Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

29.4.17 / dotaz č. 79776
Dobrý den, chystáme se ke kompletní rekonstrukci domu z 90 let. Dle provedeného PENB má dům C. Tepelné ztráty jsou 17 kw. Dům je rozsáhlý. Plocha obálky domu 708 m2, objemový faktor tvaru A/V 0,8m2/m3, Energeticky vztažná plocha 341 m2 (včetně sklepa 60m2, nebude vytápěn, první patro 130m2 bude pouze temperováno). Plocha 150m2 - přízemí bude obytná. Obvodové zdivo je z CDK 37x25x15. V domě budeme měnit okna za trojskla, celá budova se zateplí 12 nebo 15 polystyren. Výměna a zateplení střechy.Předpokládám, že TZ klesnou, nemám představu na kolik. Plánujeme vytápět elektřinou, podlahové topení + sálavé panely. Hlavní místnost 50m2 bude doplněna o krb. Nevysají nás do budoucna náklady na topení? Nějaká doporučení? Děkuji.
Vážená paní, omlouvám se za zpoždění s odpovědí.
Bohužel takto na dálku se v tomto případě radí velmi těžko, a to z mnoha důvodů. Prvním je, že počátkem 90. let se stavělo všelijak a vůbec není jisté, že výpoet odpovídá skutečnosti. Minimálně čísla, která jste poslala mi nějak nehrají. Když spočítám přibližně tepelnou ztrátu, tak mi vychází průměrný součinitel prostupu tepla odhadem na 0,35 W/(K.m2) a to zase neodpovídá té konstrukci, kterou popisujete.
Pokud jde o moje doporučení, tak považuji za správné zvážit pořízení řízeného větrání s rekuperací, které zajistí dostatečné větrání - je to však poměrně nákladné na pořízení a navíc stavební práce v interiéru.
Bohužel netuším, jak je vytápění řešené v současné době. Pokud je teplovodní, tak rozhodně dopporučuji vytápět tepelným čerpadlem (a může v létě sloužit pro chlazení).
Zajímavá myšlenka je použít sálavé panely. Nevím, co vás k tomu vede. Moje zkušenosti jsou s prodejci špatné, neboť lidem vysvětlují, že jde o velmi úsporný způsob vytápění. Lidé si však neuvědomují, že zákon zachování energie funguje a tudíž je jedno, zda dodávám do místnosti teplo elektricky sálavým panelem, nebo třeba elektrokotlem napojeným na rozvody ÚT. Neříkám však, že se jedná o špatnou volbu, protože v něktrých případech může jít o dobrou volbu.
I doporučení se mi takto na dálku dává těžko, neboť o domě toho vím žalostně málo. Tak jedna obecná rada - pokud se bude měnit střecha je jednou z obvykle vhoných možností provést zatepelní seshora - tedy po sundání tašek se odkryje krov a prohlédne. Pokud je vše v pořádku, může se vyndat tepelná izolace, která by tam mohla zlobit. Krokve se uříznou zároveň s domem a pobijou se prkny či OSB deskami. Na ně se dá asfaltový pás s plastovou vložkou z oxidovaného asfaltu. Ten slouží jako dokonalá parozábrana a zároveň po dobu výstavby jako provizorní hydroizolace. Dle se použije některý nadkrokevní systém, kterých je vícero. Doporučuji minimálně 300 mm tepelné izolace. Pak se dají mohutné kontralatě (výška mezery min. 100 mm), které mohou přes dům přečnívat a tím se zároveň vytvoří falešné krokve. Následují latě a krytina. Při zatepelní se pak pěnový polystyrém provede až po vrchol tepelné izolace ve střeše.
A poslední dotaz zněl, zda vás náklady na energie nedoženou. Tak to, bohužel, nevím. Ale dobře zatepelný dům by měl mít minimální spotřbu tepla na vytápění, takže z heldiska vytápění by nemělo jít o mimořádný výdaj.
Jen pro ilustraci: Pasivní dům má mít tepelnou ztrátu maximálně 10 W/m2 ppodlahové plochy, tedy cca 8W/m2 energeticky vztažné plochy. To je při minus 15 °C. Ve vašem případě to znamená příkon cca 2700 W. Podívejte se na štítek na varné konvici a tato čísla porovnejte.
Hezký den.
Zdraví Roman Šubrt
Odpovídá:  Ing. Roman Šubrt* - EKIS České Budějovice OP ČSSI
Téma:  Vytápění
tisk