Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.3.17 / dotaz č. 78358
Dobrý den, mám dotaz k nutnosti zhotovení PENB na následující případ. Jedná se o výpravní budovu, která je velmi členitá. Je na jedné stavební parcele, ale jedna část má jiného vlastníka/nájemce. V 1. NP jsou technologické místnosti, čekárna. V 2. NP je byt. Je zde několik zdrojů tepla.
Beru budovu jako jeden celek? Jedna část se dotýká budovy jen cca 3m obvodové zdi.
Na stavbě se bude provádět několik stavebních úprav(výměna oken, zateplení půdy) větších 25% procent obálky budovy.
Předpoklad je, že nebude nutné stavební povolení ani ohlášení.
Je nutné zpracovávat PENB nebo jen dodržet §6 c) dle výhlášky 78/2013 Sb. ?
Děkuji za odpověď
Beru budovu jako jeden celek? Jedna část se dotýká budovy jen cca 3m obvodové zdi.
Na stavbě se bude provádět několik stavebních úprav(výměna oken, zateplení půdy) větších 25% procent obálky budovy.
Předpoklad je, že nebude nutné stavební povolení ani ohlášení.
Je nutné zpracovávat PENB nebo jen dodržet §6 c) dle výhlášky 78/2013 Sb. ?
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
nejprve k definici budovy:
ta je vázána jednoznačně na katastr, kde je budova/stavba a ta má nějakého vlastníka buď
jednoho nebo je tam SJM (společné jmění manželů) nebo je tam spolupodílnictví jeden ¼ a druhý ¾.
Jiný stav je, když jsou v budově vymezeny tzv. jednotky, které jsou v katastru uvedeny, typicky
bytový dům s byty v soukromém vlastnictví a spoluvlastnictvím společných prostor.
Hranice odkud pokud je budova je tedy dána katastrem.
PENB nicméně dle §2 zákona 406 může být zpracován jak na budovu jako celek, tak na její ucelenou část.
Přičemž ucelená část nemusí být nutně jednoutkou dle katastru, ale mělo by se jednat o část budovy, která
je prostorově definovaná a měla by být samostatně používatelná a řekněme uzamykatelná – typicky
kancelářská jednotka s vlastním sociálním zázemím nebo bytová část polyfunkčního domu.
K uvedenému případu tedy:
• část nemůže mít jiného vlastníka, muselo by se jednat o jeden z výše uvedeným případů
• pokud se jedná o PENB zpracovaný za účelem prokázání plnění požadavků dle §7 zákona – tedy v případě větší nebo menší změny dokončené budovy (nikoliv prodeje nebo pronájmu) určitě se musí posuzovat budova jako celek, protože § 7 nemluví o ucelené části, ale o budově.
• v případě, že po rekonstrukci nesplní budova celkový součinitel prostupu tepla obálkou Uem, tak je jedinou cesou, jak splnit požadavky §6 odst. 2 písm. c) vyhl. 78/2013 Sb. tedy jednotlivé dotčené konstrukce plní doporučené hodnoty dle 73 0540-2
nejprve k definici budovy:
ta je vázána jednoznačně na katastr, kde je budova/stavba a ta má nějakého vlastníka buď
jednoho nebo je tam SJM (společné jmění manželů) nebo je tam spolupodílnictví jeden ¼ a druhý ¾.
Jiný stav je, když jsou v budově vymezeny tzv. jednotky, které jsou v katastru uvedeny, typicky
bytový dům s byty v soukromém vlastnictví a spoluvlastnictvím společných prostor.
Hranice odkud pokud je budova je tedy dána katastrem.
PENB nicméně dle §2 zákona 406 může být zpracován jak na budovu jako celek, tak na její ucelenou část.
Přičemž ucelená část nemusí být nutně jednoutkou dle katastru, ale mělo by se jednat o část budovy, která
je prostorově definovaná a měla by být samostatně používatelná a řekněme uzamykatelná – typicky
kancelářská jednotka s vlastním sociálním zázemím nebo bytová část polyfunkčního domu.
K uvedenému případu tedy:
• část nemůže mít jiného vlastníka, muselo by se jednat o jeden z výše uvedeným případů
• pokud se jedná o PENB zpracovaný za účelem prokázání plnění požadavků dle §7 zákona – tedy v případě větší nebo menší změny dokončené budovy (nikoliv prodeje nebo pronájmu) určitě se musí posuzovat budova jako celek, protože § 7 nemluví o ucelené části, ale o budově.
• v případě, že po rekonstrukci nesplní budova celkový součinitel prostupu tepla obálkou Uem, tak je jedinou cesou, jak splnit požadavky §6 odst. 2 písm. c) vyhl. 78/2013 Sb. tedy jednotlivé dotčené konstrukce plní doporučené hodnoty dle 73 0540-2