Internetová poradna i-EKIS / odpověď
31.8.17 / dotaz č. 85076
Dobrý den,
už jednou jsem ve Vašem středisku byl na osobní kozultaci. Teď Vás ještě prosím o písemnou poradu. Jedná se o hydroizolaci našeho domu. Skutečná hloubka zakladu je cca 30cm, tj. na skladbu podlahy zbyva cca 20 cm. V bodech jsem sepsal vse podstatné a na konec jsem dal jakousi otazku ohledne celkovych bilanci prisunu a vlhkosti a jejiho odvetrani. Je mi jasne, ze to je asi nejslozitejsi otazka a asi bude nejlepsi upravy provádet postupne a vyhodnocovat efekt. Děkuju předem za Vaši odpověď.
Podklady/informace:
- fotografie vlhkosti sten, prubehu terenu, sondy v podlaze (zasílám v příloze emailem)
- hpv 1-2m pod terenem
- vyska podlahy - vsude nad terenem vyjma stitove steny a prilehlych casti S a J sten (jv roh 30 cm pod)
- nepravdepodobnost privalove vody ze svahu (svah neni rozsahly, tj. boure nepravdepodobna, destova infiltrace samozrejme ano)
- dum neni podsklepeny (vysoka hpv)
- vetraci okenka stale otevrena, okna spaletova, nezatesnena (v budoucnu predpokladame zatesneni)
- vlhkost se projevuje spise v lete, nez v zime (bez ohledu na vytapeni)
- vlhkost je pozorovana i kdyz se v objektu nebydli, mistnosti jsou stale vetrane
- steny misty 50 (Cihla?), jinak 75 cm (kamen lepenice - relativne male rulove kameny, misty je stena doplnena cihlovou prizdivkou)
- moznost podrezani zdiva prakticky vyloucena
- omitka - ? (pravdpodobne nevhodne cementove opravy vnejsi podezdivky i vnitrnich sten)
- podlozi - piscitohlinite, svahove eluvium
- vnitrni rozmery zajmove mistnosti 805x490cm
- hloubka zakladu 30cm pod podlahou - viz foto
- krome zdi budou v mistnosti kamna
- probehne i rekonstrukce tramoveho stropu (nyni rakosnik, bude jen horni zaklop + tep. izolace)
Zavery a opatreni:
- pritomna vlhkost je zrejme dusledkem zemni vlhkosti, nikoliv ros. bodu
(Ros. bod zrejme prispiva horsimu odparovani ze zdiva a tim k nedobremu vzhledu.
Samotny r.b. by se neomezoval na oblast pobliz podlahy, r.b. hrozi spise pri bydleni)
- ochrana licove steny smerem do dvora (tj do svahu)
-zabrana nopovou folii podel steny, bez prizdivky, v dolni casti opatrena drenazi
(drenaz = perforovana hadice ve stalem sklonu a s odtokem, druhy 'revizni' konec muze byt do vzduchu,
hadice opatrena sterkovym filtrem a geotextilii)
-umisteni zabrany zvazuji dale od zdi (pred zastresenou verandou) proto, aby se mohlo jit
hloubeji (pod zaklady) (ma to vubec smysl, kdyz zaklad nebude dychat a zemina pod verandou
zustane vlhka diky kapilarite).
Nevim jak v tom pripade zabranu provest a prip horizontalne napojit na stenu. Kdyz to ted pisu,
zda se mi to hloupost.
- ochrana vnitrnich zdi a podlahy
- odstraneni podlahy do maximalni mozne hloubky (nikoliv pod zaklady)
- odstraneni omitky a nahrazeni 100% vapenou maltou (pod urovni podlahy zadna omitka)
- nami navrhovana idea odvzdusnovaciho labyrinu z betonovych prefabrikatu a stropnich PZD
byla oznacena jako neadekvatne narocna
- misto PZD navrzena konstrukce na sterkovem lozi, po obvodu s odvetravacimi perf hadicemi 100mm
a s 'kominovym' vyvodem HT100 (skladba viz dale)
- umisteni vyvodu neni doreseno, vne (po fasade) nebo uvitr, bud do prostoru pudy, ci az nad strechu
(z estetickych duvodu predpokladame vyvod v SZ rohu - tj. na neoslunene strane)
- detaily k navrzene skladbe (momentalne nepodstatne)
- kolik vyusteni vnitrniho vetrani by melo byt, staci jedno?
- jak posilit cirkulaci vzduchu? lze kominovy efekt doplnit nucenym obehem? jak?
- ma smysl hovorit o rekuperaci tepla?
- do systemu nebude vstupovat vzduch z venku, pouze 'pary z podlahy', tzn rekuperace je nesmysl)
- ma vyznam patu steny nejak ohrivat (viz system ochrany suterenu Domu umeni Ostrava)?
- ma cenu realizovat ve zdivu nejakou difuzni clonu, elktroosmozu, osetrit spary mezi kameny atd?
- nakres vnejsi nopove izolace
Navrhovana konstrukce podlahy:
- snaha o minimalni mocnost - predpoklada se, ze vykop nemuze pod zaklady a ty jsou cca 30cm pod podlahou.
uroven podlahy nechci zvysovat
- vzhledem k melkemu zakladu, nema cenu v Jv rohu se pokusit o jeho podbetonovani? (samozrejme v pasech)
- nemuze mit vysuseni zakladu negativni vliv na statiku - srov. foto s materialem
- Skladba shora:
VARIANTA A (44,5cm) VARIANTA B (37cm)
20mm prkna 20mm prkna
30mm rost (late) 50mm rost + tepelna izolace (podlah polyst.)
45mm beton deska -
50mm tepelna izolace -
2mm hydroizolace (svar. lep. pasy) 2mm hydroizolace
100mm beton poter 100mm beton poter
200mm sterk zrn ?? 200mm sterk zrn ??
puvodni zemina puvodni zemina
Zaverecna uvaha:
- pri zanedbani ros. bodu je vlhkost zdiva vysledkem dvou velicin:
1) rychlost prisunu kapilarni vody 2) rychlost odparovani vody
ad 1) omezit dotatci ze vsech stran zdi, proto:
- bude z vnejsku zed izolovana nopovou folii
- z vnitrku bude prilehla zemina vysusena vetranim
- ze spodu bohuzel izolovat nelze (podrezani nelze)
DOTAZ : Lze doporucit nejake izolace zdiva? penetrace, osmoza atd?
Lze je provest dodatecne - po podlaze?
ad 2) maximalizovat odpar v okoli zdiva, proto
- bude z vnejsku zed odvetrana pres nopy
- z vnitrku bude vapenna omitka
- z vnitrku bude vetrana i prilehla zemina - viz vyse
DOTAZ : Jak moc podlahu odvetrat?
Celoplosne odvetrani podlahy na pilirich, bez sterku by asi bylo ucinnejsi?
Ma tato otazka cenu je rozdil sterk/nesterk vyznamny natolik, ze se ve zdivu projevi?
Poduvaha: Sterk 20cm + beton 10cm ma vyssi skladbu nez 6cm PZD na 7cm pilirich.
Ale PZD konstrukce je drazsi a zatim nevim presne jak ji provest.
Děkuji.
už jednou jsem ve Vašem středisku byl na osobní kozultaci. Teď Vás ještě prosím o písemnou poradu. Jedná se o hydroizolaci našeho domu. Skutečná hloubka zakladu je cca 30cm, tj. na skladbu podlahy zbyva cca 20 cm. V bodech jsem sepsal vse podstatné a na konec jsem dal jakousi otazku ohledne celkovych bilanci prisunu a vlhkosti a jejiho odvetrani. Je mi jasne, ze to je asi nejslozitejsi otazka a asi bude nejlepsi upravy provádet postupne a vyhodnocovat efekt. Děkuju předem za Vaši odpověď.
Podklady/informace:
- fotografie vlhkosti sten, prubehu terenu, sondy v podlaze (zasílám v příloze emailem)
- hpv 1-2m pod terenem
- vyska podlahy - vsude nad terenem vyjma stitove steny a prilehlych casti S a J sten (jv roh 30 cm pod)
- nepravdepodobnost privalove vody ze svahu (svah neni rozsahly, tj. boure nepravdepodobna, destova infiltrace samozrejme ano)
- dum neni podsklepeny (vysoka hpv)
- vetraci okenka stale otevrena, okna spaletova, nezatesnena (v budoucnu predpokladame zatesneni)
- vlhkost se projevuje spise v lete, nez v zime (bez ohledu na vytapeni)
- vlhkost je pozorovana i kdyz se v objektu nebydli, mistnosti jsou stale vetrane
- steny misty 50 (Cihla?), jinak 75 cm (kamen lepenice - relativne male rulove kameny, misty je stena doplnena cihlovou prizdivkou)
- moznost podrezani zdiva prakticky vyloucena
- omitka - ? (pravdpodobne nevhodne cementove opravy vnejsi podezdivky i vnitrnich sten)
- podlozi - piscitohlinite, svahove eluvium
- vnitrni rozmery zajmove mistnosti 805x490cm
- hloubka zakladu 30cm pod podlahou - viz foto
- krome zdi budou v mistnosti kamna
- probehne i rekonstrukce tramoveho stropu (nyni rakosnik, bude jen horni zaklop + tep. izolace)
Zavery a opatreni:
- pritomna vlhkost je zrejme dusledkem zemni vlhkosti, nikoliv ros. bodu
(Ros. bod zrejme prispiva horsimu odparovani ze zdiva a tim k nedobremu vzhledu.
Samotny r.b. by se neomezoval na oblast pobliz podlahy, r.b. hrozi spise pri bydleni)
- ochrana licove steny smerem do dvora (tj do svahu)
-zabrana nopovou folii podel steny, bez prizdivky, v dolni casti opatrena drenazi
(drenaz = perforovana hadice ve stalem sklonu a s odtokem, druhy 'revizni' konec muze byt do vzduchu,
hadice opatrena sterkovym filtrem a geotextilii)
-umisteni zabrany zvazuji dale od zdi (pred zastresenou verandou) proto, aby se mohlo jit
hloubeji (pod zaklady) (ma to vubec smysl, kdyz zaklad nebude dychat a zemina pod verandou
zustane vlhka diky kapilarite).
Nevim jak v tom pripade zabranu provest a prip horizontalne napojit na stenu. Kdyz to ted pisu,
zda se mi to hloupost.
- ochrana vnitrnich zdi a podlahy
- odstraneni podlahy do maximalni mozne hloubky (nikoliv pod zaklady)
- odstraneni omitky a nahrazeni 100% vapenou maltou (pod urovni podlahy zadna omitka)
- nami navrhovana idea odvzdusnovaciho labyrinu z betonovych prefabrikatu a stropnich PZD
byla oznacena jako neadekvatne narocna
- misto PZD navrzena konstrukce na sterkovem lozi, po obvodu s odvetravacimi perf hadicemi 100mm
a s 'kominovym' vyvodem HT100 (skladba viz dale)
- umisteni vyvodu neni doreseno, vne (po fasade) nebo uvitr, bud do prostoru pudy, ci az nad strechu
(z estetickych duvodu predpokladame vyvod v SZ rohu - tj. na neoslunene strane)
- detaily k navrzene skladbe (momentalne nepodstatne)
- kolik vyusteni vnitrniho vetrani by melo byt, staci jedno?
- jak posilit cirkulaci vzduchu? lze kominovy efekt doplnit nucenym obehem? jak?
- ma smysl hovorit o rekuperaci tepla?
- do systemu nebude vstupovat vzduch z venku, pouze 'pary z podlahy', tzn rekuperace je nesmysl)
- ma vyznam patu steny nejak ohrivat (viz system ochrany suterenu Domu umeni Ostrava)?
- ma cenu realizovat ve zdivu nejakou difuzni clonu, elktroosmozu, osetrit spary mezi kameny atd?
- nakres vnejsi nopove izolace
Navrhovana konstrukce podlahy:
- snaha o minimalni mocnost - predpoklada se, ze vykop nemuze pod zaklady a ty jsou cca 30cm pod podlahou.
uroven podlahy nechci zvysovat
- vzhledem k melkemu zakladu, nema cenu v Jv rohu se pokusit o jeho podbetonovani? (samozrejme v pasech)
- nemuze mit vysuseni zakladu negativni vliv na statiku - srov. foto s materialem
- Skladba shora:
VARIANTA A (44,5cm) VARIANTA B (37cm)
20mm prkna 20mm prkna
30mm rost (late) 50mm rost + tepelna izolace (podlah polyst.)
45mm beton deska -
50mm tepelna izolace -
2mm hydroizolace (svar. lep. pasy) 2mm hydroizolace
100mm beton poter 100mm beton poter
200mm sterk zrn ?? 200mm sterk zrn ??
puvodni zemina puvodni zemina
Zaverecna uvaha:
- pri zanedbani ros. bodu je vlhkost zdiva vysledkem dvou velicin:
1) rychlost prisunu kapilarni vody 2) rychlost odparovani vody
ad 1) omezit dotatci ze vsech stran zdi, proto:
- bude z vnejsku zed izolovana nopovou folii
- z vnitrku bude prilehla zemina vysusena vetranim
- ze spodu bohuzel izolovat nelze (podrezani nelze)
DOTAZ : Lze doporucit nejake izolace zdiva? penetrace, osmoza atd?
Lze je provest dodatecne - po podlaze?
ad 2) maximalizovat odpar v okoli zdiva, proto
- bude z vnejsku zed odvetrana pres nopy
- z vnitrku bude vapenna omitka
- z vnitrku bude vetrana i prilehla zemina - viz vyse
DOTAZ : Jak moc podlahu odvetrat?
Celoplosne odvetrani podlahy na pilirich, bez sterku by asi bylo ucinnejsi?
Ma tato otazka cenu je rozdil sterk/nesterk vyznamny natolik, ze se ve zdivu projevi?
Poduvaha: Sterk 20cm + beton 10cm ma vyssi skladbu nez 6cm PZD na 7cm pilirich.
Ale PZD konstrukce je drazsi a zatim nevim presne jak ji provest.
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Popis je opravdu podrobný, děkuji za podklady a foto. Z fotografií stěn je patrné, že vlhkost je skutečně vysoká a mapa dosahuje k 1,0 m výšky nad podlahu. V rozích výše, uprostřed stěn cca 0,5 m. Domu rozhodně neprospívá to, že stávající podlahy jsou betonové, doplněné asfaltovou lepenkou. Podsyp, resp. podloží pod betonovými vrstvami je písčitohlinité, tedy schopné vlhkost patrně vázat. Ta nemá jinou možnost, než kapilární transfer do stěn. Vlhké stěny jsou významně oslabené na svojí tepelně izolační schopnosti, pokud lze o ní vůbec hovořit. Z fotografií vyplývá, že zdivo je v soklové části spíše smíšené, možná s převahou kamene, vršky pak spíše z plných cihel. Vlhká spodní část zdi má i dostatečnou tepelnou setrvačnost k tomu, aby na jejím povrchu docházelo ke kondenzaci vzdušné vlhkosti a to v závislosti na momentálním klimatu. Vlhký teplý vzduch kondenzuje na chladném povrchu i na jaře, může k tomu docházet patrně i v létě, podle toho, jak se střídají chladná a teplejší období.
S obdobným stavem se často u sezónně užívaných chalup setkáváme, ale po pravdě, ve Vašem případě je to spíše ta horší situace.
Po zhodnocení Vámi poskytnutých informací se přikláním k názoru, že odvětrání spodní stavby musí být řešeno opravdu účinně. Z toho důvodu se přikláním k provedení celoplošné větrané dutiny. Využít se může například systém z plastových tvarovek typu Iglu, nebo obdobný z desek IPT. Obě možnosti jsem již podrobněji popisoval v poradně dříve, takže nemá smysl to opakovat. Váš původní záměr byl zřejmě obdobný s tím, že by dutina byla vytvořena pod betonovými deskami na nízkých průběžných zídkách. Princip by byl stejný.
Provedení provětrávané štěrkové vrstvy je také variantou, ale méně účinnou. Bývá diskutabilní proudění vzduchu v PVC děrované hadici, proto se navrhuje větší průměr, alespoň 125 mm. Její umístění v konečném důsledku není přímo u stěny, je obsypaná štěrkem. U dutiny vytvořené z plastových tvarovek je potřeba především dbát, aby při betonáži nezatekl beton na stěnu. Pod podlahou proudí studený vzduch, je nutné nepodcenit tloušťku tepelné izolace. Plochy nejsou velké, tak spíše XPS s výhodnější tepelnou vodivostí kolem 0,034 W/m.K a tloušťku min. 12 cm ale lépe co nejvíce. Tím by se dostala tepelná izolace na doporučenou hodnotu dle ČSN, tedy 0,30 (W/m2.K). Celková tloušťka skladby by byla v minimálním případě cca 15 cm na tvarovky s betonem a podsypem, 12 cm izolace a 6 cm beton s podlahou krytinou, cca kolem 33 cm. To je ale potřeba ještě promyslet a především zhodnotit systém přívodů a odvodů vzduchu. Rovněž doporučuji zvážit možnost podezdění základů, byť je pracné.
Varianta by byla udělat v tomto systému pouze průběžný kanál na šířku jedné tvarovky kolem stěn, střed řešit štěrkem. Přívod a odvod vzduch je opět nutno dobře zvážit. Rozhodně se přikláním k využití vnitřního komínu a u hřebenu, aby rozdíl tlaků byl co největší, tedy lepší proudění. Jednotlivé větve systému kanálků by měly mít stejnou délku.
Z vnější strany je opravdu nevýhoda, že hloubka základu je tak malá. Chtělo by to i tam zajistit jakési větrání, a to běžnou nopovou fólií s malou výškou nopu nedosáhneme.
Pokud by vnitřní odvětrání postačilo, je na zvážení, jak udělat vnější zateplení. Jedná se především o zimní období, tedy snížení rizika kondenzací na studeném povrchu při minusových teplotách. Byl by vhodný systém provětrávané fasády pod obklad a s tepelnou izolací z kamenné vlny. Tepelnou izolaci pod terénem by bylo vhodné udělat z XPS desek na výšku a zbývá vymyslet separaci od zdiva.
Pokud by se prováděla drenáž, lze ji umístit dále od domu. Provádění po etapách by umožnilo udělat například jednu místnost a sledovat změnu. Vnitřní omítky musí pryč, doporučení do výšky 1,0 m nad vlhkostní mapy a použít sanační. Předtím je potřeba nechat zdivo vyschnout, to může trvat dlouho, jsou tam jistě i soli, které vážou vodu, pomohlo by možná nějaké odsolení, například dočasnou porézní nasákavou omítkou.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Popis je opravdu podrobný, děkuji za podklady a foto. Z fotografií stěn je patrné, že vlhkost je skutečně vysoká a mapa dosahuje k 1,0 m výšky nad podlahu. V rozích výše, uprostřed stěn cca 0,5 m. Domu rozhodně neprospívá to, že stávající podlahy jsou betonové, doplněné asfaltovou lepenkou. Podsyp, resp. podloží pod betonovými vrstvami je písčitohlinité, tedy schopné vlhkost patrně vázat. Ta nemá jinou možnost, než kapilární transfer do stěn. Vlhké stěny jsou významně oslabené na svojí tepelně izolační schopnosti, pokud lze o ní vůbec hovořit. Z fotografií vyplývá, že zdivo je v soklové části spíše smíšené, možná s převahou kamene, vršky pak spíše z plných cihel. Vlhká spodní část zdi má i dostatečnou tepelnou setrvačnost k tomu, aby na jejím povrchu docházelo ke kondenzaci vzdušné vlhkosti a to v závislosti na momentálním klimatu. Vlhký teplý vzduch kondenzuje na chladném povrchu i na jaře, může k tomu docházet patrně i v létě, podle toho, jak se střídají chladná a teplejší období.
S obdobným stavem se často u sezónně užívaných chalup setkáváme, ale po pravdě, ve Vašem případě je to spíše ta horší situace.
Po zhodnocení Vámi poskytnutých informací se přikláním k názoru, že odvětrání spodní stavby musí být řešeno opravdu účinně. Z toho důvodu se přikláním k provedení celoplošné větrané dutiny. Využít se může například systém z plastových tvarovek typu Iglu, nebo obdobný z desek IPT. Obě možnosti jsem již podrobněji popisoval v poradně dříve, takže nemá smysl to opakovat. Váš původní záměr byl zřejmě obdobný s tím, že by dutina byla vytvořena pod betonovými deskami na nízkých průběžných zídkách. Princip by byl stejný.
Provedení provětrávané štěrkové vrstvy je také variantou, ale méně účinnou. Bývá diskutabilní proudění vzduchu v PVC děrované hadici, proto se navrhuje větší průměr, alespoň 125 mm. Její umístění v konečném důsledku není přímo u stěny, je obsypaná štěrkem. U dutiny vytvořené z plastových tvarovek je potřeba především dbát, aby při betonáži nezatekl beton na stěnu. Pod podlahou proudí studený vzduch, je nutné nepodcenit tloušťku tepelné izolace. Plochy nejsou velké, tak spíše XPS s výhodnější tepelnou vodivostí kolem 0,034 W/m.K a tloušťku min. 12 cm ale lépe co nejvíce. Tím by se dostala tepelná izolace na doporučenou hodnotu dle ČSN, tedy 0,30 (W/m2.K). Celková tloušťka skladby by byla v minimálním případě cca 15 cm na tvarovky s betonem a podsypem, 12 cm izolace a 6 cm beton s podlahou krytinou, cca kolem 33 cm. To je ale potřeba ještě promyslet a především zhodnotit systém přívodů a odvodů vzduchu. Rovněž doporučuji zvážit možnost podezdění základů, byť je pracné.
Varianta by byla udělat v tomto systému pouze průběžný kanál na šířku jedné tvarovky kolem stěn, střed řešit štěrkem. Přívod a odvod vzduch je opět nutno dobře zvážit. Rozhodně se přikláním k využití vnitřního komínu a u hřebenu, aby rozdíl tlaků byl co největší, tedy lepší proudění. Jednotlivé větve systému kanálků by měly mít stejnou délku.
Z vnější strany je opravdu nevýhoda, že hloubka základu je tak malá. Chtělo by to i tam zajistit jakési větrání, a to běžnou nopovou fólií s malou výškou nopu nedosáhneme.
Pokud by vnitřní odvětrání postačilo, je na zvážení, jak udělat vnější zateplení. Jedná se především o zimní období, tedy snížení rizika kondenzací na studeném povrchu při minusových teplotách. Byl by vhodný systém provětrávané fasády pod obklad a s tepelnou izolací z kamenné vlny. Tepelnou izolaci pod terénem by bylo vhodné udělat z XPS desek na výšku a zbývá vymyslet separaci od zdiva.
Pokud by se prováděla drenáž, lze ji umístit dále od domu. Provádění po etapách by umožnilo udělat například jednu místnost a sledovat změnu. Vnitřní omítky musí pryč, doporučení do výšky 1,0 m nad vlhkostní mapy a použít sanační. Předtím je potřeba nechat zdivo vyschnout, to může trvat dlouho, jsou tam jistě i soli, které vážou vodu, pomohlo by možná nějaké odsolení, například dočasnou porézní nasákavou omítkou.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice