Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.1.17 / dotaz č. 76972
Dobrý den,
naše SVJ zateplilo 4 bytové domy,které máme ve správě. Následně bychom chtěli porovnat efekty v úspoře nákladů na vytápění (CZT)formou porovnání stavu před a po zateplení.
Existuje nějaký postup jak výsledky po zateplení přepočítat na srovnatelnou úroveň s předchozím obdobím v případě odlišného teplotního průběhu obou srovnávaných období??
Děkuji za odpověď.
naše SVJ zateplilo 4 bytové domy,které máme ve správě. Následně bychom chtěli porovnat efekty v úspoře nákladů na vytápění (CZT)formou porovnání stavu před a po zateplení.
Existuje nějaký postup jak výsledky po zateplení přepočítat na srovnatelnou úroveň s předchozím obdobím v případě odlišného teplotního průběhu obou srovnávaných období??
Děkuji za odpověď.
Vážený pane,
spotřeba tepla na vytápění v jednotlivých letech samozřejmě kolísá podle klimatických podmínek daného roku. Při výpočtu efektivity úsporných opatření nebo při porovnávání spotřeby za různé roky je proto vhodné přepočíst spotřebu na jednotné klimatické podmínky. Obvykle se používají tzv. normálové podmínky. Klimatický normál je dlouhodobý průměr, běžně se používá období 1961-1990. V posledních letech jsou zimy mírnější, takže spotřeba přepočtená na normálové podmínky je obvykle vyšší, než byla spotřeba konkrétního roku.
Klimatické podmínky (pro vytápění) se popisují hodnotou denostupňů. Sdělí vám je Český hydrometeorologický ústav (www.chmi.cz). I když jde o data získaná za peníze ze státního rozpočtu, ČHMÚ za tyto informace vyžaduje platbu. Zdarma můžete využít tento zdroj:
http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/103-vypocet-denostupnu
Příklad výpočtu:
(lokalita Brno - Tuřany, průměrná vnitřní teplota v bytě +19°C):
v roce 2015 byl počet denostupňů 2935, spotřeba v domě byla 300 GJ.
Normálový počet denostupňů je 3458.
V klimaticky normálovém roce by tedy byla spotřeba 300/2935*3458 = 353 GJ.
Tímto způsobem můžete tedy snadno přepočítat spotřebu a porovnat skutečný efekt zateplení a dalších úsporných opatření.
Pozor: na spotřebu má samozřejmě vliv i chování uživatelů a provoz budovy, tyto vlivy mohou být významnější, než vliv klimatických podmínek.
S pozdravem
K. Srdečný
spotřeba tepla na vytápění v jednotlivých letech samozřejmě kolísá podle klimatických podmínek daného roku. Při výpočtu efektivity úsporných opatření nebo při porovnávání spotřeby za různé roky je proto vhodné přepočíst spotřebu na jednotné klimatické podmínky. Obvykle se používají tzv. normálové podmínky. Klimatický normál je dlouhodobý průměr, běžně se používá období 1961-1990. V posledních letech jsou zimy mírnější, takže spotřeba přepočtená na normálové podmínky je obvykle vyšší, než byla spotřeba konkrétního roku.
Klimatické podmínky (pro vytápění) se popisují hodnotou denostupňů. Sdělí vám je Český hydrometeorologický ústav (www.chmi.cz). I když jde o data získaná za peníze ze státního rozpočtu, ČHMÚ za tyto informace vyžaduje platbu. Zdarma můžete využít tento zdroj:
http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/103-vypocet-denostupnu
Příklad výpočtu:
(lokalita Brno - Tuřany, průměrná vnitřní teplota v bytě +19°C):
v roce 2015 byl počet denostupňů 2935, spotřeba v domě byla 300 GJ.
Normálový počet denostupňů je 3458.
V klimaticky normálovém roce by tedy byla spotřeba 300/2935*3458 = 353 GJ.
Tímto způsobem můžete tedy snadno přepočítat spotřebu a porovnat skutečný efekt zateplení a dalších úsporných opatření.
Pozor: na spotřebu má samozřejmě vliv i chování uživatelů a provoz budovy, tyto vlivy mohou být významnější, než vliv klimatických podmínek.
S pozdravem
K. Srdečný