Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.10.17 / dotaz č. 88075
Dobrý večer.
Obracím se na vás s dotazem, jak správně a s jakým materiálem připravit (izolovat) podlahu RD před pokládkou podlahového topení. Koupil jsem 40 let starý cihlový dům s en. štítkem G., ze kterého se chci pokusit udělat dům nízkoenergetický. Domek se v létě chladí a v zimě bez topení moc nepromrzá, nevznikají žádné plísně, podlahy jsou suché alespoň na pohled atd., tak je to podle mého názoru a klikání v kalkulátorech TZB reálné. Nechci se nechat ošidit dodavatelem materiálů a pak topit pánu bohu do oken, nebo zanedbat propustnost či nepropustnost podlah. Předpokládaný základ je kamenný a obvodové stěny jsou spíše neizolované. Někde jsem našel vložený igelit, někde asfaltový pás a to i u vnitřních příček. Síla obvodových stěn je cca 50cm, skladba podlahy z iterieru: cca 50cm betonu, cca 15 cm škváry, dále to vypadá na pozůstatek nějakého asfaltového pásu, beton neznámé síly a pak pravděpodobně jílovitá zemina. Nevím jak se skladbou správně naložit. Dávat hydroizolaci nebo ne, vhodná síla polystyrenu a druh, folie odrážející teplo, atd. Náš projekt k rekonstrukci to bohužel neřešil a dle mého názoru to z hlediska energetických vlastností nebude řešit ani firma zabývající se pokládkou celé skladby pro podlahové topení. Předem děkuji za info, popřípadě mohu zaslat projekt, en. štítek, nebo přijet k Vám osobně. S pozdravem M.V.
Obracím se na vás s dotazem, jak správně a s jakým materiálem připravit (izolovat) podlahu RD před pokládkou podlahového topení. Koupil jsem 40 let starý cihlový dům s en. štítkem G., ze kterého se chci pokusit udělat dům nízkoenergetický. Domek se v létě chladí a v zimě bez topení moc nepromrzá, nevznikají žádné plísně, podlahy jsou suché alespoň na pohled atd., tak je to podle mého názoru a klikání v kalkulátorech TZB reálné. Nechci se nechat ošidit dodavatelem materiálů a pak topit pánu bohu do oken, nebo zanedbat propustnost či nepropustnost podlah. Předpokládaný základ je kamenný a obvodové stěny jsou spíše neizolované. Někde jsem našel vložený igelit, někde asfaltový pás a to i u vnitřních příček. Síla obvodových stěn je cca 50cm, skladba podlahy z iterieru: cca 50cm betonu, cca 15 cm škváry, dále to vypadá na pozůstatek nějakého asfaltového pásu, beton neznámé síly a pak pravděpodobně jílovitá zemina. Nevím jak se skladbou správně naložit. Dávat hydroizolaci nebo ne, vhodná síla polystyrenu a druh, folie odrážející teplo, atd. Náš projekt k rekonstrukci to bohužel neřešil a dle mého názoru to z hlediska energetických vlastností nebude řešit ani firma zabývající se pokládkou celé skladby pro podlahové topení. Předem děkuji za info, popřípadě mohu zaslat projekt, en. štítek, nebo přijet k Vám osobně. S pozdravem M.V.
Dobrý den pane Vávro,
dle Vašeho popisu usuzuji, že se jedná o nepodsklepený rodinný dům. Jedná-li se o cca 40 let starý objekt, někdy z roku 1980, lze usuzovat, že byly použity hydroizolace z asfaltových tavných pásů. Jejich stav a kvalitu je nutno posoudit při rekonstrukci stávající vrstvy podlahy. Jelikož je vašim cílem dům s nízkoenergetickými hodnotami, doporučuji kompletní rekonstrukci skladby podlahy, tj. odstranění stávajících vrstev podlahy až na podkladový beton neznámé tloušťky. Po odstranění všech vrstev provést dokonalé očištění podkladového betonu, jeho ošetření penetračním nátěrem a aplikaci hydroizolace. Doporučuji modifikované hydroizolační tavné pásy, podle naměřené hodnoty radonového indexu případně s hliníkovou vložkou např. Foalbit AL S 40. V případě nízkoenergetických domů doporučujeme následující skladbu podlahy na zemině:
Skladbu podlahy na zemině nad betonovou základovou deskou tvoří zateplovací systém z EPS o tloušťce 200 mm se součinitelem tepelné vodivosti ƛmax = 0,034 W/mK, systémové desky o tl. 48 mm pro uložení topných trubek podlahového vytápění se součinitelem tepelné vodivosti ƛmax= 0,034 W/mK, následná 50mm roznášecí vrstva z litého anhydritu nebo lehčeného podlahového betonu se součinitelem tepelné vodivosti ƛmax = 1,0 W/mK opatřená finální nášlapnou vrstvou z vinylového materiálu, nebo dlažby. S ohledem na realizaci podlahové vytápění, nedoporučujeme finální nášlapnou vrstvu podlahy z materiálu s nízkým součinitelem tepelné vodivosti (např. koberec). Vypočtený součinitel prostupu tepla konstrukce v dané skladbě je 0,13 W/m²K a výsledný tepelný odpor konstrukce R = 7,44 m2K/W. Nejvyšší přípustná hodnota součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540 je 0,45 W/m²K, doporučená hodnota pak 0,30 W/m²K pro vytápěnou zónu, a 0,85 W/m²K resp. doporučená hodnota 0,60 W/m²K pro temperovanou zónu. Doporučená hodnota pro pasivní domy Upas = 0,15 – 0,10 W/m²K.
Konstrukční řešení takovéto podlahy vyhovuje doporučeným hodnotám normy pro pasivní domy.
Takto provedená rekonstrukce podlahy by měla být jedním z kroků k dosažení požadovaných hodnot součinitelů prostupu tepla a tepelněizolačních vlastností konstrukcí nízkoenergetického domu.
Budete-li mít ještě nějaký dotaz, nebo potřebu další konzultace, bez obav se na nás obraťte.
Ing. Kurt Postupka
7009 EKIS Teplice Eco Ventus
Dobrý den pane Vávro,
ještě bych Vám rád doporučil čerpání finančních prostředků na rekonstrukci vašeho RD z dotačního programu SFŽP Nová Zelená Úsporám, v rámci kterého jsou poskytovány nemalé finanční prostředky na zateplení a výměnu oken u RD. Budete-li potřebovat se žádostí poradit nebo ji přímo vyřídit, kontaktujte nás.
S pozdravem
Ing. Kurt Postupka – Ecoventus, s.r.o.
dle Vašeho popisu usuzuji, že se jedná o nepodsklepený rodinný dům. Jedná-li se o cca 40 let starý objekt, někdy z roku 1980, lze usuzovat, že byly použity hydroizolace z asfaltových tavných pásů. Jejich stav a kvalitu je nutno posoudit při rekonstrukci stávající vrstvy podlahy. Jelikož je vašim cílem dům s nízkoenergetickými hodnotami, doporučuji kompletní rekonstrukci skladby podlahy, tj. odstranění stávajících vrstev podlahy až na podkladový beton neznámé tloušťky. Po odstranění všech vrstev provést dokonalé očištění podkladového betonu, jeho ošetření penetračním nátěrem a aplikaci hydroizolace. Doporučuji modifikované hydroizolační tavné pásy, podle naměřené hodnoty radonového indexu případně s hliníkovou vložkou např. Foalbit AL S 40. V případě nízkoenergetických domů doporučujeme následující skladbu podlahy na zemině:
Skladbu podlahy na zemině nad betonovou základovou deskou tvoří zateplovací systém z EPS o tloušťce 200 mm se součinitelem tepelné vodivosti ƛmax = 0,034 W/mK, systémové desky o tl. 48 mm pro uložení topných trubek podlahového vytápění se součinitelem tepelné vodivosti ƛmax= 0,034 W/mK, následná 50mm roznášecí vrstva z litého anhydritu nebo lehčeného podlahového betonu se součinitelem tepelné vodivosti ƛmax = 1,0 W/mK opatřená finální nášlapnou vrstvou z vinylového materiálu, nebo dlažby. S ohledem na realizaci podlahové vytápění, nedoporučujeme finální nášlapnou vrstvu podlahy z materiálu s nízkým součinitelem tepelné vodivosti (např. koberec). Vypočtený součinitel prostupu tepla konstrukce v dané skladbě je 0,13 W/m²K a výsledný tepelný odpor konstrukce R = 7,44 m2K/W. Nejvyšší přípustná hodnota součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540 je 0,45 W/m²K, doporučená hodnota pak 0,30 W/m²K pro vytápěnou zónu, a 0,85 W/m²K resp. doporučená hodnota 0,60 W/m²K pro temperovanou zónu. Doporučená hodnota pro pasivní domy Upas = 0,15 – 0,10 W/m²K.
Konstrukční řešení takovéto podlahy vyhovuje doporučeným hodnotám normy pro pasivní domy.
Takto provedená rekonstrukce podlahy by měla být jedním z kroků k dosažení požadovaných hodnot součinitelů prostupu tepla a tepelněizolačních vlastností konstrukcí nízkoenergetického domu.
Budete-li mít ještě nějaký dotaz, nebo potřebu další konzultace, bez obav se na nás obraťte.
Ing. Kurt Postupka
7009 EKIS Teplice Eco Ventus
Dobrý den pane Vávro,
ještě bych Vám rád doporučil čerpání finančních prostředků na rekonstrukci vašeho RD z dotačního programu SFŽP Nová Zelená Úsporám, v rámci kterého jsou poskytovány nemalé finanční prostředky na zateplení a výměnu oken u RD. Budete-li potřebovat se žádostí poradit nebo ji přímo vyřídit, kontaktujte nás.
S pozdravem
Ing. Kurt Postupka – Ecoventus, s.r.o.