Internetová poradna i-EKIS / odpověď
31.5.17 / dotaz č. 81249
Pěkný den, chtěl bych vyměnit stávající plynový kotel za tepelné čerpadlo vzduch-voda (bez výměny topného systému). Na co se při výběru čerpadla zaměřit? Lze na takovou výměnu získat nějakou dotaci? Je vhodné/výhodné kombinovat tepelné čerpadlo s fotovoltaickou elektrárnou?
Dobrý den,
děkujeme Vám za zajímavý dotaz, který bezpochyby řeší více vlastníků nemovitostí.
Pro lepší orientaci bych váš dotaz rozdělil na více částí, aby odpověď byla více srozumitelná.
Prvně tedy výměna zdroje – taková změna je možná, avšak nese sebou jedno úskalí. Bohužel nepíšete, jaký plynový kotel je v současné době využíván, avšak z potřeby výměny usuzuji, že se bude jednat o starší typ. Takový kotel a celá otopná soustava byla pravděpodobně navržena na topnou vodu o teplotě vyšší teplotě (standardně např. 75°C/65°C).
Naopak tepelná čerpadla (vzduch – voda) nejefektivněji pracují na nízkoteplotní bázi, tj. topný systém bude navržen na teplotní spád 55°C/45°C, popř. nižší.
Od teplotního spádu se bude odvíjet výkon otopné soustavy, předpokládám klasické radiátory, z logiky věci, pokud do radiátoru bude proudit otopné médium o vyšší teplotě, bude mít také vyšší výkon. Ve chvíli, kdy do otopné soustavy bude proudit voda o cca polovinu chladnější, radiátory nebudou mít původní navrhovaný výkon.
To je bohužel častý problém, kdy se neuváženě vymění zdroj tepla bez dalších návazností. Bez znalosti konkrétní stavby nejsem schopný navrhnout potřebná opatření, která je třeba splnit. Jistým řešením je například snížení tepelné ztráty budovy (např. výměna otvorových výplní, částečné zateplení aj.). V některých případech je stávající otopná soustava předimenzovaná a tak by změna zdroje tepla neměla mít na uživatele vliv. Tato problematika vyžaduje odborné posouzení na konkrétní stavbě.
Co se týče výběru tepelného čerpadla, pozornost věnujte topnému faktoru - jedná se prakticky o účinnost získávání tepelné energie. Uvádí se ve formátu 1:4 tj. množství dodané elektrické energie ku množství vyrobeného tepla. Právě poměr 1:3,5 až 1:4 je obvyklý pro vzduchová čerpadla. U výběru se také zaměřte na hlučnost, ta by měla být co nejnižší, zvláště pokud bude venkovní jednota v blízkosti hranice pozemku či oknům obytných místností. Při výběru doporučuji sledovat označení Evropské asociace tepelných čerpadel (EHPA), která certifikuje ta nejkvalitnější tepelná čerpadla. Rozhodně se nedoporučuji řídit se pouze cenou.
Co do dostupnosti možných dotací, lze využít kotlíkovou dotaci, tu si však řídí jednotlivé kraje. V Jihomoravském kraji je momentálně příjem žádostí o kotlíkové dotace ukončen. Další výzva se očekává v druhé polovině roku 2017 ( dle webu JMK).
Na podporu výměny by teoreticky šlo dosáhnout také pomocí Nové zelené úsporám (podoblast C1 a C2), ta však musí být spojena s provedením dalších opatření (oblast podpory A – tj. zateplení, výměna oken atd.).
A k závěru vašeho dotazu o možnosti kombinace fotovoltaického systému.
Jsou zde dvě možnosti využití fotovoltaických panelů. Prvně – výroba elektřiny pro vlastní potřebu tj. na provoz samotného tepelného čerpadla. Bezpochyby ta možnost tady je, avšak je třeba připomenout, že tepelné čerpadlo bude v době topné sezony v provozu téměř nepřetržitě tj. i v noci. V takovém případě se nabízí pořízení FTV panelů a jejich napojení na baterii, která následně napájí tepelné čerpadlo i v době, kdy není dostatek slunečního svitu. Nevýhodou je vak vyšší cena baterií.
Druhou možností je využití FTV pro ohřev teplé vody. V případě instalace centrálního zásobníku teplé vody ji lze využít jako topné medium, tak jako užitkovou vodu. V takovém případě se však jedná pouze o doplňkový zdroj tepla.
V případě zájmu se s Vámi mohu sejít v našem konzultačním středisku v Brně, kde je několik tepelných čerpadel v provozu. Neváhejte nás kontaktovat na 605 247 775.
děkujeme Vám za zajímavý dotaz, který bezpochyby řeší více vlastníků nemovitostí.
Pro lepší orientaci bych váš dotaz rozdělil na více částí, aby odpověď byla více srozumitelná.
Prvně tedy výměna zdroje – taková změna je možná, avšak nese sebou jedno úskalí. Bohužel nepíšete, jaký plynový kotel je v současné době využíván, avšak z potřeby výměny usuzuji, že se bude jednat o starší typ. Takový kotel a celá otopná soustava byla pravděpodobně navržena na topnou vodu o teplotě vyšší teplotě (standardně např. 75°C/65°C).
Naopak tepelná čerpadla (vzduch – voda) nejefektivněji pracují na nízkoteplotní bázi, tj. topný systém bude navržen na teplotní spád 55°C/45°C, popř. nižší.
Od teplotního spádu se bude odvíjet výkon otopné soustavy, předpokládám klasické radiátory, z logiky věci, pokud do radiátoru bude proudit otopné médium o vyšší teplotě, bude mít také vyšší výkon. Ve chvíli, kdy do otopné soustavy bude proudit voda o cca polovinu chladnější, radiátory nebudou mít původní navrhovaný výkon.
To je bohužel častý problém, kdy se neuváženě vymění zdroj tepla bez dalších návazností. Bez znalosti konkrétní stavby nejsem schopný navrhnout potřebná opatření, která je třeba splnit. Jistým řešením je například snížení tepelné ztráty budovy (např. výměna otvorových výplní, částečné zateplení aj.). V některých případech je stávající otopná soustava předimenzovaná a tak by změna zdroje tepla neměla mít na uživatele vliv. Tato problematika vyžaduje odborné posouzení na konkrétní stavbě.
Co se týče výběru tepelného čerpadla, pozornost věnujte topnému faktoru - jedná se prakticky o účinnost získávání tepelné energie. Uvádí se ve formátu 1:4 tj. množství dodané elektrické energie ku množství vyrobeného tepla. Právě poměr 1:3,5 až 1:4 je obvyklý pro vzduchová čerpadla. U výběru se také zaměřte na hlučnost, ta by měla být co nejnižší, zvláště pokud bude venkovní jednota v blízkosti hranice pozemku či oknům obytných místností. Při výběru doporučuji sledovat označení Evropské asociace tepelných čerpadel (EHPA), která certifikuje ta nejkvalitnější tepelná čerpadla. Rozhodně se nedoporučuji řídit se pouze cenou.
Co do dostupnosti možných dotací, lze využít kotlíkovou dotaci, tu si však řídí jednotlivé kraje. V Jihomoravském kraji je momentálně příjem žádostí o kotlíkové dotace ukončen. Další výzva se očekává v druhé polovině roku 2017 ( dle webu JMK).
Na podporu výměny by teoreticky šlo dosáhnout také pomocí Nové zelené úsporám (podoblast C1 a C2), ta však musí být spojena s provedením dalších opatření (oblast podpory A – tj. zateplení, výměna oken atd.).
A k závěru vašeho dotazu o možnosti kombinace fotovoltaického systému.
Jsou zde dvě možnosti využití fotovoltaických panelů. Prvně – výroba elektřiny pro vlastní potřebu tj. na provoz samotného tepelného čerpadla. Bezpochyby ta možnost tady je, avšak je třeba připomenout, že tepelné čerpadlo bude v době topné sezony v provozu téměř nepřetržitě tj. i v noci. V takovém případě se nabízí pořízení FTV panelů a jejich napojení na baterii, která následně napájí tepelné čerpadlo i v době, kdy není dostatek slunečního svitu. Nevýhodou je vak vyšší cena baterií.
Druhou možností je využití FTV pro ohřev teplé vody. V případě instalace centrálního zásobníku teplé vody ji lze využít jako topné medium, tak jako užitkovou vodu. V takovém případě se však jedná pouze o doplňkový zdroj tepla.
V případě zájmu se s Vámi mohu sejít v našem konzultačním středisku v Brně, kde je několik tepelných čerpadel v provozu. Neváhejte nás kontaktovat na 605 247 775.