Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.9.17 / dotaz č. 85896
Dobrý den, prosím o odpověď, zda účtování tepla v bytě (panelový dům) se provádí dle plochy bytu, nebo dle odečtu radiátorých měřidel(techem s dálkovým odečtem). Vyúčtování je pro laika dosti složité se v něm vyznat. Prý došlo ke změně rozúčtování tepla a to tak, že je prý stanovena nějaká hodnota dle rozměru vytápěné plochy (bytu) a ta je směrodatná s tím, že když je nedočerpaná tak je stejně účtovaná a když je překročena, tak je doúčtována.(Prý, aby nedocházelo k tomu, že ten kdo netopí, tak je vytápěn sousedem, který topí). V odpovědích nalezených ve vaší poradně jsem to nenašel. Děkuji
Dobrý den
Rozúčtování tepla a teplé vody se provádí podle zákona 67/2013 Sb. v platném znění (Zákon o službách) a vyhlášky MMR č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu TV. Zákon a vyhlášku dále doplňují metodické pokyny pro provádění rozúčtování. Ze zákona je důležitý zejména §6, který se věnuje rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu TV pro dům. Ve vyhlášce se jedná o §3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce.
Pro rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce (domu) musíme mít tyto informace:
a) náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období (např. 12 měsíců). Tyto náklady rozdělí vlastník (např. SVJ) na základní a spotřební složku. Základní složka činí 30 až 50% a zbytek nákladů tvoří spotřební složka.
b) základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací
jednotce.
c) spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepla nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na
dodávku tepelné energie danou jejích polohou.
d) rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů v zúčtovací jednotce hodnotu o 20% nižší a hodnotu o 100% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v
daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. To znamená, že v bytech ve
kterých se netopí se bude platit 80% průměrné ceny tepla. V bytech, které jsou přetápěny může spotřební složka dosáhnout až dvojnásobek průměru.
Co je základní složka – vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb (uživatelů bytů). Pokrývá permanentní náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřních rozvodů a náklady na vytápění společných prostor domu.
Co je spotřební složka – pokrývá náklady na teplo dodané do bytu otopnými tělesy, jehož množství může uživatel ovlivnit regulací přívodu tepla do otopného tělesa. Tyto náklady se počítají podle údajů z měřičů tepla nebo indikátorů tepla.
Zjednodušený příklad rozdělení nákladů za teplo na byt.
Základní údaje:
Celková započitatelná podlahová plocha objektu 900 m2
Celkový počet spotřebních jednotek = dílků 29 000 dílku
(součet všech náměrů z indikátorů v bytech)
Spotřeba tepla v objektu (odečítá se na fakturačním měřidle) 250 GJ
Náklady na teplo celkem (600 Kč/GJ) 150 000 Kč
Sjednané dělení nákladů za teplo 40%/60%
Základní náklady 150 000 Kč x 0,40 60 000 Kč
Spotřební náklady 150 000 Kč x 0,60 90 000 Kč
Jednotkové náklady objektu:
Základní složka nákladů na 1m2 = 60 000 Kč/900 m2 66,66 Kč/m2
Spotřební složka nákladů na 1 dílek = 90 000 Kč/29 000 dílků 3,10 Kč/dílek
Výpočet pro byt:
Plocha bytu 30 m2
Počet spotřebních jednotek – naměřených dílků 1 400 dílků
Základní náklady stanovené jako součin plochy bytu 1 999,80 Kč
a nákladu objektu za 1m2 = 30 m2 x 66,66 Kč/m2
Spotřební náklady stanovené jako součin dílků za byt a ceny 4 340,00 Kč
za dílek objektu 1 400 dílků x 3,10 Kč/dílek
Náklady za byt celkem 1999,80 Kč+ 4340, 00 Kč 6 339,80 Kč
Ověření přiměřenosti nákladů vzhledem k limitům daným vyhláškou:
Průměrný náklad na 1 m2 objektu (celkové náklady objektu/celková plocha 166,66 Kč/m2
= 150 000 Kč/900 m2)
Spodní hranice 80% pod průměrným nákladem objektu pro případnou 133,33 Kč/m2
korekci za byt 166,66 Kč/m2 x 0,80
Horní hranice 100% nad průměrným nákladem objektu pro případnou 333,32 Kč/m2
Korekcí za byt 166,66 Kč/m2 x 2,00
Průměrný náklad na 1 m2 na výše uvedený byt 211,33 Kč/m2
(náklady za byt/plocha bytu = 6339,80/30 m2)
Z výpočtu vyplývá, že průměrný náklad na vytápění 1 m2 bytu nepodkračuje hranici 80% průměru objektu a ani nepřekračuje hranici 200% (100% nad průměr objektu. Proto náklady za tento byt nejsou dále korigovány.
Rozúčtování tepla a teplé vody se provádí podle zákona 67/2013 Sb. v platném znění (Zákon o službách) a vyhlášky MMR č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu TV. Zákon a vyhlášku dále doplňují metodické pokyny pro provádění rozúčtování. Ze zákona je důležitý zejména §6, který se věnuje rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu TV pro dům. Ve vyhlášce se jedná o §3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce.
Pro rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce (domu) musíme mít tyto informace:
a) náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období (např. 12 měsíců). Tyto náklady rozdělí vlastník (např. SVJ) na základní a spotřební složku. Základní složka činí 30 až 50% a zbytek nákladů tvoří spotřební složka.
b) základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací
jednotce.
c) spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepla nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na
dodávku tepelné energie danou jejích polohou.
d) rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů v zúčtovací jednotce hodnotu o 20% nižší a hodnotu o 100% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v
daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. To znamená, že v bytech ve
kterých se netopí se bude platit 80% průměrné ceny tepla. V bytech, které jsou přetápěny může spotřební složka dosáhnout až dvojnásobek průměru.
Co je základní složka – vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb (uživatelů bytů). Pokrývá permanentní náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřních rozvodů a náklady na vytápění společných prostor domu.
Co je spotřební složka – pokrývá náklady na teplo dodané do bytu otopnými tělesy, jehož množství může uživatel ovlivnit regulací přívodu tepla do otopného tělesa. Tyto náklady se počítají podle údajů z měřičů tepla nebo indikátorů tepla.
Zjednodušený příklad rozdělení nákladů za teplo na byt.
Základní údaje:
Celková započitatelná podlahová plocha objektu 900 m2
Celkový počet spotřebních jednotek = dílků 29 000 dílku
(součet všech náměrů z indikátorů v bytech)
Spotřeba tepla v objektu (odečítá se na fakturačním měřidle) 250 GJ
Náklady na teplo celkem (600 Kč/GJ) 150 000 Kč
Sjednané dělení nákladů za teplo 40%/60%
Základní náklady 150 000 Kč x 0,40 60 000 Kč
Spotřební náklady 150 000 Kč x 0,60 90 000 Kč
Jednotkové náklady objektu:
Základní složka nákladů na 1m2 = 60 000 Kč/900 m2 66,66 Kč/m2
Spotřební složka nákladů na 1 dílek = 90 000 Kč/29 000 dílků 3,10 Kč/dílek
Výpočet pro byt:
Plocha bytu 30 m2
Počet spotřebních jednotek – naměřených dílků 1 400 dílků
Základní náklady stanovené jako součin plochy bytu 1 999,80 Kč
a nákladu objektu za 1m2 = 30 m2 x 66,66 Kč/m2
Spotřební náklady stanovené jako součin dílků za byt a ceny 4 340,00 Kč
za dílek objektu 1 400 dílků x 3,10 Kč/dílek
Náklady za byt celkem 1999,80 Kč+ 4340, 00 Kč 6 339,80 Kč
Ověření přiměřenosti nákladů vzhledem k limitům daným vyhláškou:
Průměrný náklad na 1 m2 objektu (celkové náklady objektu/celková plocha 166,66 Kč/m2
= 150 000 Kč/900 m2)
Spodní hranice 80% pod průměrným nákladem objektu pro případnou 133,33 Kč/m2
korekci za byt 166,66 Kč/m2 x 0,80
Horní hranice 100% nad průměrným nákladem objektu pro případnou 333,32 Kč/m2
Korekcí za byt 166,66 Kč/m2 x 2,00
Průměrný náklad na 1 m2 na výše uvedený byt 211,33 Kč/m2
(náklady za byt/plocha bytu = 6339,80/30 m2)
Z výpočtu vyplývá, že průměrný náklad na vytápění 1 m2 bytu nepodkračuje hranici 80% průměru objektu a ani nepřekračuje hranici 200% (100% nad průměr objektu. Proto náklady za tento byt nejsou dále korigovány.