Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.6.17 / dotaz č. 81812
Dobrý den.
Jsme společnost, kterou vlastní Město Bystřice pod Hostýnem. Na základě mandátní smlouvy spravujeme plynové kotelny jejichž majitelem je město a my je máme v nájmu.
Dle zak. 406/2000 má povinnost město jako vlastník dle § 9, odst. 1 bod a. provést energetický audit dle hodnot spotřeb energie stanovené právním předpisem 480/2012Sb. Toto vše splňuje. Ale dle § 9 odst. 5 bod a, zak. 406/2000 se nevztahuje povinnost zpracovat audit pokud odpovídá požadavků účinnost stanovené právním předpisem 441/2012Sb příloha č. 15.
Takže pokud splní město účinnost dle 441 /2012Sb tak se na ně povinnost §9,odst1, bod a, nevztahuje i když hodnoty spotřeb jsou dle 480/2012 ?
Děkuji za odpověď.
Jsme společnost, kterou vlastní Město Bystřice pod Hostýnem. Na základě mandátní smlouvy spravujeme plynové kotelny jejichž majitelem je město a my je máme v nájmu.
Dle zak. 406/2000 má povinnost město jako vlastník dle § 9, odst. 1 bod a. provést energetický audit dle hodnot spotřeb energie stanovené právním předpisem 480/2012Sb. Toto vše splňuje. Ale dle § 9 odst. 5 bod a, zak. 406/2000 se nevztahuje povinnost zpracovat audit pokud odpovídá požadavků účinnost stanovené právním předpisem 441/2012Sb příloha č. 15.
Takže pokud splní město účinnost dle 441 /2012Sb tak se na ně povinnost §9,odst1, bod a, nevztahuje i když hodnoty spotřeb jsou dle 480/2012 ?
Děkuji za odpověď.
Vlastník budovy nebo energetického hospodářství má povinnost zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že:
budova nebo energetické hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem
u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy
Zákon 406/2000 Sb. ve znění změny č. 318/2012 Sb. a prováděcí vyhláška 213/2001 Sb. stanovují, kdy vzniká povinnost zpracování energetického auditu takto:
Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie.
Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby s výjimkou uvedených v odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35 000 GJ celkové roční spotřeby energie.
Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem.
Energetický audit musí mít také velké podniky (250+ zaměstnanců A ZÁROVEŇ obrat větší než 50 mil. EUR NEBO aktiva větší než 43 mil. EUR). Každé 4 roky je nutné energetický audit obnovovat.
Pokud se týká zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jeho poslední novelizace byla provedena předpisem č. 103/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.7.2015.
Pro účely implementace směrnice evropského parlamentu a rady 2012/27/EU je v této novele upravena (resp. doplněna) povinnost pro velké podniky zpracovávat energetický audit, a to následujícím způsobem:
Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn.:
je povinen zpracovat do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona;
je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky;
není povinen zpracovat, pokud má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií(tedy ČSN EN ISO 50001: ,,Systém managementu hospodaření s energií"), nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu (tedy ČSN EN ISO 14001: ,,Systémy environmentálního managementu"), který zahrnuje energetický audit.
Pozn.: Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a velikost aktiv (jedná se o údaje za poslední uzavřené zdaňovací období vypočtené za období jednoho kalendářního roku).
Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
Definice malého a středního podnikatele je upravena Doporučením 2003/361/ES.
Obecně lze tedy říci, že certifikace dle ISO 14001 a/nebo dle ISO 50001 (za předpokladu provedení akreditovaným certifikačním orgánem) by měla být výhodou, dokonce by měla zbavit povinnosti energetický audit zpracovat. Otázkou je, co znamená systém environmentálního řízení, který zahrnuje energetický audit. Běžnou součástí implementace ani certifikace dle ISO 14001 energetický audit není (což dokazuje nakonec i dotaz v úvodu tohoto komentáře - podnik má zaveden systém environmentálního managementu, ale dosud neprováděl energetické audity). Pokud se týká normy ISO 50001, tam je energetický audit využíván jako součást identifikace a stanovení priorit příležitostí ke snižování energetické náročnosti.
I kdybychom ale zařadili energetický audit do procesu certifikace ISO 14001, nebude-li ,,certifikačním" auditorem odborník, který je zároveň energetickým specialistou, který bude postupovat v souladu s vyhláškou o energetickém auditu a energetickém posudku, nebude zřejmě součástí systému environmentálního řízení energetický audit, který je energetickým auditem ve smyslu novely zákona č. 406/2000 Sb.
Co z toho vlastně vyplývá?
Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení dle ISO 14001 a jeho součástí je energetický audit, pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Dosud ale, jak bylo výše uvedeno, běžnou součástí ISO 14001 energetický audit nebyl.
Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení dle ISO 14001 a jeho součástí není energetický audit, pak je povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Jinými slovy, nijak zvýhodněn tím, že tento systém má zavedený, není.
Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém managementu hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001, pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn.
Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, si jako alternativu ve smyslu novely zákona platné od 1.7.2015 zvolí zavedení systému hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001, který zahrnuje energetický audit - pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Má-li již taková organizace zaveden systém environmentálního řízení dle ISO 14001, lze do něj požadavky ISO 50001 integrovat.
Postup při rozšiřování ISO 14001 o ISO 50001 bude shodný s postupem implementace jiných systémových norem a budování jiných integrovaných systémů řízení:
Stanovení vize, politiky, strategických cílů;
Stanovení časového horizontu, dílčích etap;
Stanovení odpovědností, pravomocí, povinností v projektu;
Vyčíslení a uvolnění zdrojů;
Analýza stávajícího stavu a stanovení rozdílu mezi stávajícím a cílovým stavem systému řízení (porovnání požadavků norem);
Aktualizace registru právních (a jiných) požadavků;
Zajištění odpovídajících požadavků (opatření) z toho vyplývajících;
Revize / rozšíření dokumentace EMS a doplnění nových dokumentů dle požadavků normy ISO 50 001;
Revize podkladů pro školení;
Školení zaměstnanců z požadavků normy a revidované dokumentace;
Informace zainteresovaným stranám (dodavatelé, zákazníci, nájemníci..);
Zavedení postupů do praxe (řízení provozu);
Školení interních auditorů dle nových požadavků;
Aktualizace programu interních auditů, realizace interních auditů;
Přezkoumání systému vedením;
Externí audit certifikačním orgánem a získání nového certifikátu.
budova nebo energetické hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem
u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy
Zákon 406/2000 Sb. ve znění změny č. 318/2012 Sb. a prováděcí vyhláška 213/2001 Sb. stanovují, kdy vzniká povinnost zpracování energetického auditu takto:
Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie.
Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby s výjimkou uvedených v odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35 000 GJ celkové roční spotřeby energie.
Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem.
Energetický audit musí mít také velké podniky (250+ zaměstnanců A ZÁROVEŇ obrat větší než 50 mil. EUR NEBO aktiva větší než 43 mil. EUR). Každé 4 roky je nutné energetický audit obnovovat.
Pokud se týká zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jeho poslední novelizace byla provedena předpisem č. 103/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.7.2015.
Pro účely implementace směrnice evropského parlamentu a rady 2012/27/EU je v této novele upravena (resp. doplněna) povinnost pro velké podniky zpracovávat energetický audit, a to následujícím způsobem:
Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn.:
je povinen zpracovat do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona;
je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky;
není povinen zpracovat, pokud má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií(tedy ČSN EN ISO 50001: ,,Systém managementu hospodaření s energií"), nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu (tedy ČSN EN ISO 14001: ,,Systémy environmentálního managementu"), který zahrnuje energetický audit.
Pozn.: Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a velikost aktiv (jedná se o údaje za poslední uzavřené zdaňovací období vypočtené za období jednoho kalendářního roku).
Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
Definice malého a středního podnikatele je upravena Doporučením 2003/361/ES.
Obecně lze tedy říci, že certifikace dle ISO 14001 a/nebo dle ISO 50001 (za předpokladu provedení akreditovaným certifikačním orgánem) by měla být výhodou, dokonce by měla zbavit povinnosti energetický audit zpracovat. Otázkou je, co znamená systém environmentálního řízení, který zahrnuje energetický audit. Běžnou součástí implementace ani certifikace dle ISO 14001 energetický audit není (což dokazuje nakonec i dotaz v úvodu tohoto komentáře - podnik má zaveden systém environmentálního managementu, ale dosud neprováděl energetické audity). Pokud se týká normy ISO 50001, tam je energetický audit využíván jako součást identifikace a stanovení priorit příležitostí ke snižování energetické náročnosti.
I kdybychom ale zařadili energetický audit do procesu certifikace ISO 14001, nebude-li ,,certifikačním" auditorem odborník, který je zároveň energetickým specialistou, který bude postupovat v souladu s vyhláškou o energetickém auditu a energetickém posudku, nebude zřejmě součástí systému environmentálního řízení energetický audit, který je energetickým auditem ve smyslu novely zákona č. 406/2000 Sb.
Co z toho vlastně vyplývá?
Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení dle ISO 14001 a jeho součástí je energetický audit, pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Dosud ale, jak bylo výše uvedeno, běžnou součástí ISO 14001 energetický audit nebyl.
Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení dle ISO 14001 a jeho součástí není energetický audit, pak je povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Jinými slovy, nijak zvýhodněn tím, že tento systém má zavedený, není.
Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém managementu hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001, pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn.
Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, si jako alternativu ve smyslu novely zákona platné od 1.7.2015 zvolí zavedení systému hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001, který zahrnuje energetický audit - pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Má-li již taková organizace zaveden systém environmentálního řízení dle ISO 14001, lze do něj požadavky ISO 50001 integrovat.
Postup při rozšiřování ISO 14001 o ISO 50001 bude shodný s postupem implementace jiných systémových norem a budování jiných integrovaných systémů řízení:
Stanovení vize, politiky, strategických cílů;
Stanovení časového horizontu, dílčích etap;
Stanovení odpovědností, pravomocí, povinností v projektu;
Vyčíslení a uvolnění zdrojů;
Analýza stávajícího stavu a stanovení rozdílu mezi stávajícím a cílovým stavem systému řízení (porovnání požadavků norem);
Aktualizace registru právních (a jiných) požadavků;
Zajištění odpovídajících požadavků (opatření) z toho vyplývajících;
Revize / rozšíření dokumentace EMS a doplnění nových dokumentů dle požadavků normy ISO 50 001;
Revize podkladů pro školení;
Školení zaměstnanců z požadavků normy a revidované dokumentace;
Informace zainteresovaným stranám (dodavatelé, zákazníci, nájemníci..);
Zavedení postupů do praxe (řízení provozu);
Školení interních auditorů dle nových požadavků;
Aktualizace programu interních auditů, realizace interních auditů;
Přezkoumání systému vedením;
Externí audit certifikačním orgánem a získání nového certifikátu.