky nejkritičtějším místě konstrukce, tj. na vnitřním povrchu OSB desky, které jen samotná(!) oddělovala chladné a nevytápěné podstřeší od teplého vnitřního vzduchu s vysokým obsahem vlhkosti (období provedení vnitřních omítek neudáváte).
2/ Celá situace –tj. vznikání zavlhávání a následné vznikání plísní - se mohla ještě také projevit i na vlastní střešní konstrukci – tj. jejich vnitřních površích, neboť do prostoru podstřeší se zřejmě také dostával teplý vlhký vzduch a mohl se dále na těchto konstrukcích srážet, když k tomu v některých obdobích nedocházelo na teplejší OSB desce (např. při vyšší interiérové teplotě).
3/ Uvedené uvádíme proto, že by bylo vhodné nejen tyto konstrukce posléze obhlédnout, ale také proto, že bychom nedoporučovali dřev. konstrukce (a konstr. na bázi dřeva) v takovém zavlhlém stavu, s biotickým napadením v současnosti zakrývat dalšími vrstvami.
4/ V této situaci bude dle našeho názoru potřebné zajistit zdárné dosušení a vytvrdnutí potěrů a s dalšími pracemi, které se týkají dřevěných konstrukcí počkat na příznivější klimatické podmínky, které umožní dřevěné konstrukce řádně vysušit (aby v nich nezůstala žádná zabudovaná vlhkost), odstranit z nich uváděné biotické napadaní a následně provést i aplikaci preventivních přípravků na dřevo (proti hnilobě, plísním a pod) - a zase je to vše mokrý proces.
5/ Současným úkolem by potom dle našeho názoru mělo být určité temperování stavby a snaha max. snižovat relativní vlhkost, aby se tato nesrážela jak na OSB desce, ale ani na konstrukcích v podstřeší a dál nezhodnocovala tyto dřev. konstrukce. Provoz s vysoušeči je možný a je jej možno kombinovat s intenzivním krátkodobým vyvětráním, dle potřeby i několikrát denně. Účinnost bude vidět na poklesu vlastní relativní vlhkosti (zimní, tj. chladný vzduch totiž není schopen na sebe navázat tolik vlhkosti jako teplý, takže jej můžete laicky vnímat jako sušší než teplý vnitřní, zvlášť při tomto současném mrazivém počasí).
6/ Jinak příslušná tep. technická norma udává při teplotě 70C, rel .vlhkosti 50% a pro tzv. povrchovou vlhkost 100% teplotu rosného bodu -2,390C . Dnes víme, že biotické napadení (tj. např. plísně) začíná mít vytvořené podmínky pro svůj růst už při tzv. povrchové vlhkosti 80% a za této situace potom při teplotě 70C, rel .vlhkosti 50% je teplota rosného bodu už + 0,340 C.
7/ Neznáme řešení Vaší střešní konstrukce a skladbu konstrukce stropní, ale při zabudovávání dřeva a nebo materiálů na bázi dřeva do stavebních konstrukcí je nutné dodržet jeho dovolenou vlhkost a to např. podle ČSN EN 14220. Praví se, že pokud v určitých případech výjimečně překročí rovnovážná hmotnostní vlhkost dřev. konstrukcí při zabudování 16%, musí být z nich zajištěn snadný odvod vlhkosti.
S pozdravem Ing. P.Svoboda, EKIS Olomouc
1/ Z našeho hlediska za nesprávné a nešťastné považujeme především tu skutečnost, že v takto popsaném, rozestavěném RD s dřevěnou stropní konstrukcí byly provedeny tak rozsáhlé mokré technol. procesy, kdy vypařující se voda z vysychajících podlahových potěrů se projevila, přesně tak jak popisujete a to zde v tep. technicky nejkritičtějším místě konstrukce, tj. na vnitřním povrchu OSB desky, které jen samotná(!) oddělovala chladné a nevytápěné podstřeší od teplého vnitřního vzduchu s vysokým obsahem vlhkosti (období provedení vnitřních omítek neudáváte).
2/ Celá situace –tj. vznikání zavlhávání a následné vznikání plísní - se mohla ještě také projevit i na vlastní střešní konstrukci – tj. jejich vnitřních površích, neboť do prostoru podstřeší se zřejmě také dostával teplý vlhký vzduch a mohl se dále na těchto konstrukcích srážet, když k tomu v některých obdobích nedocházelo na teplejší OSB desce (např. při vyšší interiérové teplotě).
3/ Uvedené uvádíme proto, že by bylo vhodné nejen tyto konstrukce posléze obhlédnout, ale také proto, že bychom nedoporučovali dřev. konstrukce (a konstr. na bázi dřeva) v takovém zavlhlém stavu, s biotickým napadením v současnosti zakrývat dalšími vrstvami.
4/ V této situaci bude dle našeho názoru potřebné zajistit zdárné dosušení a vytvrdnutí potěrů a s dalšími pracemi, které se týkají dřevěných konstrukcí počkat na příznivější klimatické podmínky, které umožní dřevěné konstrukce řádně vysušit (aby v nich nezůstala žádná zabudovaná vlhkost), odstranit z nich uváděné biotické napadaní a následně provést i aplikaci preventivních přípravků na dřevo (proti hnilobě, plísním a pod) - a zase je to vše mokrý proces.
5/ Současným úkolem by potom dle našeho názoru mělo být určité temperování stavby a snaha max. snižovat relativní vlhkost, aby se tato nesrážela jak na OSB desce, ale ani na konstrukcích v podstřeší a dál nezhodnocovala tyto dřev. konstrukce. Provoz s vysoušeči je možný a je jej možno kombinovat s intenzivním krátkodobým vyvětráním, dle potřeby i několikrát denně. Účinnost bude vidět na poklesu vlastní relativní vlhkosti (zimní, tj. chladný vzduch totiž není schopen na sebe navázat tolik vlhkosti jako teplý, takže jej můžete laicky vnímat jako sušší než teplý vnitřní, zvlášť při tomto současném mrazivém počasí).
6/ Jinak příslušná tep. technická norma udává při teplotě 70C, rel .vlhkosti 50% a pro tzv. povrchovou vlhkost 100% teplotu rosného bodu -2,390C . Dnes víme, že biotické napadení (tj. např. plísně) začíná mít vytvořené podmínky pro svůj růst už při tzv. povrchové vlhkosti 80% a za této situace potom při teplotě 70C, rel .vlhkosti 50% je teplota rosného bodu už + 0,340 C.
7/ Neznáme řešení Vaší střešní konstrukce a skladbu konstrukce stropní, ale při zabudovávání dřeva a nebo materiálů na bázi dřeva do stavebních konstrukcí je nutné dodržet jeho dovolenou vlhkost a to např. podle ČSN EN 14220. Praví se, že pokud v určitých případech výjimečně překročí rovnovážná hmotnostní vlhkost dřev. konstrukcí při zabudování 16%, musí být z nich zajištěn snadný odvod vlhkosti.
S pozdravem Ing. P.Svoboda, EKIS Olomouc