Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.3.17 / dotaz č. 77879
Vážená paní, vážený pane,
jsme tzv. velký podnik dle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o hospodaření energií, tudíž máme povinnost zpracovat energetický audit bez ohledu na roční spotřebu energie. Chtěli bychom se zdvořile zeptat, jestli dle Vašeho názoru tato povinnost vzniká i ve vztahu k pronajatým prostorám částí budov, kdy můžou nastat tyto situace:
a)odběratelem energií je vlastník budovy, který následně náklady na tyto energie přefakturovává naší společnosti
b)v těchto budovách máme "své" elektroměry nebo plynoměry a uzavřenou smlouvu s dodavatelem energií, nicméně nemáme oprávnění nějak zasahovat do rozvodů, kotlů a zařízení vlastněných vlastníkem budovy.
Děkuji moc a přeji hezký den.
jsme tzv. velký podnik dle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o hospodaření energií, tudíž máme povinnost zpracovat energetický audit bez ohledu na roční spotřebu energie. Chtěli bychom se zdvořile zeptat, jestli dle Vašeho názoru tato povinnost vzniká i ve vztahu k pronajatým prostorám částí budov, kdy můžou nastat tyto situace:
a)odběratelem energií je vlastník budovy, který následně náklady na tyto energie přefakturovává naší společnosti
b)v těchto budovách máme "své" elektroměry nebo plynoměry a uzavřenou smlouvu s dodavatelem energií, nicméně nemáme oprávnění nějak zasahovat do rozvodů, kotlů a zařízení vlastněných vlastníkem budovy.
Děkuji moc a přeji hezký den.
Ano, pokud počtem zaměstnanců, výší obratu nebo rozsahem majetku spadáte pod ustanovení velkého podniku, podle §9 odst.2, zákona 406/2000 Sb., pak se na Vás vztahuje povinnost zpracovat energetický audit, a to opakovaně, nejméně však 1x za 4 roky. Vyjdeme-li z dikce zákona, pak se tato povinnost vztahuje na užívané (nájem) nebo vlastněné (v majetku) energetické hospodářství velkého podniku.
Není tedy rozhodující, kdo je nebo není odběratelem energie, kdo je platí, rozúčtovává, atd - tedy tzv.fakturační vztah. Důvodem bylo pro návrh zákona zajistit, aby majitelé nebo uživatelé, pokud překročí energetické hranice, provozovali svoje energetická zařízení pokud možno efektivně. Z toho tedy plyne, že závěry vyplývající z energetického auditu jsou pro podnik závazná.
Abychom na dotaz mohli správně odpovědět, je třeba definovat hlavní otázku co rozumíme pod pojmem energetické hospodářství. Podle téhož zákona (406/200 Sb.) § 2 odst. 1 písm. d) je energetické hospodářství soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií. Podíváme-li se na definici hlouběji, je možno za energetické hospodářství považovat veškeré vnitřní rozvody elektřiny, rozvody pro vytápění, pro chlazení, na přípravu TUV, vzduchotechnická zařízení ale i další například další energetická připojená zařízení k těmto soustavám.
Z této definice tedy vyplývá podle §9 odst.1 povinnost zpracovat energetický audit i vlastníkovi budovy (majitel budovy) nebo energetického hospodářství (majitel nebo provozovatel), na které se nevztahuje povinnost podle §9 odst.2, v případě, že příslušná budova nebo energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem.
Podle vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, vyplývá, z §2 odst.1 povinnost auditu i pro podnikatelské subjekty - majitele budovy nebo energetického zařízení, pokud celková roční spotřeba energie přesáhne 35000 GJ (9722 MWh). V případě, že je majitelem stát nebo jeho organizační složky, pak platí povinnost auditu již od celkové roční spotřeby 1500 GJ (417 MWh). V obou případech se ustanovení vztahuje na samostatné budovy a energetická zařízení, odebírající více než 700 GJ/rok.
Z hlediska definice energetického hospodářství však může nastat situace, že jste rozvody elektřiny, tepla, chladu dále upravovali, připojovali vlastní energetická zařízení (klimatizaci) - a pak tedy jste k energetickému auditu povinni ze zákona oba dva subjekty. Vy jako provozovatel a současně i majitel budovy. Hranicemi pro počátek, resp. konec energetického auditu, bude předávací místo (místo měřidla
) energie.
Není tedy rozhodující, kdo je nebo není odběratelem energie, kdo je platí, rozúčtovává, atd - tedy tzv.fakturační vztah. Důvodem bylo pro návrh zákona zajistit, aby majitelé nebo uživatelé, pokud překročí energetické hranice, provozovali svoje energetická zařízení pokud možno efektivně. Z toho tedy plyne, že závěry vyplývající z energetického auditu jsou pro podnik závazná.
Abychom na dotaz mohli správně odpovědět, je třeba definovat hlavní otázku co rozumíme pod pojmem energetické hospodářství. Podle téhož zákona (406/200 Sb.) § 2 odst. 1 písm. d) je energetické hospodářství soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií. Podíváme-li se na definici hlouběji, je možno za energetické hospodářství považovat veškeré vnitřní rozvody elektřiny, rozvody pro vytápění, pro chlazení, na přípravu TUV, vzduchotechnická zařízení ale i další například další energetická připojená zařízení k těmto soustavám.
Z této definice tedy vyplývá podle §9 odst.1 povinnost zpracovat energetický audit i vlastníkovi budovy (majitel budovy) nebo energetického hospodářství (majitel nebo provozovatel), na které se nevztahuje povinnost podle §9 odst.2, v případě, že příslušná budova nebo energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem.
Podle vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, vyplývá, z §2 odst.1 povinnost auditu i pro podnikatelské subjekty - majitele budovy nebo energetického zařízení, pokud celková roční spotřeba energie přesáhne 35000 GJ (9722 MWh). V případě, že je majitelem stát nebo jeho organizační složky, pak platí povinnost auditu již od celkové roční spotřeby 1500 GJ (417 MWh). V obou případech se ustanovení vztahuje na samostatné budovy a energetická zařízení, odebírající více než 700 GJ/rok.
Z hlediska definice energetického hospodářství však může nastat situace, že jste rozvody elektřiny, tepla, chladu dále upravovali, připojovali vlastní energetická zařízení (klimatizaci) - a pak tedy jste k energetickému auditu povinni ze zákona oba dva subjekty. Vy jako provozovatel a současně i majitel budovy. Hranicemi pro počátek, resp. konec energetického auditu, bude předávací místo (místo měřidla
) energie.
Odpovídá: Ing., LL.M., MBA Petr Maule - EKIS Plzeň CNE tisk