Internetová poradna i-EKIS / odpověď
31.8.17 / dotaz č. 84852
Prosím o radu, jak zakotvit do zateplené původní štítové stěny nižší šikmou střechu přístavby, abychom se vyhnuli možným rizikům vzniku tepelných mostů či dalším problémům, které mohou nastat. Uvítal bych popis nejen skladby materiálu, ale i popis stavebního detailu kotvení. Zdivo je v převážné míře z plné pálené cihly, jen v nejhořejší části vrcholu štítové zdi je vyzděno z tvárnic ytong.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Z popisu Vašeho dotazu usuzuji, že se jedná o zakotvení konstrukčního prvku přes stávající vnější tepelně izolační kontaktní systém do nosného zdiva. Aby bylo možno podat přesný popis materiálu k použití a vůbec popis detailu pro zakotvení, bylo by nutno znát daleko více podrobností a údajů. Rád bych upozornil i na to, že smyslem poradny není zpracovávání konkrétních technických návrhů a výpočtů a zde se jedná, jak popíšu dále, nejen o věc tepelné techniky budov, ale do jisté míry především o konstrukční detail.
V první řadě je potřeba znát o jakou konstrukci střechy přístavby se vlastně jedná, resp. uchycení jakých prvků bude prováděno, jak vypadají tvarově a jaké bude jejich statické působení. Patrně se jedná o konstrukční nosné prvky, tedy kotvy budou zatížené nějakou silou. Může se například jednat o zakotvení dřevěné střešní vaznice přiložené ke stěně. Možná to budou konce jiných nosných prvků, například krokví a to z dotazu nevyplývá. Statické působení střešní konstrukce je výstupem statického výpočtu, který stanoví namáhání na jednotlivé body uchycení. Jejich počet a rozmístění se následně optimalizuje podle únosnosti navrženého kotvení.
Pro konstrukční návrh je dále podstatným údajem tloušťka vlastního zateplení. V zásadě se jedná o konzolu, tedy čím větší tloušťka izolantu, tím větší vyložení konzoly a z toho plynoucí nároky na statické působení.
Pro vlastní odizolování konstrukční prvku od nosné stěny k přerušení tepelného mostu se nejčastěji používají tepelně izolační konzole. Ty mohou být navrhovány jako atypický výrobek, k dispozici je už ale i řada výrobků nabízených specializovanými výrobci. Reaguje se tak na poptávku řešení detailů především pro pasivní a nízkoenergetické domy.
V zásadě se dělí na typy:
- tepelně izolační konzole pro lehké prvky jako držáky hromosvodu, svítidel, okapových rour apod.
- tepelně izolační konzole pro technická zařízení, například klimatizace, solárních panelů atd.
- tepelně izolační konzole pro vyšší zatížení – zábradlí, venkovní schodiště, kotvení venkovních výtahů, markýzy, zimní zahrady, přístřešky, garáže, pergoly, venkovní žebříky, kotvení elektrického vedení na budovách), apod.
Tyto konzoly se vyrábějí pro vyložení obvykle od 100 do 300 mm, jsou vyplněny izolačním jádrem (PIR, PUR apod.), konstrukčně mají různá řešení a měly by mít certifikát ze zkušebny.
Konzoly musí splňovat tepelné požadavky pro nízkoenergetické a pasivní budovy dle ČSN 730540-2:2011. – Tepelná ochrana budov a to z hlediska bodového činitele prostupu tepla. Je to obdoba součinitele prostupu tepla U pro plošné konstrukce, jednotkou zde je W/K, řeší se tepelná vazba v bodě. ČSN stanovuje tři hodnoty – požadovanou, doporučenou a doporučenou pro nízkoenergetickou výstavbu. Požadovaná minimální hodnota bodového činitele prostupu tepla 0,40, doporučená 0,10 a pro nízkoenergetickou výstavbu 0,02 (W/K).
Tyto hodnoty výrobci uvádějí u svých výrobků, nalezl jsem na webu například výrobky s hodnotou cca 0,04. Zároveň udávají nosnost na střih, tlak a tah. Zapomenout by se ale nemělo ani na výpočet a návrh počtu a typu chemických kotev dle příslušného zdiva jak uvádíte - pórobeton nebo plná cihla je rozdíl.
Další variantou je použití tepelně izolačních podložek z tvrdých pěn, například typu purenit apod. Jejich nevýhodou ale je, že nemají při větším zatížení potřebnou pevnost, jejich použití je tedy omezené.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Z popisu Vašeho dotazu usuzuji, že se jedná o zakotvení konstrukčního prvku přes stávající vnější tepelně izolační kontaktní systém do nosného zdiva. Aby bylo možno podat přesný popis materiálu k použití a vůbec popis detailu pro zakotvení, bylo by nutno znát daleko více podrobností a údajů. Rád bych upozornil i na to, že smyslem poradny není zpracovávání konkrétních technických návrhů a výpočtů a zde se jedná, jak popíšu dále, nejen o věc tepelné techniky budov, ale do jisté míry především o konstrukční detail.
V první řadě je potřeba znát o jakou konstrukci střechy přístavby se vlastně jedná, resp. uchycení jakých prvků bude prováděno, jak vypadají tvarově a jaké bude jejich statické působení. Patrně se jedná o konstrukční nosné prvky, tedy kotvy budou zatížené nějakou silou. Může se například jednat o zakotvení dřevěné střešní vaznice přiložené ke stěně. Možná to budou konce jiných nosných prvků, například krokví a to z dotazu nevyplývá. Statické působení střešní konstrukce je výstupem statického výpočtu, který stanoví namáhání na jednotlivé body uchycení. Jejich počet a rozmístění se následně optimalizuje podle únosnosti navrženého kotvení.
Pro konstrukční návrh je dále podstatným údajem tloušťka vlastního zateplení. V zásadě se jedná o konzolu, tedy čím větší tloušťka izolantu, tím větší vyložení konzoly a z toho plynoucí nároky na statické působení.
Pro vlastní odizolování konstrukční prvku od nosné stěny k přerušení tepelného mostu se nejčastěji používají tepelně izolační konzole. Ty mohou být navrhovány jako atypický výrobek, k dispozici je už ale i řada výrobků nabízených specializovanými výrobci. Reaguje se tak na poptávku řešení detailů především pro pasivní a nízkoenergetické domy.
V zásadě se dělí na typy:
- tepelně izolační konzole pro lehké prvky jako držáky hromosvodu, svítidel, okapových rour apod.
- tepelně izolační konzole pro technická zařízení, například klimatizace, solárních panelů atd.
- tepelně izolační konzole pro vyšší zatížení – zábradlí, venkovní schodiště, kotvení venkovních výtahů, markýzy, zimní zahrady, přístřešky, garáže, pergoly, venkovní žebříky, kotvení elektrického vedení na budovách), apod.
Tyto konzoly se vyrábějí pro vyložení obvykle od 100 do 300 mm, jsou vyplněny izolačním jádrem (PIR, PUR apod.), konstrukčně mají různá řešení a měly by mít certifikát ze zkušebny.
Konzoly musí splňovat tepelné požadavky pro nízkoenergetické a pasivní budovy dle ČSN 730540-2:2011. – Tepelná ochrana budov a to z hlediska bodového činitele prostupu tepla. Je to obdoba součinitele prostupu tepla U pro plošné konstrukce, jednotkou zde je W/K, řeší se tepelná vazba v bodě. ČSN stanovuje tři hodnoty – požadovanou, doporučenou a doporučenou pro nízkoenergetickou výstavbu. Požadovaná minimální hodnota bodového činitele prostupu tepla 0,40, doporučená 0,10 a pro nízkoenergetickou výstavbu 0,02 (W/K).
Tyto hodnoty výrobci uvádějí u svých výrobků, nalezl jsem na webu například výrobky s hodnotou cca 0,04. Zároveň udávají nosnost na střih, tlak a tah. Zapomenout by se ale nemělo ani na výpočet a návrh počtu a typu chemických kotev dle příslušného zdiva jak uvádíte - pórobeton nebo plná cihla je rozdíl.
Další variantou je použití tepelně izolačních podložek z tvrdých pěn, například typu purenit apod. Jejich nevýhodou ale je, že nemají při větším zatížení potřebnou pevnost, jejich použití je tedy omezené.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice