Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.3.18 / dotaz č. 91244
Dobrý den, před 9 lety jsem koupil starý, převážně kamenný dům z konce 18 století.
Dům byl v hrozném stavu, ale věděl jsem do čeho jdu. Od té doby proběhla kompletní rekonstrukce, od podlah až po střechu.
Při koupi domu jsem řešil samozřejmě i hydroizolace, dům byl dost vlhký a tudíž jsem v rámci možností provedl opatření. Z ¼ jsem dům postupným odbouráváním odizoloval, 2/4 chemická injektáž a zbytek domu jakožto i odizolované části, drenáž do štěrkového lože s geotextilií a nopová folie.
Ze dvou stran je dům cca 120cm utopený v terénu.
Rekonstrukce a odvlhčení jako takové, je v pohodě, nikde žádá viditelná vlhká místa, plísně, nic.
Dům má kompletně nová okna, izolaci v podlaze ( zde jsem z technologických důvodů dostal pouhých 7cm EPS včetně systémové desky ) ve stropech je všude 16cm vaty s reflexní hliníkovou folií.
Nyní řeším můj problém a to je vytápění, jak jsem již psal dům je starý kamenný a obvodové zdivo je zvenčí zatím jen okopané, z důvodu že nechci dávat EPS na kámen.
V loni v listopadu jsme poprvé zatopili a po cca 4 měsících, nemám vůbec dobrý pocit z vytápění.
Mám kombinaci podlahového vytápění s radiátory, kdy kamna ještě ohřívají vodu v bojleru, vše je ještě zálohováno el. Kotlem. Vytápěná plocha 320m3
Kamna mají jmenovitý výkon 17kw z toho 14 do vody, abych vůbec natopil místnosti na 20 stupňů, tak musím topit aspoň na teplotu vody 73-75°C a náběh na tuto teplotu je strašně zdlouhavý. Vždy zatápím v 8 hod ráno a těch 20 mám v místnostech až někdy kolem 20 hod, ve 22 hod přestávám topit a ráno je všude max 16°C a takto je to každý den, to nemluvím o tom, že přikládat se musí každou hodinu, déle to hořet nevydrží. Na radiátorech mám cca 52-56°C na podlaze cca 22-25°C, ale ty kamenné zdi mají pouhých 14°C, v rozích u podlahy dokonce jen okolo 6°C.
Párkrát jsem zkoušel udržovat 18°C jen elektrokotlem a to jsem omdléval, protože spotřeba byla okolo 150-160kw/den, prostě hrůza.
Teď otázka, jsou dostatečně silná kamna? Nebo to vše dělají jen ty nezateplené zdi, které mají zevnitř na povrchu puhých 13-14°C při venkovní teplotě -12°C a v rozích u podlahy jen okolo 5-6°C. Když zateplit tak určitě provětrávanou fasádu, ale co s polovinou domu která je 1,2 m utopená v zemi? Tuto část by určitě chtělo také zateplit, ale jelikož už je všude už nopovka tzn. že mezi zdí a folií je vzduchový prostup, tak si myslím, že bych jí tam mohl nechat, na tuto nopovku bych mohl klidně dát Extrudovaný pol. 2 vrstvy křížem, ale už bych to asi nekotvil do zdi. Jelikož bych musel stejně zase vše odkopat, pak dát extrud. pol. ke stávající nopovce 2x křížem jen tak na sucho a na to bych dal znovu nopovku a vše jen zasypal a nechal cca 10cm nad zemí. Dále už bych pokračoval provětrávanou fasádou, tzn, Impreg. Dřevěný rošt, nebo ocelový, minerální izolaci kontaktně bez lepení, a záklop kde mezi vatou a záklopem bude 2-3cm vzduchová mezera.
Kolik izolace na část pod zemí a bude EPS vhodný?Kolik izolace minerál na stěny , stěny jsou na dvouch stranách 90cm kámen cihla a dvouch stranách kámen 50cm.
Zlepší se intenzita přikládání? Nebo jsou třeba silnější kamna?
Dům byl v hrozném stavu, ale věděl jsem do čeho jdu. Od té doby proběhla kompletní rekonstrukce, od podlah až po střechu.
Při koupi domu jsem řešil samozřejmě i hydroizolace, dům byl dost vlhký a tudíž jsem v rámci možností provedl opatření. Z ¼ jsem dům postupným odbouráváním odizoloval, 2/4 chemická injektáž a zbytek domu jakožto i odizolované části, drenáž do štěrkového lože s geotextilií a nopová folie.
Ze dvou stran je dům cca 120cm utopený v terénu.
Rekonstrukce a odvlhčení jako takové, je v pohodě, nikde žádá viditelná vlhká místa, plísně, nic.
Dům má kompletně nová okna, izolaci v podlaze ( zde jsem z technologických důvodů dostal pouhých 7cm EPS včetně systémové desky ) ve stropech je všude 16cm vaty s reflexní hliníkovou folií.
Nyní řeším můj problém a to je vytápění, jak jsem již psal dům je starý kamenný a obvodové zdivo je zvenčí zatím jen okopané, z důvodu že nechci dávat EPS na kámen.
V loni v listopadu jsme poprvé zatopili a po cca 4 měsících, nemám vůbec dobrý pocit z vytápění.
Mám kombinaci podlahového vytápění s radiátory, kdy kamna ještě ohřívají vodu v bojleru, vše je ještě zálohováno el. Kotlem. Vytápěná plocha 320m3
Kamna mají jmenovitý výkon 17kw z toho 14 do vody, abych vůbec natopil místnosti na 20 stupňů, tak musím topit aspoň na teplotu vody 73-75°C a náběh na tuto teplotu je strašně zdlouhavý. Vždy zatápím v 8 hod ráno a těch 20 mám v místnostech až někdy kolem 20 hod, ve 22 hod přestávám topit a ráno je všude max 16°C a takto je to každý den, to nemluvím o tom, že přikládat se musí každou hodinu, déle to hořet nevydrží. Na radiátorech mám cca 52-56°C na podlaze cca 22-25°C, ale ty kamenné zdi mají pouhých 14°C, v rozích u podlahy dokonce jen okolo 6°C.
Párkrát jsem zkoušel udržovat 18°C jen elektrokotlem a to jsem omdléval, protože spotřeba byla okolo 150-160kw/den, prostě hrůza.
Teď otázka, jsou dostatečně silná kamna? Nebo to vše dělají jen ty nezateplené zdi, které mají zevnitř na povrchu puhých 13-14°C při venkovní teplotě -12°C a v rozích u podlahy jen okolo 5-6°C. Když zateplit tak určitě provětrávanou fasádu, ale co s polovinou domu která je 1,2 m utopená v zemi? Tuto část by určitě chtělo také zateplit, ale jelikož už je všude už nopovka tzn. že mezi zdí a folií je vzduchový prostup, tak si myslím, že bych jí tam mohl nechat, na tuto nopovku bych mohl klidně dát Extrudovaný pol. 2 vrstvy křížem, ale už bych to asi nekotvil do zdi. Jelikož bych musel stejně zase vše odkopat, pak dát extrud. pol. ke stávající nopovce 2x křížem jen tak na sucho a na to bych dal znovu nopovku a vše jen zasypal a nechal cca 10cm nad zemí. Dále už bych pokračoval provětrávanou fasádou, tzn, Impreg. Dřevěný rošt, nebo ocelový, minerální izolaci kontaktně bez lepení, a záklop kde mezi vatou a záklopem bude 2-3cm vzduchová mezera.
Kolik izolace na část pod zemí a bude EPS vhodný?Kolik izolace minerál na stěny , stěny jsou na dvouch stranách 90cm kámen cihla a dvouch stranách kámen 50cm.
Zlepší se intenzita přikládání? Nebo jsou třeba silnější kamna?
Dobrý den,
není neobvyklé, aby stávající rodinný dům měl měrnou potřebu tepla na vytápění okolo 200 kWh/m2 za rok. Pokud vezmete podlahovou plochu 320 m2, dostaneme se na potřebu tepla na vytápění 64000 kWh za rok. Pokud vezmeme v úvahu otopné období od října do dubna, což je 212 dnů, měla by být potřeba tepla na vytápění cca 300 kWh za den. Vzhledem k částečnému zateplení, myslím, že Vámi uvedená hodnota vytápění elektrickou energií je odpovídající a nelze předpokládat, že se v systému vytápění děje něco podezřelého. Velmi pravděpodobně je výkon zdroje tepla poddimenzovaný, tepelnou ztrátu objektu bych očekával rozhodně přes 20 kW.
Skutečně si myslím, že příčinou je nezateplené zdivo z kamene. Nasvědčují tomu i nízké povrchové teploty stěn. (Pro zajímavost: Člověk vnímá nejen teplotu vzduchu, ale i sálání k ostatním povrchům a z těchto dvou složek je jeho tepelná pohoda. Pokud máte studené povrchy, je třeba topit na vyšší teploty vzduchu a naopak.) Kámen má oproti zdivu z cihel plných pálených až 3 krát vyšší tepelnou vodivost. Pokud byste zateploval, správně jste uvedl systém zateplení minerální vlnou s provětrávanou vzduchovou dutinou a druhým pohledovým pláštěm. Větranou vzduchovou dutinu bych volil nejméně 3 cm. Tloušťka tepelné izolace objektu by měla být alespoň 16 cm, aby vyhověla normovým hodnotám součinitele prostupu tepla dle 73 0540-2. Sokl můžete izolovat tak jak jste napsal extrudovaným polystyrenem XPS nebo perimetrickým polystyrenem EPS-P, který není nasákavý a může tedy být i v zemině nebo ve vlhkém prostředí a zachovává si svoje vlastnosti. Nebo můžete použít k zateplení této konstrukce pod úrovní terénu štěrk z pěnového skla, který je taktéž nenasákavý a působil by současně jako štěrkový drenážní zásyp, pak byste nemusel dávat druhou nopovou fólii.
Pokud objekt zateplíte, myslím, že výkon stávajícího zdroje tepla bude dostatečný. Obecně jednou z vlastností podlahového vytápění je velké zpoždění zátopu, proto je dobré do podlahového vytápění topit bez otopných přestávek, protože naběhnutí systému je dlouhé. Pokud byste chtěl delší přestávky mezi přikládáním, doporučil bych do systému zapojit akumulační nádrž nebo osadit zdroj se samočinnou přikládkou.
není neobvyklé, aby stávající rodinný dům měl měrnou potřebu tepla na vytápění okolo 200 kWh/m2 za rok. Pokud vezmete podlahovou plochu 320 m2, dostaneme se na potřebu tepla na vytápění 64000 kWh za rok. Pokud vezmeme v úvahu otopné období od října do dubna, což je 212 dnů, měla by být potřeba tepla na vytápění cca 300 kWh za den. Vzhledem k částečnému zateplení, myslím, že Vámi uvedená hodnota vytápění elektrickou energií je odpovídající a nelze předpokládat, že se v systému vytápění děje něco podezřelého. Velmi pravděpodobně je výkon zdroje tepla poddimenzovaný, tepelnou ztrátu objektu bych očekával rozhodně přes 20 kW.
Skutečně si myslím, že příčinou je nezateplené zdivo z kamene. Nasvědčují tomu i nízké povrchové teploty stěn. (Pro zajímavost: Člověk vnímá nejen teplotu vzduchu, ale i sálání k ostatním povrchům a z těchto dvou složek je jeho tepelná pohoda. Pokud máte studené povrchy, je třeba topit na vyšší teploty vzduchu a naopak.) Kámen má oproti zdivu z cihel plných pálených až 3 krát vyšší tepelnou vodivost. Pokud byste zateploval, správně jste uvedl systém zateplení minerální vlnou s provětrávanou vzduchovou dutinou a druhým pohledovým pláštěm. Větranou vzduchovou dutinu bych volil nejméně 3 cm. Tloušťka tepelné izolace objektu by měla být alespoň 16 cm, aby vyhověla normovým hodnotám součinitele prostupu tepla dle 73 0540-2. Sokl můžete izolovat tak jak jste napsal extrudovaným polystyrenem XPS nebo perimetrickým polystyrenem EPS-P, který není nasákavý a může tedy být i v zemině nebo ve vlhkém prostředí a zachovává si svoje vlastnosti. Nebo můžete použít k zateplení této konstrukce pod úrovní terénu štěrk z pěnového skla, který je taktéž nenasákavý a působil by současně jako štěrkový drenážní zásyp, pak byste nemusel dávat druhou nopovou fólii.
Pokud objekt zateplíte, myslím, že výkon stávajícího zdroje tepla bude dostatečný. Obecně jednou z vlastností podlahového vytápění je velké zpoždění zátopu, proto je dobré do podlahového vytápění topit bez otopných přestávek, protože naběhnutí systému je dlouhé. Pokud byste chtěl delší přestávky mezi přikládáním, doporučil bych do systému zapojit akumulační nádrž nebo osadit zdroj se samočinnou přikládkou.
Odpovídá: Ing. Martin Černohorský* - EKIS Písek DEK tisk