Internetová poradna i-EKIS / odpověď
23.1.18 / dotaz č. 89907
Dobrý den pane inženýre,
dnes jsme spolu krátce hovořili ohledně efektivity slunečního záření v závislosti na odklonu od SJ orientace. Chtěl bych Vás tímto požádat o odbornou konzultaci na základě našeho hovoru. Stručně o co se jedná:
Investor zvažuje výstavbu aquaponických skleníků v lokalitě Bojetice u Mladé Boleslavy (https://mapy.cz/s/2l3lC). Pozemek je svažitý k JZ, spádnice je odkloněná od SJ osy o cca 40°.
Záměr existuje ve dvou variantách:
a) sledující výhradně SJ osu
b) sledující částečně spád terénu a zejména hranice pozemku tak, aby počet umisťovaných skleníků mohl být maximální, odklon skleníků je potom 27,7° západním směrem
Schema obou variant Vám posílám pro představu na mail(skleníky zeleně).
Co bychom pro předběžný záměr potřebovali je rozhodnout, o kolik % (stačí nám relativní číslo) bude efektivita příjmu sluneční energie menší než v případě varianty B - odklonu od SJ osy. Zde bude navíc docházet k částečnému zastínění jednoho skleníku od druhého, k čemuž u varianty A nedojde (odstup mezi skleníky je takto napočítán). Pokud bude možné i toto nějakým způsobem zohlednit a zpřesnit tím výsledné procento - bude pro nás při rozhodování plus.
Pro výpočet lze uvažovat s plochou skleníků orientovaných ke slunci cca 385 m2.
Jedná se sice o skleníky a ne o fotovoltaiku (důležité jsou pro nás tepelné zisky ponejvíce v zimním období - v létě bude maximum telené složky odraženo), ale i tak bude pro nás výsledné procento důležitým ukazatelem.
Pro jakékoliv doplnění mne prosím kontaktujte, v ideálním případě bychom to posouzení potřebovali již dnes.
Děkuji a zdravím Vás,
dnes jsme spolu krátce hovořili ohledně efektivity slunečního záření v závislosti na odklonu od SJ orientace. Chtěl bych Vás tímto požádat o odbornou konzultaci na základě našeho hovoru. Stručně o co se jedná:
Investor zvažuje výstavbu aquaponických skleníků v lokalitě Bojetice u Mladé Boleslavy (https://mapy.cz/s/2l3lC). Pozemek je svažitý k JZ, spádnice je odkloněná od SJ osy o cca 40°.
Záměr existuje ve dvou variantách:
a) sledující výhradně SJ osu
b) sledující částečně spád terénu a zejména hranice pozemku tak, aby počet umisťovaných skleníků mohl být maximální, odklon skleníků je potom 27,7° západním směrem
Schema obou variant Vám posílám pro představu na mail(skleníky zeleně).
Co bychom pro předběžný záměr potřebovali je rozhodnout, o kolik % (stačí nám relativní číslo) bude efektivita příjmu sluneční energie menší než v případě varianty B - odklonu od SJ osy. Zde bude navíc docházet k částečnému zastínění jednoho skleníku od druhého, k čemuž u varianty A nedojde (odstup mezi skleníky je takto napočítán). Pokud bude možné i toto nějakým způsobem zohlednit a zpřesnit tím výsledné procento - bude pro nás při rozhodování plus.
Pro výpočet lze uvažovat s plochou skleníků orientovaných ke slunci cca 385 m2.
Jedná se sice o skleníky a ne o fotovoltaiku (důležité jsou pro nás tepelné zisky ponejvíce v zimním období - v létě bude maximum telené složky odraženo), ale i tak bude pro nás výsledné procento důležitým ukazatelem.
Pro jakékoliv doplnění mne prosím kontaktujte, v ideálním případě bychom to posouzení potřebovali již dnes.
Děkuji a zdravím Vás,
Dobrý den,
udělal jsem základní rozvahu rozdílu ve změně energie dopadajícího slunečního záření na plochu při změně na azimutu z 0°C (jih) na 27,7°. Jedná se vždy o snížení dopadající energie. Stanovil jsem Vám to pro 4 různé sklony - pro horizontální plochu je rozdíl samozřejmě 0%, se zvyšujícím se sklonem plochy se rozdíl zvyšuje.
Sklon plochy 0° - zima (říjen-duben) 0%, léto (květen-září) 0%, celkem 0%
Sklon plochy 30° - zima (říjen-duben) 4%, léto (květen-září) 2%, celkem 2%
Sklon plochy 60° - zima (říjen-duben) 6%, léto (květen-září) 2%, celkem 3%
Sklon plochy 90° - zima (říjen-duben) 7%, léto (květen-září) 1%, celkem 4%
Snížení dopadající energie slunečního záření tedy není nijak zásadní.
Natočením se změní také stínění skleníků mezi sebou. Dali jsme to rychle hodil do programu - je to zjednodušené. Průměrná doba přímého slunečního záření je pro 21.12. na ploše stěny jednoho skleníku 2,5 h při natočení na jih, 3,5 h při natočení o 27,7°. Natočením se tedy stínění sníží (zlepší se odstupové vzdálenosti). Tento rozdíl by měl vykompenzovat menší energii dopadajícího slunečního záření při natočení.
S pozdravem
Tomáš Kupsa
udělal jsem základní rozvahu rozdílu ve změně energie dopadajícího slunečního záření na plochu při změně na azimutu z 0°C (jih) na 27,7°. Jedná se vždy o snížení dopadající energie. Stanovil jsem Vám to pro 4 různé sklony - pro horizontální plochu je rozdíl samozřejmě 0%, se zvyšujícím se sklonem plochy se rozdíl zvyšuje.
Sklon plochy 0° - zima (říjen-duben) 0%, léto (květen-září) 0%, celkem 0%
Sklon plochy 30° - zima (říjen-duben) 4%, léto (květen-září) 2%, celkem 2%
Sklon plochy 60° - zima (říjen-duben) 6%, léto (květen-září) 2%, celkem 3%
Sklon plochy 90° - zima (říjen-duben) 7%, léto (květen-září) 1%, celkem 4%
Snížení dopadající energie slunečního záření tedy není nijak zásadní.
Natočením se změní také stínění skleníků mezi sebou. Dali jsme to rychle hodil do programu - je to zjednodušené. Průměrná doba přímého slunečního záření je pro 21.12. na ploše stěny jednoho skleníku 2,5 h při natočení na jih, 3,5 h při natočení o 27,7°. Natočením se tedy stínění sníží (zlepší se odstupové vzdálenosti). Tento rozdíl by měl vykompenzovat menší energii dopadajícího slunečního záření při natočení.
S pozdravem
Tomáš Kupsa