Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.8.17 / dotaz č. 84651
Dobrý den,
řešíme problém kondenzace v izolaci. Zasílám výstup z programu, kde je výpočet původní (současné) konstrukce, ve které již nyní - dle tohoto výpočtu dochází ke kondenzaci v celé tloušťce.
Druhý výpočet je zateplená varianta s použitím parobrzdy. Zde dochází ke kondenzaci v izolaci a to v takové míře, která by se přes parobrzdu měla dle výpočtu odpařit.
Projektant zkoušel zadávat i varianty s parozábranou, ale v konstrukci vždy docházelo k nepřiměřené kondenzaci.
Děkuji mnohokrát za Vaše doporučení a rady.
řešíme problém kondenzace v izolaci. Zasílám výstup z programu, kde je výpočet původní (současné) konstrukce, ve které již nyní - dle tohoto výpočtu dochází ke kondenzaci v celé tloušťce.
Druhý výpočet je zateplená varianta s použitím parobrzdy. Zde dochází ke kondenzaci v izolaci a to v takové míře, která by se přes parobrzdu měla dle výpočtu odpařit.
Projektant zkoušel zadávat i varianty s parozábranou, ale v konstrukci vždy docházelo k nepřiměřené kondenzaci.
Děkuji mnohokrát za Vaše doporučení a rady.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Dle telefonického upřesnění se jedná o plochou střechu nad bytovkou, která má nosnou konstrukci patrně řešenou jako trámečkový železobetonový strop. Pod ním je z důvodu rovného podhledu provedeno na spodním líci trámků osazení latí (nesou podhled) a pod ně přibit prkenný záklop s omítkou na rákos. Železobetonové trámečky tedy vymezují vzduchovou dutinu na výšku trámku a přidané latě. Nad nosnou konstrukcí bude patrně škvárová spádová vrstva, betonová mazanina a izolace z asfaltového pásu.
Jedná se o jednoplášťovou střechu s velmi nedostatečnými izolačními vlastnostmi.
Vaším záměrem je osazení druhého spodního podhledu ze SDK konstrukce. Nyní je světlá výška místností 275, snížit lze tedy na 260 cm (to je minimální přípustná dle stavební vyhlášky pro byty).
V prostoru vymezeném přídavným podhledem je záměr vložit tepelnou izolaci. Oprávněná obava je z důvodu změny teplotně vlhkostního režimu s následkem kondenzace v konstrukci nad tepelnou izolací, která je vložena zevnitř. Toto řešení lze obecně označit za nevhodné, právě z těchto důvodů. Případná kondenzace ohrožuje dřevěné prvky konstrukce, při jejich hnilobě dochází ke ztrátě mechanických vlastností s rizikem destrukce podhledu (nikoli celé nosné konstrukce, pokud je ŽB, doporučeno ověřit skladbu sondou).
Z poskytnutého početního posouzení v programu na výpočet součinitele U a kondenzace vyplývá:
Ve variantě „stávající stav“ konstrukce (bez tepelných izolací, není uvažována pravděpodobná škvára, jen ŽB 25 cm) nevyhovuje celkem logicky na součinitel prostupu tepla U a ke kondenzaci výpočtově dochází již na vnitřním povrchu.
Druhá varianta uvažuje 5 cm EPS v podhledu s mezerou 5 cm nad EPS. Na U opět nevyhovuje, ke kondenzaci dochází v konstrukci a to poměrně ve velké míře. Byť je roční bilance ve prospěch odparu, nelze doporučit. Technicky patrně neproveditelné.
Třetí varianta předpokládá sádrokarton, nad ním 5 cm vzduchová mezera, pak parobrzda s proměnnou difúzní tloušťkou a opět 5 cm EPS na stávající omítku. Vzhledem k pouhému 5 cm izolantu na U opět nevyhovuje, ale ke kondenzaci výpočtově nedochází.
Čtvrtá varianta – obdobná třetí s tím že izolant je 5 cm minerální vaty. Výsledek je stejný jako u předchozí, U nevyhovuje, ke kondenzaci výpočtově nedochází.
Doporučení:
- ověřit skutečnou skladbu konstrukce a skutečné konstrukční řešení
- výpočet provést pro skutečný stav (materiály a tloušťky)
- provést výpočtovou variantu pro skladbu s parozábranou min. Sd 150
- variantně přidat izolaci pro dosažení doporučené nebo alespoň normové minimální hodnoty U
Bude-li konstrukce realizována s vysoce účinnou parozábranou (výrobky s Al vložkou), její účinnost závisí na kvalitě provedení (spoje a prostupy úchytů, utěsnění okrajů). Tomu musí odpovídat detail provedení – například fóliovou parozábranu realizovat na podkladu z OSB desky, použít těsné spoje OSB a kvalitní OSB pero drážka – další vrstva zvýší celkovou účinnost. Vyšší zátěži podhledu odpovídá i konstrukční návrh kotev. Ty doporučuji volit do železobetonové konstrukce, ne do stávajících dřevěných latí.
V každém případě je mnohem vhodnější a doporučenou variantou provést celkové zateplení střechy bytovky shora. Uvedené řešení je konzultováno pouze jako nouzové pro jeden byt, kdy záměr celkového zateplení střechy vlastník odmítá.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Dle telefonického upřesnění se jedná o plochou střechu nad bytovkou, která má nosnou konstrukci patrně řešenou jako trámečkový železobetonový strop. Pod ním je z důvodu rovného podhledu provedeno na spodním líci trámků osazení latí (nesou podhled) a pod ně přibit prkenný záklop s omítkou na rákos. Železobetonové trámečky tedy vymezují vzduchovou dutinu na výšku trámku a přidané latě. Nad nosnou konstrukcí bude patrně škvárová spádová vrstva, betonová mazanina a izolace z asfaltového pásu.
Jedná se o jednoplášťovou střechu s velmi nedostatečnými izolačními vlastnostmi.
Vaším záměrem je osazení druhého spodního podhledu ze SDK konstrukce. Nyní je světlá výška místností 275, snížit lze tedy na 260 cm (to je minimální přípustná dle stavební vyhlášky pro byty).
V prostoru vymezeném přídavným podhledem je záměr vložit tepelnou izolaci. Oprávněná obava je z důvodu změny teplotně vlhkostního režimu s následkem kondenzace v konstrukci nad tepelnou izolací, která je vložena zevnitř. Toto řešení lze obecně označit za nevhodné, právě z těchto důvodů. Případná kondenzace ohrožuje dřevěné prvky konstrukce, při jejich hnilobě dochází ke ztrátě mechanických vlastností s rizikem destrukce podhledu (nikoli celé nosné konstrukce, pokud je ŽB, doporučeno ověřit skladbu sondou).
Z poskytnutého početního posouzení v programu na výpočet součinitele U a kondenzace vyplývá:
Ve variantě „stávající stav“ konstrukce (bez tepelných izolací, není uvažována pravděpodobná škvára, jen ŽB 25 cm) nevyhovuje celkem logicky na součinitel prostupu tepla U a ke kondenzaci výpočtově dochází již na vnitřním povrchu.
Druhá varianta uvažuje 5 cm EPS v podhledu s mezerou 5 cm nad EPS. Na U opět nevyhovuje, ke kondenzaci dochází v konstrukci a to poměrně ve velké míře. Byť je roční bilance ve prospěch odparu, nelze doporučit. Technicky patrně neproveditelné.
Třetí varianta předpokládá sádrokarton, nad ním 5 cm vzduchová mezera, pak parobrzda s proměnnou difúzní tloušťkou a opět 5 cm EPS na stávající omítku. Vzhledem k pouhému 5 cm izolantu na U opět nevyhovuje, ale ke kondenzaci výpočtově nedochází.
Čtvrtá varianta – obdobná třetí s tím že izolant je 5 cm minerální vaty. Výsledek je stejný jako u předchozí, U nevyhovuje, ke kondenzaci výpočtově nedochází.
Doporučení:
- ověřit skutečnou skladbu konstrukce a skutečné konstrukční řešení
- výpočet provést pro skutečný stav (materiály a tloušťky)
- provést výpočtovou variantu pro skladbu s parozábranou min. Sd 150
- variantně přidat izolaci pro dosažení doporučené nebo alespoň normové minimální hodnoty U
Bude-li konstrukce realizována s vysoce účinnou parozábranou (výrobky s Al vložkou), její účinnost závisí na kvalitě provedení (spoje a prostupy úchytů, utěsnění okrajů). Tomu musí odpovídat detail provedení – například fóliovou parozábranu realizovat na podkladu z OSB desky, použít těsné spoje OSB a kvalitní OSB pero drážka – další vrstva zvýší celkovou účinnost. Vyšší zátěži podhledu odpovídá i konstrukční návrh kotev. Ty doporučuji volit do železobetonové konstrukce, ne do stávajících dřevěných latí.
V každém případě je mnohem vhodnější a doporučenou variantou provést celkové zateplení střechy bytovky shora. Uvedené řešení je konzultováno pouze jako nouzové pro jeden byt, kdy záměr celkového zateplení střechy vlastník odmítá.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice