Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.7.17 / dotaz č. 82726
Jaký je energetický rozdíl mezi vytápěním domu z cihel a dřevostavby?
Když vezmu v potaz tloušťku stěny zděného domu + zateplení a tloušťku dřevostavby + zateplení, domnívám se, že dřevostavba se bude hůře (pomaleji) vytápět (rychlejší prostup tepla stěnou)?
Můžete mi objasnit, zda tomu tak je, popřípadě vypsat i výhody/nevýhody dřevostavby oproti zděnému domu?
Děkuji.
Když vezmu v potaz tloušťku stěny zděného domu + zateplení a tloušťku dřevostavby + zateplení, domnívám se, že dřevostavba se bude hůře (pomaleji) vytápět (rychlejší prostup tepla stěnou)?
Můžete mi objasnit, zda tomu tak je, popřípadě vypsat i výhody/nevýhody dřevostavby oproti zděnému domu?
Děkuji.
Dobrý den,
děkuji, že jste kontaktoval naši společnost s žádostí o radu.
Na začátek mi dovolte uvést na pravou míru, že prakticky z jakéhokoli materiálu dokážeme dostáhnout shodných tepelně izolačních vlastní. Rozdílná bude pouze tloušťka konstrukce a následně ekonomičnost daného řešení.
Pokud bychom se drželi vašeho členění:
U dřevostavby se tloušťka stěn obvykle pohybuje od 350 mm. Tomu odpovídá součinitel prostupu tepla cca 0,15 W/(m2K) (řádově, vždy se bude odvíjet od použité izolace).
U jednovrstvého zdiva se na tuto hodnotu dostaneme s tvárnicemi o tloušťce cca 450 mm + omítka. Případně méně, za předpokladu, že se bude jednat o cihly plněné tepelnou izolací.
A nakonec je zde možnost využití vícevrstvého zdiva tj. nosná část a tepelně izolační část. Nosná část je obvykle o tloušťce od 175 mm do 300 mm a následně tepelné izolace dosahuje tloušťky cca 160 mm (tak abychom dosáhli srovnatelného součinitele prostupu tepla, samozřejmě v závislosti na druhu zdiva a izolace samotné).
Z výše uvedeného, že u dřevostaveb dosahujeme stěn nižších tlouštěk. To má vliv například na zastavěnou plochu domu (standardně tak ušetříme 1-3 m2, což při běžných cenách 25 tis Kč/m2 může být celkem zajímavá úspora).
Není tak pravda, to co uvádíte, že dřevostavba se bude hůře vytápět. Vlastnosti z hlediska prostupu tepla mohou být zcela shodné.
To v čem se tyto dvě materiálové báze liší, je tepelná akumulace. U dřevostavby je akumulace poměrně nízká. Což ale není na škodu. V zimním období se stejně většina objektů vytápí nepřerušovaně. Velkou výhodou je to především v letních měsících, kdy se teplo (které do objektu prostoupí přes den) nemá kam naakumolovat a tak jej snadno v noci vyvětráme.
U zděných staveb to funguje trochu jinak. Zdivo do sebe dokáže pojmout poměrně velké množství tepla a tak může nastat jev, že při přerušení vytápění bude ještě poměrně dlouho v objektu teplo. Stejně tak to může nastat i v létě, což je naopak jev velmi nežádoucí. Primárně je třeba zabránit solárním ziskům v létě (např. žaluziemi).
K výhodám dřevostaveb patří bezpochyby rychlost výstavby, nižší požadavky na základovou konstrukci.
Cena a životnost dřevostaveb je spíše diskutabilní. Při dobré údržbě může být životnost srovnatelná jako u zděné stavby. A stejně tak jako si můžete postavit drahý zděný dům, můžete si postavit drahou dřevostavbu. Vliv materiálu svislých konstrukcí je zde v řádu jednotek procent.
V případě zájmu můžeme osobně prodiskutovat výhody a nevýhody jednotlivých materiálů a zaměřit se také na úskalí při realizaci.
děkuji, že jste kontaktoval naši společnost s žádostí o radu.
Na začátek mi dovolte uvést na pravou míru, že prakticky z jakéhokoli materiálu dokážeme dostáhnout shodných tepelně izolačních vlastní. Rozdílná bude pouze tloušťka konstrukce a následně ekonomičnost daného řešení.
Pokud bychom se drželi vašeho členění:
U dřevostavby se tloušťka stěn obvykle pohybuje od 350 mm. Tomu odpovídá součinitel prostupu tepla cca 0,15 W/(m2K) (řádově, vždy se bude odvíjet od použité izolace).
U jednovrstvého zdiva se na tuto hodnotu dostaneme s tvárnicemi o tloušťce cca 450 mm + omítka. Případně méně, za předpokladu, že se bude jednat o cihly plněné tepelnou izolací.
A nakonec je zde možnost využití vícevrstvého zdiva tj. nosná část a tepelně izolační část. Nosná část je obvykle o tloušťce od 175 mm do 300 mm a následně tepelné izolace dosahuje tloušťky cca 160 mm (tak abychom dosáhli srovnatelného součinitele prostupu tepla, samozřejmě v závislosti na druhu zdiva a izolace samotné).
Z výše uvedeného, že u dřevostaveb dosahujeme stěn nižších tlouštěk. To má vliv například na zastavěnou plochu domu (standardně tak ušetříme 1-3 m2, což při běžných cenách 25 tis Kč/m2 může být celkem zajímavá úspora).
Není tak pravda, to co uvádíte, že dřevostavba se bude hůře vytápět. Vlastnosti z hlediska prostupu tepla mohou být zcela shodné.
To v čem se tyto dvě materiálové báze liší, je tepelná akumulace. U dřevostavby je akumulace poměrně nízká. Což ale není na škodu. V zimním období se stejně většina objektů vytápí nepřerušovaně. Velkou výhodou je to především v letních měsících, kdy se teplo (které do objektu prostoupí přes den) nemá kam naakumolovat a tak jej snadno v noci vyvětráme.
U zděných staveb to funguje trochu jinak. Zdivo do sebe dokáže pojmout poměrně velké množství tepla a tak může nastat jev, že při přerušení vytápění bude ještě poměrně dlouho v objektu teplo. Stejně tak to může nastat i v létě, což je naopak jev velmi nežádoucí. Primárně je třeba zabránit solárním ziskům v létě (např. žaluziemi).
K výhodám dřevostaveb patří bezpochyby rychlost výstavby, nižší požadavky na základovou konstrukci.
Cena a životnost dřevostaveb je spíše diskutabilní. Při dobré údržbě může být životnost srovnatelná jako u zděné stavby. A stejně tak jako si můžete postavit drahý zděný dům, můžete si postavit drahou dřevostavbu. Vliv materiálu svislých konstrukcí je zde v řádu jednotek procent.
V případě zájmu můžeme osobně prodiskutovat výhody a nevýhody jednotlivých materiálů a zaměřit se také na úskalí při realizaci.
Odpovídá: Ing. Tomáš Hrdlička* - EKIS Brno NSC tisk