Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.1.17 / dotaz č. 76960
Dobrý den,
mám dotaz, zda je pro město ze zákona povinnost mít vyhotoveny pro své budovy Energetické audity.
Město má cca 50 budov (nejsou zahrnuty kotelny, které jsou samostatně stojící v zákoně označované jako energetické hospodářství, nevím zda i pro ně by případně vyplývala povinnost En. auditu).
Vyčetl jsem, že dle zákona a prováděcí vyhlášky, "je obec jako vlastník budovy nebo energetického hospodářství povinna zpracovat energetický audit v případě, že tato budova má spotřebu energie vyšší než 700 GJ za rok a pokud všechny její budovy mají celkovou roční spotřebu energie za poslední dva roky vyšší než 1 500 GJ za rok".
Každá jednotlivá budova dle mého předpokladu nemá více jak oněch zmiňovaných 700 GJ, vycházím z mého odhadu a dřívějších zpracovaných auditů na jiné objekty pro město, kde př. bytový dům na má roční spotřebu cca 386 GJ. Vyvstává tedy otázka k čemu se přiklonit, zda brát každý dům jako samostatnou jednotku, tudíž není potřeba mít audit zpracován, či rozhoduje součet za spotřebu všech budov a tedy je potřeba audit nechat zpracovat (předpokládám totiž, že v případě součtu všech spotřeb jednotlivých domů by 1500 Gj přesáhl mnohonásobně) anebo to brát ještě z toho pohledu, že součet sice překročí stanovenou hodnotu 1500 GJ, ale jelikož jednotlivé budovy nepřekročí stanovených 700 Gj, tak povinnost mít vyhotovený energetický audit není. Co ostatně vše je zahrnuto do výpočtu spotřeby(elektřina, plyn)? Doufám, že jsem dotaz sestavil dostatečně srozumitelně.
Děkuji Vám za odpověď a pomoc.
mám dotaz, zda je pro město ze zákona povinnost mít vyhotoveny pro své budovy Energetické audity.
Město má cca 50 budov (nejsou zahrnuty kotelny, které jsou samostatně stojící v zákoně označované jako energetické hospodářství, nevím zda i pro ně by případně vyplývala povinnost En. auditu).
Vyčetl jsem, že dle zákona a prováděcí vyhlášky, "je obec jako vlastník budovy nebo energetického hospodářství povinna zpracovat energetický audit v případě, že tato budova má spotřebu energie vyšší než 700 GJ za rok a pokud všechny její budovy mají celkovou roční spotřebu energie za poslední dva roky vyšší než 1 500 GJ za rok".
Každá jednotlivá budova dle mého předpokladu nemá více jak oněch zmiňovaných 700 GJ, vycházím z mého odhadu a dřívějších zpracovaných auditů na jiné objekty pro město, kde př. bytový dům na má roční spotřebu cca 386 GJ. Vyvstává tedy otázka k čemu se přiklonit, zda brát každý dům jako samostatnou jednotku, tudíž není potřeba mít audit zpracován, či rozhoduje součet za spotřebu všech budov a tedy je potřeba audit nechat zpracovat (předpokládám totiž, že v případě součtu všech spotřeb jednotlivých domů by 1500 Gj přesáhl mnohonásobně) anebo to brát ještě z toho pohledu, že součet sice překročí stanovenou hodnotu 1500 GJ, ale jelikož jednotlivé budovy nepřekročí stanovených 700 Gj, tak povinnost mít vyhotovený energetický audit není. Co ostatně vše je zahrnuto do výpočtu spotřeby(elektřina, plyn)? Doufám, že jsem dotaz sestavil dostatečně srozumitelně.
Děkuji Vám za odpověď a pomoc.
Vážený pane,
ustanovení vyhlášky č. 480/2017, §2 odst. 2 se obvykle vykládá tak, že se posuzuje energie nakupovaná na jedno IČO. Uvažuje se samozřejmě součet všech energií, tj. například uhlí (pro vytápění) + elektřina + plyn (pro vaření).
Například, pokud by obec měla 2 budovy se spotřebou 1000 GJ a 400 GJ, neměla by povinnost zpracovávat žádný audit (součet je menší než 1500 GJ).
Z vámi popisované situace vyplývá, že město má povinnost energetický audit zpracovat, ale pouze pro budovy se spotřebou nad 700 GJ. Za budovu se obvykle pokládá objekt samostatně zapsaný do katastru nemovitostí (obvykle pod jedním popisným číslem). Například škola, která sestává z několika samostatných pavilonů může být chápána jako jedna budova. Naopak panelák se třemi "vchody" může být chápán jako 3 budovy, pokud je každý "vchod" zapsán v katastru samostatně. Blíže např. vyhláška č. 26/2007 Sb.
Výše uvedené vychází z odborných debat a zvyklostí, zákon může vykládat pouze soud (ani SEI, ani ministerstvo, ani energetická poradna).
Přeji hodně úspěchů!
K. Srdečný
ustanovení vyhlášky č. 480/2017, §2 odst. 2 se obvykle vykládá tak, že se posuzuje energie nakupovaná na jedno IČO. Uvažuje se samozřejmě součet všech energií, tj. například uhlí (pro vytápění) + elektřina + plyn (pro vaření).
Například, pokud by obec měla 2 budovy se spotřebou 1000 GJ a 400 GJ, neměla by povinnost zpracovávat žádný audit (součet je menší než 1500 GJ).
Z vámi popisované situace vyplývá, že město má povinnost energetický audit zpracovat, ale pouze pro budovy se spotřebou nad 700 GJ. Za budovu se obvykle pokládá objekt samostatně zapsaný do katastru nemovitostí (obvykle pod jedním popisným číslem). Například škola, která sestává z několika samostatných pavilonů může být chápána jako jedna budova. Naopak panelák se třemi "vchody" může být chápán jako 3 budovy, pokud je každý "vchod" zapsán v katastru samostatně. Blíže např. vyhláška č. 26/2007 Sb.
Výše uvedené vychází z odborných debat a zvyklostí, zákon může vykládat pouze soud (ani SEI, ani ministerstvo, ani energetická poradna).
Přeji hodně úspěchů!
K. Srdečný
Odpovídá: Ing. Karel Srdečný - EKIS České Budějovice Ekowatt tisk