Internetová poradna i-EKIS / odpověď
16.6.17 / dotaz č. 82016
Dobrý den, nedaří se mi dopátrat bližších informací, mám otázky k dřevostavbám. Jde mi o problematiku vlhkosti konstrukčního dřeva u difuzně uzavřené konstrukce.
Před vnitřním zaklopením dřevostavby parozábranou se měří vlhkost konstrukčního dřeva. Měly by dosahovat určitých normových čísel. Víte, o jaké hodnoty čísla se jedná? O jakou normu přesně jde a kde získat více informací? Co se stane, když se dokončí parozábrana a dřevo bude ještě vlhké? Může se zaklápět parozábranou při hodnotách 18 až 20 případně i vyšší?
Dále mám otázku, zda nevadí, že není vnitřní nosné konstrukční dřevo dřevostavby také potaženo parozábranou. Nevadí to dřevu?
Jaká je správná údržba dřevostavby u difuzně uzavřené konstrukce?
Děkuji.
Před vnitřním zaklopením dřevostavby parozábranou se měří vlhkost konstrukčního dřeva. Měly by dosahovat určitých normových čísel. Víte, o jaké hodnoty čísla se jedná? O jakou normu přesně jde a kde získat více informací? Co se stane, když se dokončí parozábrana a dřevo bude ještě vlhké? Může se zaklápět parozábranou při hodnotách 18 až 20 případně i vyšší?
Dále mám otázku, zda nevadí, že není vnitřní nosné konstrukční dřevo dřevostavby také potaženo parozábranou. Nevadí to dřevu?
Jaká je správná údržba dřevostavby u difuzně uzavřené konstrukce?
Děkuji.
Dobrý den,
děkuji Vám za zajímavý dotaz.
Bohužel se mi nepodařilo dohledat konkrétní předpis, který by vlhkost zabudovávaného řeziva řešil. Nicméně zde existují určité zvyklosti, které vycházejí z praxe a dlouhodobého zkoumání.
Obecně lze doporučit, aby řezivo ve skladbě dřevostavby (prakticky bez ohledu na difuzní otevřenost konstrukce) mělo při uzavírání konstrukce max. 12 %. Takové hodnoty uvádí odborná literatura např. Dřevostavby: Systém nosných konstrukcí, obvodové pláště, J. Kolb, 2011
To je především z toho důvodu, že vysychání je spojené s dotvarováním jednotlivých prvků (kroucením). To může mít vliv na konstrukční spoje, spoje parozábrany i stav tepelné izolace v okolí dřevěných prvků. Druhou věcí je, kam by ona vlhkost měla odejít v případě, že by mělo řezivo vlhkost vámi zmíněných 18-20 %. Přes vrstvu parozábrany nikoli a přes difuzně nepropustnou vrstvu z exteriéru také ne. Tj. řezivo bude mít takovou vlhkost poměrně dlouhou dobu a je zde nebezpečí napadení dřevokazným hmyzem či houbami.
Zmíněných 8 – 12 % jsou obvyklé hodnoty, které dřevěné prvky dosahují již v existujících konstrukcí. Pokud by bylo řezivo přeschlé (tj. pod 8 %), mělo by vzhledem ke své hygrodkopicitě tendenci pojímat vlhkost ze vzduchu a dosahovat hodnot 8 – 12 %.
Z mé strany tedy doporučení dřevo vysušit na hodnoty pod 12 %.
Co se týče Vašeho druhého dotazu, tak nevadí. Vnitřní stěna odděluje dvě prostředí, které mají stejné, případně podobné, vlastnosti (teplota, vlhkost). Tím pádem zde není žádný potenciál pro šíření tepla a vlhkosti konstrukcí a tím ani nebezpečí kondenzace. Řešení skladby vnitřní konstrukce bez parozábrany je tak správné.
Situace jiná by však nastala, pokud bychom hovořili např. o dělící stěně mezi interiérem a garáží. Ta bude pravděpodobně nevytápěná nebo jen temperovaná. V takovém případě zde parozábrana být musí.
Co se týče správné údržby dřevostavby, je třeba především chránit konstrukci před vlhkostí. A to platí jak pro vlhkost ze zatékání (tj. je třeba věnovat patřičnou pozornost stavu střešního pláště), tak vlhkost zemní (např. porušenou hydroizolací), vlhkost provozní (dlouhodobý únik vody z potrubí), vlhkost pronikající do konstrukce a její kondenzace. Zvláště v posledním zmíněném je třeba dbát na kvalitní provedení parozábrany (prolepení všech spojů, napojení na ostatní konstrukce atd.). Kvalitně provedenou parozábranu je však třeba chránit v průběhu celého životního cyklu stavby. V případě např. dodatečné instalace rozvodů je třeba dbát na nepoškození a zachování správné funkce.
Před začátkem užívání stavby doporučuji provést tzv. blowerdoor test, aby bylo možné případné netěsnosti opravit.
V případě, že byste měla zájem zkonzultovat skladby jednotlivých konstrukcí a upozornit na riziková místa, případně na co si dát při stavbě pozor, neváhejte si domluvit konzultaci v naší kanceláři v Brně na výstavišti.
děkuji Vám za zajímavý dotaz.
Bohužel se mi nepodařilo dohledat konkrétní předpis, který by vlhkost zabudovávaného řeziva řešil. Nicméně zde existují určité zvyklosti, které vycházejí z praxe a dlouhodobého zkoumání.
Obecně lze doporučit, aby řezivo ve skladbě dřevostavby (prakticky bez ohledu na difuzní otevřenost konstrukce) mělo při uzavírání konstrukce max. 12 %. Takové hodnoty uvádí odborná literatura např. Dřevostavby: Systém nosných konstrukcí, obvodové pláště, J. Kolb, 2011
To je především z toho důvodu, že vysychání je spojené s dotvarováním jednotlivých prvků (kroucením). To může mít vliv na konstrukční spoje, spoje parozábrany i stav tepelné izolace v okolí dřevěných prvků. Druhou věcí je, kam by ona vlhkost měla odejít v případě, že by mělo řezivo vlhkost vámi zmíněných 18-20 %. Přes vrstvu parozábrany nikoli a přes difuzně nepropustnou vrstvu z exteriéru také ne. Tj. řezivo bude mít takovou vlhkost poměrně dlouhou dobu a je zde nebezpečí napadení dřevokazným hmyzem či houbami.
Zmíněných 8 – 12 % jsou obvyklé hodnoty, které dřevěné prvky dosahují již v existujících konstrukcí. Pokud by bylo řezivo přeschlé (tj. pod 8 %), mělo by vzhledem ke své hygrodkopicitě tendenci pojímat vlhkost ze vzduchu a dosahovat hodnot 8 – 12 %.
Z mé strany tedy doporučení dřevo vysušit na hodnoty pod 12 %.
Co se týče Vašeho druhého dotazu, tak nevadí. Vnitřní stěna odděluje dvě prostředí, které mají stejné, případně podobné, vlastnosti (teplota, vlhkost). Tím pádem zde není žádný potenciál pro šíření tepla a vlhkosti konstrukcí a tím ani nebezpečí kondenzace. Řešení skladby vnitřní konstrukce bez parozábrany je tak správné.
Situace jiná by však nastala, pokud bychom hovořili např. o dělící stěně mezi interiérem a garáží. Ta bude pravděpodobně nevytápěná nebo jen temperovaná. V takovém případě zde parozábrana být musí.
Co se týče správné údržby dřevostavby, je třeba především chránit konstrukci před vlhkostí. A to platí jak pro vlhkost ze zatékání (tj. je třeba věnovat patřičnou pozornost stavu střešního pláště), tak vlhkost zemní (např. porušenou hydroizolací), vlhkost provozní (dlouhodobý únik vody z potrubí), vlhkost pronikající do konstrukce a její kondenzace. Zvláště v posledním zmíněném je třeba dbát na kvalitní provedení parozábrany (prolepení všech spojů, napojení na ostatní konstrukce atd.). Kvalitně provedenou parozábranu je však třeba chránit v průběhu celého životního cyklu stavby. V případě např. dodatečné instalace rozvodů je třeba dbát na nepoškození a zachování správné funkce.
Před začátkem užívání stavby doporučuji provést tzv. blowerdoor test, aby bylo možné případné netěsnosti opravit.
V případě, že byste měla zájem zkonzultovat skladby jednotlivých konstrukcí a upozornit na riziková místa, případně na co si dát při stavbě pozor, neváhejte si domluvit konzultaci v naší kanceláři v Brně na výstavišti.