Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.1.18 / dotaz č. 89931
V rámci SVJ uvažujeme o zateplení stropu našeho domu za použití minerální vlny SUAPFIL Loft a obáváme se možných rizik v souvislosti s výskytem kondenzace vlhkosti a možným ohrožením životnosti nosné dřevěné konstrukce stropu nacházející se v dutině zateplovaného stropu. Na internetu jsem se dozvěděl, že je odborníky na problematiku zateplování doporučováno provedení parozábrany a že pokud parozábranu do konstrukce neumístíme, musí se zajistit to, aby byla konstrukce stropu minimálně difuzně neuzavřená a vzniklá zkondenzovaná voda se mohla odpařovat. Tím je ovšem ohrožena životnost nosné dřevěné konstrukce stropu. Na základě této skutečnosti je nutné řešit umístění parozábrany pod izolant, která zabrání kondenzaci vodních par ve foukané izolaci. Toto by měla údajně řešit firma provádějící zateplení do dutin trámového stropu a zároveň by měla garantovat to, že je vše provedeno tak, aby ke kondenzaci vlhkosti a ohrožení dřevěných trámů v dutině stropu v žádném případě nedošlo .
Na základě výše uvedených informací se obracím na Vás s prosbou o zaslání odborného vyjádření k výše uvedené problematice tak, abychom se vyhnuli při provedení zateplení stropu našeho domu foukanou izolací nevratného poškození nosné dřevěné konstrukce nacházející se v dutině trámového stropu.
V této souvislosti přivítám jakékoliv Vaše doporučení nebo radu mimo jiné i ohledně volby materiálu k zateplení stropu.
Děkuji za pochopení, vstřícné jednání a brzkou odpověď.
Na základě výše uvedených informací se obracím na Vás s prosbou o zaslání odborného vyjádření k výše uvedené problematice tak, abychom se vyhnuli při provedení zateplení stropu našeho domu foukanou izolací nevratného poškození nosné dřevěné konstrukce nacházející se v dutině trámového stropu.
V této souvislosti přivítám jakékoliv Vaše doporučení nebo radu mimo jiné i ohledně volby materiálu k zateplení stropu.
Děkuji za pochopení, vstřícné jednání a brzkou odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Správný název Vámi uváděné izolace je patrně Supafil Loft 045. Jedná se o výrobek z recyklovaného skla, tedy skelné vlákno. Montážní příručka výrobce mimo jiné uvádí, že primární způsob aplikace je foukání shora na konstrukce stropů, není ani vyloučeno vyplnění dutin.
Jak správně uvádíte v textu dotazu, při návrhu zateplení stropu pod nevytápěnou půdou je potřeba zohlednit požadavek na vyloučení kondenzace v konstrukci. Dále je důležité dostatečné zateplení, bez tepelných mostů (zdůrazňuji BEZ tepelných mostů) a pokud možno tak, jak doporučuje norma.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Minimální požadovanou bych spíše vyloučil a patrně i tu pro pasivní domy, pokud není záměrem dosáhnout nízkoenergetického standardu domu. Nicméně blížit se tam lze, nic se tím nepokazí.
Chceme-li se dostat na hodnotu doporučenou, kolem 0,20 (W/m2.K) (tomu odpovídá jak se udávalo postaru, hodnota tepelného odporu R cca 5 (m2.K/W) jednalo by se o tloušťku tepelné izolace na bázi minerální vlny cca 20 cm. To za předpokladu tepelné vodivosti minerální izolace ne horší než 0,040 W/m.K a hlavně – vrstva 20 cm bude souvislá, nepřerušená.
Vztaženo tedy ke konkrétnímu výrobku Supafil – výrobce udává tepelnou vodivost 0,045, tedy o něco horší.
Obecně - v zásadě jsou dvě konstrukční možnosti:
- Tepelnou izolaci uložit mezi trámy současného stropu
- Tepelnou izolaci vložit nad stávající podlahu z cihel
V prvním případě by se použila technika foukané izolace do uzavřené dutiny. Nevýhodou je, že průběžné trámy vytváří zmíněný tepelný most, tedy v linii stropních trámů bude docházet k vyššímu prostupu tepla (součinitel tepelné vodivosti dřeva je 0,18 W/m.K, dřevo tedy cca 4x horší než minerální vata.
Druhou zásadní nevýhodou je zvýšení rizika kondenzace v konstrukci oproti stávajícímu stavu. Vrstvy nad tepelnou izolací působí jako určitá parozábrana. Pokud jsou cihly na sucho v písku, vodní páry teoreticky mohou procházet, ale pokud dojde v písku ke kondenzaci, bude tento bezpochyby navlhat a písek vlhkost dobře drží. Zateplením se totiž vždy nějak změní teplotně vlhkostní stav v konstrukci, riziko kondenzace bude v horní části skladby větší a to nám ohrožuje dřevo, především na horním líci trámů. Následuje biotické napadení, budoucí problém hniloby. A to zatím vůbec nehovoříme o stavu dřeva trámů v uložení na obvodových zdech v kapsách, kde z důvodu systémového tepelného mostu dochází ke kondenzaci vždy.
Tato rizika při druhé variantě nejsou. Pokud se použije skladba nad stávající podlahou taková, která umožňuje odvod případné prostupující vlhkosti, včetně přiměřeného odvětrání půdy, jsou rizika kondenzace v oblasti trámů prakticky nulová. Pokud jde o detaily, zůstává určitý problém v uložení zhlaví, ale horním zateplením ani tady nijak zásadně nezhoršíme stávající stav detailu. Obvykle se postupuje tak, že se na stávající podlahu provede křížový rošt z fošen (křížový pro omezení tepelného mostu) do něj se vkládá tepelná izolace z MV. Použít lze i tady foukané technologie, například buničinu, foukané minerální vlákno apod.
Zaklopení nutno provést tak, aby skladba odvětrávala, tedy například z prken na sraz s mezerami. Pokud se použijí OSB desky, nutno ponechat pod OSB deskou větranou mezeru cca 4 cm (vymezit např. latí) a větrací průběžné spáry po obvodu a podle velikosti půdy větrací průběžné mřížky v ploše – to by měl zhotovitel konkrétně navrhnout a z vlastní zkušenosti vím, že tak někteří osvědčení výrobci a dodavatelé činí.
Tloušťka izolace se volí podle druhu a její tepelné vodivosti, přimlouval bych se například pro 2 x 16 cm v případě minerální vaty v rolích, nebo kolem 30 až 40 cm v případě papírové buničiny, kde je o něco nevýhodnější tepelná vodivost
Takže zpět konkrétně k Vašemu případu:
Nafoukání do dutin v případech výše popasených stropů nedoporučuji. Pokud se hovoří o parozábraně, velmi by mně zajímalo, jak a kam ji dát. Do stropu asi určitě těžko, tedy zbývá snad nový podhled pod stávajícím stropem, ale to je přeci finanční nesmyl, nehledě na další nevýhody vložení nové vzduchové vrstvy do konstrukce a zase tedy nějaké jiné teplotně vlhkostí prostředí ve skladbě.
Tedy doporučení je varianta druhá, difúzně otevřená bez jakýchkoli parozábran.
Kolega v naší kanceláři v Českých Budějovicích www.eccb.cz zkusil zadat do výpočetního programu Vámi uvedenou skladbu stropu s vrstvou 300 mm Supafil Loft 045 umístěnou přímo na cihly.
Výsledek je:
- součinitel prostupu tepla U je 0,153 (W/m2.K), tepelný odpor 7,3.
- Roční množství zkondenzované vodní páry 0,003 kg/m2, tedy prakticky zanedbatelné s tím, že kondenzační zóna je v horní části foukané izolace, tedy neohrožuje dřevo trámů
- roční bilance kondenzace vodní páry - 8,651 kg/m2, tedy z hlediska schopnosti odparu (přes 8 kg vody ) naprosto bezpečná
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz.
Správný název Vámi uváděné izolace je patrně Supafil Loft 045. Jedná se o výrobek z recyklovaného skla, tedy skelné vlákno. Montážní příručka výrobce mimo jiné uvádí, že primární způsob aplikace je foukání shora na konstrukce stropů, není ani vyloučeno vyplnění dutin.
Jak správně uvádíte v textu dotazu, při návrhu zateplení stropu pod nevytápěnou půdou je potřeba zohlednit požadavek na vyloučení kondenzace v konstrukci. Dále je důležité dostatečné zateplení, bez tepelných mostů (zdůrazňuji BEZ tepelných mostů) a pokud možno tak, jak doporučuje norma.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Minimální požadovanou bych spíše vyloučil a patrně i tu pro pasivní domy, pokud není záměrem dosáhnout nízkoenergetického standardu domu. Nicméně blížit se tam lze, nic se tím nepokazí.
Chceme-li se dostat na hodnotu doporučenou, kolem 0,20 (W/m2.K) (tomu odpovídá jak se udávalo postaru, hodnota tepelného odporu R cca 5 (m2.K/W) jednalo by se o tloušťku tepelné izolace na bázi minerální vlny cca 20 cm. To za předpokladu tepelné vodivosti minerální izolace ne horší než 0,040 W/m.K a hlavně – vrstva 20 cm bude souvislá, nepřerušená.
Vztaženo tedy ke konkrétnímu výrobku Supafil – výrobce udává tepelnou vodivost 0,045, tedy o něco horší.
Obecně - v zásadě jsou dvě konstrukční možnosti:
- Tepelnou izolaci uložit mezi trámy současného stropu
- Tepelnou izolaci vložit nad stávající podlahu z cihel
V prvním případě by se použila technika foukané izolace do uzavřené dutiny. Nevýhodou je, že průběžné trámy vytváří zmíněný tepelný most, tedy v linii stropních trámů bude docházet k vyššímu prostupu tepla (součinitel tepelné vodivosti dřeva je 0,18 W/m.K, dřevo tedy cca 4x horší než minerální vata.
Druhou zásadní nevýhodou je zvýšení rizika kondenzace v konstrukci oproti stávajícímu stavu. Vrstvy nad tepelnou izolací působí jako určitá parozábrana. Pokud jsou cihly na sucho v písku, vodní páry teoreticky mohou procházet, ale pokud dojde v písku ke kondenzaci, bude tento bezpochyby navlhat a písek vlhkost dobře drží. Zateplením se totiž vždy nějak změní teplotně vlhkostní stav v konstrukci, riziko kondenzace bude v horní části skladby větší a to nám ohrožuje dřevo, především na horním líci trámů. Následuje biotické napadení, budoucí problém hniloby. A to zatím vůbec nehovoříme o stavu dřeva trámů v uložení na obvodových zdech v kapsách, kde z důvodu systémového tepelného mostu dochází ke kondenzaci vždy.
Tato rizika při druhé variantě nejsou. Pokud se použije skladba nad stávající podlahou taková, která umožňuje odvod případné prostupující vlhkosti, včetně přiměřeného odvětrání půdy, jsou rizika kondenzace v oblasti trámů prakticky nulová. Pokud jde o detaily, zůstává určitý problém v uložení zhlaví, ale horním zateplením ani tady nijak zásadně nezhoršíme stávající stav detailu. Obvykle se postupuje tak, že se na stávající podlahu provede křížový rošt z fošen (křížový pro omezení tepelného mostu) do něj se vkládá tepelná izolace z MV. Použít lze i tady foukané technologie, například buničinu, foukané minerální vlákno apod.
Zaklopení nutno provést tak, aby skladba odvětrávala, tedy například z prken na sraz s mezerami. Pokud se použijí OSB desky, nutno ponechat pod OSB deskou větranou mezeru cca 4 cm (vymezit např. latí) a větrací průběžné spáry po obvodu a podle velikosti půdy větrací průběžné mřížky v ploše – to by měl zhotovitel konkrétně navrhnout a z vlastní zkušenosti vím, že tak někteří osvědčení výrobci a dodavatelé činí.
Tloušťka izolace se volí podle druhu a její tepelné vodivosti, přimlouval bych se například pro 2 x 16 cm v případě minerální vaty v rolích, nebo kolem 30 až 40 cm v případě papírové buničiny, kde je o něco nevýhodnější tepelná vodivost
Takže zpět konkrétně k Vašemu případu:
Nafoukání do dutin v případech výše popasených stropů nedoporučuji. Pokud se hovoří o parozábraně, velmi by mně zajímalo, jak a kam ji dát. Do stropu asi určitě těžko, tedy zbývá snad nový podhled pod stávajícím stropem, ale to je přeci finanční nesmyl, nehledě na další nevýhody vložení nové vzduchové vrstvy do konstrukce a zase tedy nějaké jiné teplotně vlhkostí prostředí ve skladbě.
Tedy doporučení je varianta druhá, difúzně otevřená bez jakýchkoli parozábran.
Kolega v naší kanceláři v Českých Budějovicích www.eccb.cz zkusil zadat do výpočetního programu Vámi uvedenou skladbu stropu s vrstvou 300 mm Supafil Loft 045 umístěnou přímo na cihly.
Výsledek je:
- součinitel prostupu tepla U je 0,153 (W/m2.K), tepelný odpor 7,3.
- Roční množství zkondenzované vodní páry 0,003 kg/m2, tedy prakticky zanedbatelné s tím, že kondenzační zóna je v horní části foukané izolace, tedy neohrožuje dřevo trámů
- roční bilance kondenzace vodní páry - 8,651 kg/m2, tedy z hlediska schopnosti odparu (přes 8 kg vody ) naprosto bezpečná
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.