Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

10.10.17 / dotaz č. 87025
Dobrý den, prosím o zodpovězení několika otázek týkajících se trendů a vývoje v oblasti vytápění rodinných a bytových domů: Která paliva a zdroje vytápění jsou v poslední době na vzestupu a jaká naopak ustupují a proč? Nakolik ovlivňují trh kotlíkové dotace a dotace v programu Nová zelená úsporám? Podpořily vzestup některých zdrojů vytápění? Jak se vyvíjí využívání solárního ohřevu, ať kolektory nebo z fotovoltaiky? Je zde v poslední době nějaký posun? Pokud ano, jaké jsou příčiny? Je nyní častější než dřív využívání kombinací různých zdrojů do jednoho systému? Které kombinace byste případně doporučovali? Jsou z poslední doby známy nějaké zcela nové způsoby vytápění či nové přístupy, jak lze využívat i dříve známé tepelné zdroje? Děkuji!
Dobrý den,
zde jsou odpovědi na Vaše dotazy:
Statistiku o spotřebě paliv a ostatních energonositelů a spotřebě různých forem energie vydává např. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zpracování podkladů vždy trvá nějakou dobu a oficiální údaje za uplynulý rok jsou známy až během následujícího roku. Na základě poznatků z poradenské činnosti lze konstatovat, že je zájem o paliva (energonositele), které nevyžadují obsluhu, tj. zemní plyn a elektřina. U elektřiny existuje legislativní překážka u novostaveb v podobě limitu primární neobnovitelné energie při přímotopném vytápění, řešením je použití tepelného čerpadla. Zájem o uhlí na vytápění klesá. Podíl obnovitelných zdrojů má vzestupnou tendenci. Kusové dřevo pro vytápění má velký podíl na venkově, kde lidé jej získávají koupí ve formě zpracovaného dřeva, samovýrobou nebo z vlastních lesů. Automatické kotle na pelety představují poměrně vysokou vstupní investici a lidé mívají obavy s budoucího nárůstu cen pelet. Vytápění pomocí ELTO a LPG je na okraji zájmu, je vždy nejdražší.
Filozofie kotlíkových dotací a dotace Nová zelená úsporám se vzájemně liší. Podání žádosti v kotlíkové dotaci je jednodušší, ale probíhá ve vlnách, kdy je v krátkém období podáno velké množství žádostí a nemusí se hned na všechny dostat. V důsledku dojde k navýšení prodejů kotlů, zvláště ve vyšších cenových kategoriích, ale povede to také k určité nestabilitě v prodeji a instalaci kotlů, protože žadatelé logicky čekají, až jim bude dotace přislíbena. To, že čekají, plyne z toho, že v krajích, kde probíhaly výzvy v předchozích létech ještě před celostátní akcí, docházelo ke změnám v podmínkách u jednotlivých výzev. Kotlíková dotace poskytuje vyšší podporu než Nová zelená úsporám. Přesto v případě kotlů na uhlí zvažují někteří žadatelé, zda pořizovat kombinovaný automatický kotel z dotace, nebo koupit levnější kotel s ručním přikládáním nižší emisní třídy jen „za své“.
Nová zelená úsporám vyžaduje spolupráci autorizovaného projektanta a energetického specialisty, ale je to kontinuální dlouhodobá výzva. Výměna zdroje je podmíněna určitou energetickou náročností budovy nebo je spojena se zateplením. Navíc slouží jen pro záměnu elektrického přímotopného vytápění nebo lokálního vytápění.
Z logiky věci vychází, že dojde ke zvýšení podílu tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a obnovitelných zdrojů (dřevěné pelety) na úkor kotlů na tuhá paliva. V oblasti kotlů pak naroste podíl automatických kombinovaných kotlů. Administrátoři dotačních titulů obvykle průběh i výsledky zveřejňují.
Podpora termických a fotovoltaických solárních systému se nenabízí jen v Nové zelené úsporám (rodinné domy), ale poskytuje je též IROP (bytové domy), OPŽP (veřejné budovy) nebo OPPIK (podnikatelé). Zůstaneme-li v oblasti rodinných domů, dokáže podpora snížit dobu návratnosti zařízení na přijatelnou úroveň. Zařazením fotovoltaiky do podpory konkuruje tato fototermickému systému, protože fotovoltaický systém jen pro přípravu teplé vody není dražší, pouze vyžaduje větší plochu střechy. Systémy s podporou na klíč s napojením na síť a s akumulací nabízejí specializované firmy, obchodníci s elektřinou i distributoři elektřiny, v tomto případě lze ošetřit smluvně problémy s přetoky do sítě a impedancí smyčky.
Posun přinesla skutečnost, že od roku 2016 malé fotovoltaické výrobny s instalovaným výkonem do 10 kW, které nejsou provozovány za účelem podnikání, nepotřebují licenci od Energetického regulačního úřadu. Navíc je umožněno jejich připojení k síti ve zjednodušeném režimu.
Dříve se vyskytovaly kombinace několika zdrojů tepla (např. kotel na kusové dřevo s akumulační nádobou + elektrokotel +solární termický systém apod. a to vše pro vytápění i přípravu teplé vody). Hydraulické zapojení takových systémů bývá složité, o vyregulování takového soustavy zdrojů, aby skutečně spolupracovaly nemluvě. Takovéto zařízení bylo opodstatněné u objektů s velkou tepelnou ztrátou nebo spotřebou vody, u kterých nebylo možno snížit tepelnou ztrátu zateplením. S klesající tepelnou náročností blížící se pasivnímu standardu se vystačí s jedním nebo se dvěma energonositeli. I zde je třeba jisté opatrnosti, aby si zbytečně nekonkurovali (tepelné čerpadlo vzduch – voda a solární termický systém pro přípravu teplé vody), nebo se míjeli (tepelné čerpadlo a solární fotovoltaický systém pro vytápění). Kombinace zdrojů je výsledkem přání investora, nebo účelová (snížení primární neobnovitelné energie).
Kotle s ručním přikládáním se navrhují vždy s akumulační nádobou. Otopné systémy se navrhují jako nízkoteplotní umožňující hospodárný provoz zejména kondenzačních plynových kotlů, tepelných čerpadel a solárních systémů. Častěji se využívají velkoplošné sálavé systémy (podlahové a stěnové vytápění, aktivace betonového jádra). Věnuje se pozornost snižování tepelné ztráty a tím i příkonu zdroje tepla a využívání pasivních tepelných zisků z oslunění (velikost, orientace a stínění oken) a řízenému větrání se zpětným ziskem tepla.
Větší budovy se zakládají nad vrty pro tepelná čerpadla, které se regenerují v létě teplem z chlazení budov.
Pokud budete mít zájem o podrobnější informace, rádi Vám je zodpovíme při osobní konzultaci v našem poradenském středisku.
S přátelským pozdravem
Ing. Zdeněk Krejčí, energetický poradce ECČB
Odpovídá:  Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre
Téma:  Vytápění
tisk