Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.

Při návrhu zateplení stropu pod nevytápěnou půdou je potřeba zohlednit požadavek na vyloučení kondenzace v konstrukci. Dále je důležité dostatečné zateplení, bez tepelných mostů a pokud možno tak, jak doporučuje norma.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Minimální požadovanou bych spíše vyloučil a patrně i tu nejvyšší pro pasivní domy, pokud není záměrem dosáhnout nízkoenergetického standardu domu. Nicméně blížit se tam lze, nic se tím nepokazí.
Chceme-li se dostat na hodnotu doporučenou, kolem 0,20 (W/m2.K) (tomu odpovídá jak se udávalo postaru, hodnota tepelného odporu R cca 5 (m2.K/W) jednalo by se o tloušťku tepelné izolace na bázi minerální vlny cca 20 až 24 cm. To za předpokladu tepelné vodivosti minerální izolace ne horší než 0,040 W/m.K a hlavně – vrstva 20 cm bude souvislá, nepřerušená.

V zásadě jsou dvě konstrukční možnosti:
- Tepelnou izolaci uložit mezi trámy současného stropu
- Tepelnou izolaci vložit nad stávající podlahu z betonové mazaniny.

V prvním případě by se použila technika foukané izolace do uzavřené dutiny. Nevýhodou je, že průběžné trámy vytváří určitý zmíněný tepelný most, tedy v linii stropních trámů bude docházet k vyššímu prostupu tepla (součinitel tepelné vodivosti dřeva je 0,18 W/m.K, dřevo tedy cca 4x horší než minerální vata.
Druhou zásadní nevýhodou je určité zvýšení rizika kondenzace v konstrukci oproti stávajícímu stavu. Betonová mazanina působí jako určitá parozábrana, zateplením se změní teplotně vlhkostní stav v konstrukci, riziko kondenzace bude v horní části skladby větší a to nám ohrožuje dřevo. Především z hlediska biotického napadení, budoucího problému hniloby apod.

Tato rizika při druhé variantě nejsou. Pokud se použije skladba nad stávající podlahou taková, která umožňuje odvod případné prostupující vlhkosti, včetně přiměřeného odvětrání půdy, jsou rizika kondenzace v oblasti trámů prakticky nulová. Pokud jde o detaily, zůstává určitý problém v uložení zhlaví, ale horním zateplením ani tady nijak zásadně nezhoršíme stávající stav detailu. Obvykle se postupuje tak, že se na stávající podlahu provede křížový rošt z fošen (křížový pro omezení tepelného mostu) do něj se vkládá tepelná izolace z MV. Použít lze i tady foukané technologie, například buničinu, foukané minerální vlákno apod.
Zaklopení nutno provést tak, aby skladba odvětrávala, tedy například z prken na sraz s malými mezerami. Pokud se použijí OSB desky, nutno ponechat pod OSB deskou větranou mezeru cca 4 cm (vymezit např. latí) a větrací průběžné spáry po obvodu a podle velikosti půdy větrací průběžné mřížky v ploše.
Tloušťka izolace se volí podle druhu a její tepelné vodivosti, přimlouval bych se například pro 2 x 16 cm v případě minerální vaty v rolích, nebo kolem 40 cm v případě papírové buničiny, kde je o něco nevýhodnější tepelná vodivost
Pokud pro Vás bude přínosem konzultovat možná technická řešení, lze určitě doporučit bezplatnou osobní konzultaci v naší kanceláři v Českých Budějovicích (poradenství v rámci EKIS, telefonicky předem objednat, kontakty na www.eccb.cz).

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.