Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.10.17 / dotaz č. 88526
Dobrý den,
prosím o zodpovězení dotazu týkajícího se rozúčtování nákladů na teplo
mezi náklady na vytápění a náklady
na společnou přípravu teplé vody.
Předmětný dům má crittalové vytápění,
a proto v něm ve smyslu § 6 odst. 1
a odst. 2 zákona o službách nejsou
v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o hospodaření s energií instalována poměrová měřidla pro náklady na vytápění a proto se jej netýká ustanovení § 3 vyhlášky. Nedotazuji se tedy na rozdělení nákladů na vytápění
mezi základní a spotřební složku.
Předmětný dům je vybaven ve smyslu § 5 odst. 1 vyhlášky vlastním zdrojem tepla (domovní kotelnou).
Moje otázka zní : Existuje v tomto případě jiná možnost, jak rozdělit vstupní roční náklady na vytápění
a náklady na společnou přípravu teplé vody jinak, než v poměru 60%
(vytápění) a 40% (příprava teplé vody) ? Pokud ano, jakým způsobem se dle právní úpravy mezi těmito možnostmi volí ?
Ještě prosím o informaci, zda je jedinou aplikovatelnou normou vyhláška 194/2007 Sb. v návaznosti vyhlášku 269/2015 Sb. . V případě, že nikoli prosím o sdělení relevantních právních předpisů.
Prosím o rychlou odpověď - rozúčtování nákladů se bude projednávat na shromáždění SV, které se bude konat již příští týden.
Děkuji předem za vstřícnost (rychlou odpověď).
prosím o zodpovězení dotazu týkajícího se rozúčtování nákladů na teplo
mezi náklady na vytápění a náklady
na společnou přípravu teplé vody.
Předmětný dům má crittalové vytápění,
a proto v něm ve smyslu § 6 odst. 1
a odst. 2 zákona o službách nejsou
v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o hospodaření s energií instalována poměrová měřidla pro náklady na vytápění a proto se jej netýká ustanovení § 3 vyhlášky. Nedotazuji se tedy na rozdělení nákladů na vytápění
mezi základní a spotřební složku.
Předmětný dům je vybaven ve smyslu § 5 odst. 1 vyhlášky vlastním zdrojem tepla (domovní kotelnou).
Moje otázka zní : Existuje v tomto případě jiná možnost, jak rozdělit vstupní roční náklady na vytápění
a náklady na společnou přípravu teplé vody jinak, než v poměru 60%
(vytápění) a 40% (příprava teplé vody) ? Pokud ano, jakým způsobem se dle právní úpravy mezi těmito možnostmi volí ?
Ještě prosím o informaci, zda je jedinou aplikovatelnou normou vyhláška 194/2007 Sb. v návaznosti vyhlášku 269/2015 Sb. . V případě, že nikoli prosím o sdělení relevantních právních předpisů.
Prosím o rychlou odpověď - rozúčtování nákladů se bude projednávat na shromáždění SV, které se bude konat již příští týden.
Děkuji předem za vstřícnost (rychlou odpověď).
nejdříve zmíním základní právní předpisy týkající se tohoto problému
Vyhláška č. 194/2007 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie
Vyhláška č. 405/2015 Sb. o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie
Vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům
Pouze není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné
energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na tepelnou energii na ohřev užitkové vody.
Rozdělení nákladů řeší vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb.. Viz § 7 vyhlášky, případně měrné ukazatele spotřeby tepla v příloze vyhlášky.
Přednost má přímé měření tepla vstupujícího do ohřívače. Nelze-li měřit, určují se náklady podle spotřeby paliva. Je možno změřit spotřebu mimo topné období, avšak ne v době prázdnin, kdy spotřeba TV může být nízká a více se uplatňují ztráty tepla při recirkulaci. Vhodným obdobím pro měření je zpravidla konec května, červen, počátek září.
Korekce pro vstupní teplotu vody do ohřívače by měla být uplatněna - ovšem nikoliv mechanicky (systémem "v zimě o 10% více"), ale podle skutečného průběhu teplot. Na ukázku poskytuji skutečně změřené teploty ve °C od ledna do prosince:
5.0 4.0 4.0 5.0 8.0 10.0 11.5 13.0 14.5 14.5 12.0 7.0
V tomto konkrétním případě jde o vodovod zásobovaný z větší vodní nádrže, voda se odebírá u dna, proto je patrný časový posun vůči teplotám vzduchu.
Je to jenom přibližné: pokud jsou špatně izolované rozvody je třeba k tomu přihlédnout -větší ztráty v zimním období.
PS. Čím více zateplený objekt je, tím větší podíl tepla na TV je.
Vyhláška č. 194/2007 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie
Vyhláška č. 405/2015 Sb. o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie
Vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům
Pouze není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné
energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na tepelnou energii na ohřev užitkové vody.
Rozdělení nákladů řeší vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb.. Viz § 7 vyhlášky, případně měrné ukazatele spotřeby tepla v příloze vyhlášky.
Přednost má přímé měření tepla vstupujícího do ohřívače. Nelze-li měřit, určují se náklady podle spotřeby paliva. Je možno změřit spotřebu mimo topné období, avšak ne v době prázdnin, kdy spotřeba TV může být nízká a více se uplatňují ztráty tepla při recirkulaci. Vhodným obdobím pro měření je zpravidla konec května, červen, počátek září.
Korekce pro vstupní teplotu vody do ohřívače by měla být uplatněna - ovšem nikoliv mechanicky (systémem "v zimě o 10% více"), ale podle skutečného průběhu teplot. Na ukázku poskytuji skutečně změřené teploty ve °C od ledna do prosince:
5.0 4.0 4.0 5.0 8.0 10.0 11.5 13.0 14.5 14.5 12.0 7.0
V tomto konkrétním případě jde o vodovod zásobovaný z větší vodní nádrže, voda se odebírá u dna, proto je patrný časový posun vůči teplotám vzduchu.
Je to jenom přibližné: pokud jsou špatně izolované rozvody je třeba k tomu přihlédnout -větší ztráty v zimním období.
PS. Čím více zateplený objekt je, tím větší podíl tepla na TV je.
Odpovídá: Ing. Tomáš Krásný* - EKIS Praha, Energetické poradenství tisk