Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.4.17 / dotaz č. 79969
Dobry den,
provadime kompletni rekonstrukci RD z roku 2004, 120M2, patrovy.Nevime si rady jak resit vytapeni. momentalne plynovy kotel proterm. V dome je 50l bojler drazice.
Nase predstava je takova, ze bychom chteli vyuzit taktez solarni energie v kombinaci, zrejmne, s kondenzacnim kotlem.Samozrejmne se zbavit bojleru.V dome planujeme podlahova topeni,taktez v pratre.
Prosim o radu jak nejlepe resit.
Děkuji moc.
provadime kompletni rekonstrukci RD z roku 2004, 120M2, patrovy.Nevime si rady jak resit vytapeni. momentalne plynovy kotel proterm. V dome je 50l bojler drazice.
Nase predstava je takova, ze bychom chteli vyuzit taktez solarni energie v kombinaci, zrejmne, s kondenzacnim kotlem.Samozrejmne se zbavit bojleru.V dome planujeme podlahova topeni,taktez v pratre.
Prosim o radu jak nejlepe resit.
Děkuji moc.
Dobrý den, děkujeme za dotaz,
prvotní problém, který je zapotřebí řešit při instalaci podlahového vytápění do stávající stavby je problém stavební. Z Vašeho popisu to není zcela zřejmé, ale domnívám se, že stávající vytápění je otopnými tělesy (radiátory). Při instalaci podlahového vytápění do stávající budovy nastávají následující kritické body instalace: systém podlahového vytápění má konstrukční výšku dle zvoleného typu 100 až 170 mm, stavebně tedy musí být vyřešena instalace do stávajících podlah a stropů s vazbou na výšky dveří, stávajících překladů atd., hlavně v patře bývá změna výšky podlahové konstrukce stavebně obtížnější. Dalším prvkem je posouzení statického zatížení, opět hlavně v patře domu, klasická skladba podlahového vytápění s litou vrstvou betonu má nějakou váhu, která přitíží stávající konstrukce a statik musí posoudit, zda to zvládnou. V případě váhového problému je nutné využít tzv. suché konstrukce podlahového vytápění, která je lehčí, ale nemá takovou nosnost podlahy. Třetím důležitým ověřujícím prvkem je zda podlahové vytápění instalované do stávajících ploch místností zajistí dostatečné vytápění prostoru (plocha místností je dána, rozteče pokládky potrubí podlahového vytápění jsou definovány – takže délka potrubí umístitelného do podlahy je také konečná a ta musí zvládnout přenést potřebný výkon do místnosti, tak aby byla zajištěna tepelná pohoda). Výše naznačenými problémy jednoznačně směřuji k tomu, že danou úpravu je zapotřebí řešit s projektantem stavby a profese vytápění tak, aby byly řádně vyřešeny všechny souvislosti a systém pracoval ke spokojenosti uživatele. K problematice bojleru, pokud by jste chtěli využívat solární energii ve formě solárních kolektorů pak jednoznačně doporučuji využití pro ohřev teplé vody užitkové, tedy s instalací bojleru většího (200 l), využití solárního ohřevu pro účely vytápění domu v našich zeměpisných podmínkách není efektivní (svit slunce v zimních měsících je minimální – krátký den, málo hodin slunečního svitu). V případě, že by jste nechtěli bojler z důvodu místa atd. instalovat vůbec, pak je možná instalace plynového kondenzačního kotle s průtokovým ohřevem teplé vody a jako solární techniku by jste museli zvážit instalaci fotovoltaických panelů, vyrábějících přímo elektrický proud. Přeji pěkný den. J. Marousek
prvotní problém, který je zapotřebí řešit při instalaci podlahového vytápění do stávající stavby je problém stavební. Z Vašeho popisu to není zcela zřejmé, ale domnívám se, že stávající vytápění je otopnými tělesy (radiátory). Při instalaci podlahového vytápění do stávající budovy nastávají následující kritické body instalace: systém podlahového vytápění má konstrukční výšku dle zvoleného typu 100 až 170 mm, stavebně tedy musí být vyřešena instalace do stávajících podlah a stropů s vazbou na výšky dveří, stávajících překladů atd., hlavně v patře bývá změna výšky podlahové konstrukce stavebně obtížnější. Dalším prvkem je posouzení statického zatížení, opět hlavně v patře domu, klasická skladba podlahového vytápění s litou vrstvou betonu má nějakou váhu, která přitíží stávající konstrukce a statik musí posoudit, zda to zvládnou. V případě váhového problému je nutné využít tzv. suché konstrukce podlahového vytápění, která je lehčí, ale nemá takovou nosnost podlahy. Třetím důležitým ověřujícím prvkem je zda podlahové vytápění instalované do stávajících ploch místností zajistí dostatečné vytápění prostoru (plocha místností je dána, rozteče pokládky potrubí podlahového vytápění jsou definovány – takže délka potrubí umístitelného do podlahy je také konečná a ta musí zvládnout přenést potřebný výkon do místnosti, tak aby byla zajištěna tepelná pohoda). Výše naznačenými problémy jednoznačně směřuji k tomu, že danou úpravu je zapotřebí řešit s projektantem stavby a profese vytápění tak, aby byly řádně vyřešeny všechny souvislosti a systém pracoval ke spokojenosti uživatele. K problematice bojleru, pokud by jste chtěli využívat solární energii ve formě solárních kolektorů pak jednoznačně doporučuji využití pro ohřev teplé vody užitkové, tedy s instalací bojleru většího (200 l), využití solárního ohřevu pro účely vytápění domu v našich zeměpisných podmínkách není efektivní (svit slunce v zimních měsících je minimální – krátký den, málo hodin slunečního svitu). V případě, že by jste nechtěli bojler z důvodu místa atd. instalovat vůbec, pak je možná instalace plynového kondenzačního kotle s průtokovým ohřevem teplé vody a jako solární techniku by jste museli zvážit instalaci fotovoltaických panelů, vyrábějících přímo elektrický proud. Přeji pěkný den. J. Marousek
Odpovídá: Ing. Jaroslav Marousek* - EKIS Kladno tisk