Internetová poradna i-EKIS / odpověď
18.9.17 / dotaz č. 85672
Dobrý den,
mám novostavbu a uvažuji o zateplení stropu ze spodu z místností (strop je z panelů Spiroll 250). Jelikož mám čistou výšku 2,75m tak je dobrý prostor. Nechci si snižovat světlou výšku na půdě (v patře). Myslíte si, že je reálné zateplit tento strop polystyrenem na lepidlo a přikotvit ho na talířkové hmoždinky? Chci se vyhnout podhledu ze sádrokartonu a vaty. Splňuje některý polystyren požární bezpečnost?
mám novostavbu a uvažuji o zateplení stropu ze spodu z místností (strop je z panelů Spiroll 250). Jelikož mám čistou výšku 2,75m tak je dobrý prostor. Nechci si snižovat světlou výšku na půdě (v patře). Myslíte si, že je reálné zateplit tento strop polystyrenem na lepidlo a přikotvit ho na talířkové hmoždinky? Chci se vyhnout podhledu ze sádrokartonu a vaty. Splňuje některý polystyren požární bezpečnost?
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Z Vašeho popisu vyplývá, že se jedná patrně o strop pod nevytápěnou půdou. Možná se v budoucnu uvažuje i o využití tohoto půdního prostoru na bydlení a proto se Vám nechce v tuto chvíli provádět zateplení v pozici, kde by výhledově překáželo.
Obecně vzato, zateplení se prioritně doporučuje provádět na straně ochlazované, tedy v tomto případě nad panelem. Pro vnitřní zateplení zde, u stropu, platí ty samé nevýhody a neduhy, jako obecně pro vnitřní zateplení jakékoli jiné konstrukce, například svislé stěny. U zateplení stěn se vždy preferuje osadit tepelnou izolaci na vnější straně ochlazované konstrukce a to bez ohledu na to, z jakého materiálu jsou vyzděny. Ty důvody jsou pořád stejné:
- rosný bod při zateplení vně se dostává mimo nosnou konstrukci a je v tepelné izolaci, což se připouští (po ověření výpočtem)
- při zateplení zevnitř je rosný bod obvykle na rozhraní konstrukcí nebo v nosné konstrukci, která prochládá, resp. promrzá a to není vhodné
- obdobné to bude u stropu se spodním zateplením, panel bude na chladné straně konstrukce, rosný bod se může nacházet na rozhraní izolace a panelu, tedy v oblasti lepidla, nebo i jinde, podle tloušťky tepelné izolace
Pokud se volí konstrukce se sádrokartonem a minerální vatou, je důležité, aby na spodním líci podhledu byla osazena dostatečná a dobře provedená parozábrana. Obvykle fóliová, s vysokým difúzním odporem a těsně přelepenými spoji. To v případě podhledu tvořeného z polystyrénu není, spáry desek podhledu jsou na sraz, vodní pára tudy může pronikat. Je pravda, že polystyrén má celkem velký difúzní odpor, ale není to doporučované řešení.
Ohledně požárních vlastností je EPS rizikový a není doporučován (jedovaté zplodiny, třída hořlavosti, odkapávání při požáru). Z pohledu požárních norem takový podhled nemusí vyhovovat. Požární bezpečnost nesplní žádný polystyrén.
Za sebe bych se tedy spíše přimluvil k zateplení nad nosnou konstrukcí, tedy na podlaze půdy a to v provedení, aby to odpovídalo způsobu využití půdy (pochozí) a splnilo požadavky na tepelnou izolaci, tedy doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla U. Součinitel prostupu tepla U udává, kolik W tepla projde plochou 1m2 při rozdílu teplot 1 K (°C). Jednotkou je tedy W/m2.K, čím nižší hodnota je, tím lepší izolační vlastnosti.
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
K dosažení doporučené hodnoty je nutno min. 20 až 22 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny. Podobně by to bylo s tloušťkou EPS , která by již na podhledu o dost snížila podchodnou výšku. Ta by měla zůstat alespoň 260 cm.
Takže raději vážit posílení tepelné izolace v prostoru půdy, je to obvyklejší řešení.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Z Vašeho popisu vyplývá, že se jedná patrně o strop pod nevytápěnou půdou. Možná se v budoucnu uvažuje i o využití tohoto půdního prostoru na bydlení a proto se Vám nechce v tuto chvíli provádět zateplení v pozici, kde by výhledově překáželo.
Obecně vzato, zateplení se prioritně doporučuje provádět na straně ochlazované, tedy v tomto případě nad panelem. Pro vnitřní zateplení zde, u stropu, platí ty samé nevýhody a neduhy, jako obecně pro vnitřní zateplení jakékoli jiné konstrukce, například svislé stěny. U zateplení stěn se vždy preferuje osadit tepelnou izolaci na vnější straně ochlazované konstrukce a to bez ohledu na to, z jakého materiálu jsou vyzděny. Ty důvody jsou pořád stejné:
- rosný bod při zateplení vně se dostává mimo nosnou konstrukci a je v tepelné izolaci, což se připouští (po ověření výpočtem)
- při zateplení zevnitř je rosný bod obvykle na rozhraní konstrukcí nebo v nosné konstrukci, která prochládá, resp. promrzá a to není vhodné
- obdobné to bude u stropu se spodním zateplením, panel bude na chladné straně konstrukce, rosný bod se může nacházet na rozhraní izolace a panelu, tedy v oblasti lepidla, nebo i jinde, podle tloušťky tepelné izolace
Pokud se volí konstrukce se sádrokartonem a minerální vatou, je důležité, aby na spodním líci podhledu byla osazena dostatečná a dobře provedená parozábrana. Obvykle fóliová, s vysokým difúzním odporem a těsně přelepenými spoji. To v případě podhledu tvořeného z polystyrénu není, spáry desek podhledu jsou na sraz, vodní pára tudy může pronikat. Je pravda, že polystyrén má celkem velký difúzní odpor, ale není to doporučované řešení.
Ohledně požárních vlastností je EPS rizikový a není doporučován (jedovaté zplodiny, třída hořlavosti, odkapávání při požáru). Z pohledu požárních norem takový podhled nemusí vyhovovat. Požární bezpečnost nesplní žádný polystyrén.
Za sebe bych se tedy spíše přimluvil k zateplení nad nosnou konstrukcí, tedy na podlaze půdy a to v provedení, aby to odpovídalo způsobu využití půdy (pochozí) a splnilo požadavky na tepelnou izolaci, tedy doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla U. Součinitel prostupu tepla U udává, kolik W tepla projde plochou 1m2 při rozdílu teplot 1 K (°C). Jednotkou je tedy W/m2.K, čím nižší hodnota je, tím lepší izolační vlastnosti.
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
K dosažení doporučené hodnoty je nutno min. 20 až 22 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny. Podobně by to bylo s tloušťkou EPS , která by již na podhledu o dost snížila podchodnou výšku. Ta by měla zůstat alespoň 260 cm.
Takže raději vážit posílení tepelné izolace v prostoru půdy, je to obvyklejší řešení.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice