Internetová poradna i-EKIS / odpověď
16.3.18 / dotaz č. 91242
Dobrý den,
navrhuji dům, který by měl být podpořen dotací NZU. Dům má 1.NP, 2.NP a podkroví.
1. dotaz:
Nad částí 1.NP není strop a prostor je tak otevřen až do 2.NP, odkud je z galerie pohled do 1.NP. Počítá se energeticky vztažná plocha v tomto případě i v otevřeném prostoru 2.NP (tedy tam kde chybí strop)? Pokud ne (jak je tomu řečeno v dotazu zde https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/efekt/i-ekis/67031 ), jak tento prostor ve 2.NP bude vymezen vnější konstrukcí obálky budovy, když je prostor na galerii ukončen zábradlím?
2. dotaz:
Příčný řez podkrovím je trojúhelníkového tvaru. Tedy od podlahy je rovnou šikmá plocha střechy. V jaké výšce nad rovinou podlahy se v tomto případě počítá energeticky vztažná plocha? Definice v zákoně 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění, §2, odst. 1, písm. r. je mi známá. Není v ní ale objasněn tento případ. Dle mého názoru by se mohlo postupovat stejně jako při počítání plochy obytné místnosti dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. §3, odst. i), nebo dle normy ČSN 73 4301 odstavec 5.2.2.11. Viz http://stavba.tzb-info.cz/hruba-stavba/14360-obytne-mistnosti-a-podlahova-plocha-v-prostorach-se-sikmymi-stropy
Děkuji za odpovědi a objasnění.
navrhuji dům, který by měl být podpořen dotací NZU. Dům má 1.NP, 2.NP a podkroví.
1. dotaz:
Nad částí 1.NP není strop a prostor je tak otevřen až do 2.NP, odkud je z galerie pohled do 1.NP. Počítá se energeticky vztažná plocha v tomto případě i v otevřeném prostoru 2.NP (tedy tam kde chybí strop)? Pokud ne (jak je tomu řečeno v dotazu zde https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/efekt/i-ekis/67031 ), jak tento prostor ve 2.NP bude vymezen vnější konstrukcí obálky budovy, když je prostor na galerii ukončen zábradlím?
2. dotaz:
Příčný řez podkrovím je trojúhelníkového tvaru. Tedy od podlahy je rovnou šikmá plocha střechy. V jaké výšce nad rovinou podlahy se v tomto případě počítá energeticky vztažná plocha? Definice v zákoně 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění, §2, odst. 1, písm. r. je mi známá. Není v ní ale objasněn tento případ. Dle mého názoru by se mohlo postupovat stejně jako při počítání plochy obytné místnosti dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. §3, odst. i), nebo dle normy ČSN 73 4301 odstavec 5.2.2.11. Viz http://stavba.tzb-info.cz/hruba-stavba/14360-obytne-mistnosti-a-podlahova-plocha-v-prostorach-se-sikmymi-stropy
Děkuji za odpovědi a objasnění.
Děkuji za položení dotazu. Dotaz není jednoduchým dotazem, a moje odpovědi představují pouze
ad 2) Obecně lze říci, že se tvůrci vyhlášky snažili názorným způsobem řešit, jak se má postupovat při výpočtu v případě výskytu šikmých stropů. Vyhláška 268/2009 Sb. řeší šikmé stropní plochy, tzv. náhradním řešením, t.j. že nezapočátává část půdorysu menší než 1.2 metrů světlé výšky místnosti. Oněch 1.2 metru představuje, pouze za předpokladu základní výšky místnosti 2,4 metru, náhradní výpočet stejného kubíkového objemu vytápěného prostoru. Stejnou hodnotu bychom dostali v případě zjištění přesného kubíkového objemu vydělený výškou místnosti.
ad 1) Definice bohužel neřeší situace, kdy je výška místnosti zásadním způsobem odlišná od 2,3-2,4 metru. Pokud bude výška stropu výrazně vyšší, pak podle mého názoru nelze trvat na přesné definici plochy obytné místnosti. Při použití plochy obytné místnosti pro ukazatele účinnosti a efektivnosti vytápění, by tato hodnota byla výrazným způsobem ovlivněna a nedají se proto dělat srovnání budov mezi sebou - v případě nestandardně vysokých stropů. Nabízí se tedy otázka, zda by se zjištěný objem místnost neměl přepočítat přes efektivní výšku 2,3-2,4 metru.
ad 2) Obecně lze říci, že se tvůrci vyhlášky snažili názorným způsobem řešit, jak se má postupovat při výpočtu v případě výskytu šikmých stropů. Vyhláška 268/2009 Sb. řeší šikmé stropní plochy, tzv. náhradním řešením, t.j. že nezapočátává část půdorysu menší než 1.2 metrů světlé výšky místnosti. Oněch 1.2 metru představuje, pouze za předpokladu základní výšky místnosti 2,4 metru, náhradní výpočet stejného kubíkového objemu vytápěného prostoru. Stejnou hodnotu bychom dostali v případě zjištění přesného kubíkového objemu vydělený výškou místnosti.
ad 1) Definice bohužel neřeší situace, kdy je výška místnosti zásadním způsobem odlišná od 2,3-2,4 metru. Pokud bude výška stropu výrazně vyšší, pak podle mého názoru nelze trvat na přesné definici plochy obytné místnosti. Při použití plochy obytné místnosti pro ukazatele účinnosti a efektivnosti vytápění, by tato hodnota byla výrazným způsobem ovlivněna a nedají se proto dělat srovnání budov mezi sebou - v případě nestandardně vysokých stropů. Nabízí se tedy otázka, zda by se zjištěný objem místnost neměl přepočítat přes efektivní výšku 2,3-2,4 metru.
Odpovídá: Ing., LL.M., MBA Petr Maule - EKIS Plzeň CNE tisk