Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.3.18 / dotaz č. 91944
Dobrý den,
prosím o radu,
jaký typ izolantu a jakou tl. by jste doporučili na zateplení obvodové stěny bytového domu postaveného v r, 2000
Stěna je provedena:
cihelný blok POROTHERM 40 P8 (400x247x238) na maltu vápenou cementovou, omítka také malta váp cementová, tl. cca 2,5 cm , natřená fasádní barvou
Je mi nabízené řešení 10 cm minerální vaty nebo termoizolační omítka 3-4 cm
Původní omítka se však pry musí tak nebo tak odstranit.
Je zde ještě pod střechou železobetonový strop tl 25 cm, na který mi doporučují položit aspoň
20 cm vaty přes celou plochu.
Nebyla by možná varianta polystyrenem?
Děkuji předem za informaci.
prosím o radu,
jaký typ izolantu a jakou tl. by jste doporučili na zateplení obvodové stěny bytového domu postaveného v r, 2000
Stěna je provedena:
cihelný blok POROTHERM 40 P8 (400x247x238) na maltu vápenou cementovou, omítka také malta váp cementová, tl. cca 2,5 cm , natřená fasádní barvou
Je mi nabízené řešení 10 cm minerální vaty nebo termoizolační omítka 3-4 cm
Původní omítka se však pry musí tak nebo tak odstranit.
Je zde ještě pod střechou železobetonový strop tl 25 cm, na který mi doporučují položit aspoň
20 cm vaty přes celou plochu.
Nebyla by možná varianta polystyrenem?
Děkuji předem za informaci.
Dobrý den,
co se týká OBVODOVÉ STĚNY, lze pro konstrukci z roku 2000 předpokládat splnění v té době platné tepelně technické normy (ČSN 730540-2 z roku 1994), kde byl stanoven součinitel prostupu tepla těžké stěny hodnotou U=0,46 W/m2/K. Vzhledem k běžné kvalitě výstavby bych však byl opatrnější zejména s ohledem na vesměs nedostatečné řešení tepelných vazeb v konstrukcích. Dále pro horší hodnotu hovoří také použité cihelné bloky (jejich hodnota součinitele tepelné vodivosti by pro dosažení uvedené požadované hodnoty musela být 0,20 W/m/K). Reálně tedy můžeme předpokládat součinitel prostupu tepla stěny posuzovaného BD hodnotou U = 0,55 W/m2/K.
Při řešení zateplení obvodových stěn byste měl plnit požadavek stanovený zákonem č. 406/2000 Sb. (v platném znění), kde je uvedeno, že při tzv. větší změně budovy (tj. při změně na ploše obálky budovy větší než 25%) musí být splněny požadavky na energetickou náročnost (dané vyhl. 78/2013 Sb. v platném znění). Tyto požadavky jsou stanoveny kombinací hodnot (ukazatelů) vyplývajících ze zpracovaného Průkazu Energetické Náročnosti Budovy. V rámci těchto kombinací je možné dosáhnout splnění buď díky dosažení určitého standardu budovy jako celku (to jsou kritéria pro kombinace s hodnotami celkové dodané energie, neobnovitelné primární energie a průměrného součinitele prostupu tepla). Nebo musí být splněn požadavek stanovený pro měněné konstrukce v kombinaci s účinností technických systémů.
Osobně ve Vašem případě doporučuji, zaměřit se právě na tuto poslední kombinaci, tedy v případě, že chcete provádět zateplení obvodových stěn, provést je tak, aby byl splněn požadavek na součinitel prostupu tepla této konstrukce. Požadavek je dle uvedené vyhlášky stanoven hodnotou DOPORUČENOU dle tab. 3 ČSN 730540-2 z roku 2011, což je pro těžké stěny Udop = 0,25 W/m2/K.
Této hodnotě odpovídá ve Vašem případě provedení kontaktního zateplení minerální vatou tl. 100 mm (alternativně také fasádním polystyrénem stejné tloušťky).
Provedení termoizolační omítky v tomto případě není vhodným řešením.
Co se týká samotného provedení zateplení, je potřeba prověřit soudržnost podkladu na místě. Ostatní požadavky montáže jsou dány technologickým předpisem pro ETICS. Mimo jiné zde musí být řešena instalace bez systematických tepelných mostů - tedy použití kotvících prvků zapuštěných do izolantu a překrytých zátkami - a také bez liniových tepelných mostů, což je zejména zakládací lišta.
K ŽELEZOBETONOVÉMU STROPU:
Opět záleží na skutečné skladbě konstrukce. Pokud bychom (na straně bezpečnosti) předpokládali, že je zde pouze ŽB strop bez jakéhokoliv zateplení, pak pro splnění podmínky výše v textu uvedené, tedy dosažení Udoporučené pro stropy do podstřeší (=0,20 W/m2/K), je položení 200 mm minerální vaty na sraz bez přídavného roštu právě dostačující. Použití polystyrénu na stropní konstrukci není zcela vhodné - z důvodu většího difúzního odporu, tedy omezení možnosti pronikání vlhkosti přes stropní konstrukci do podstřeší (což je efekt žádoucí).
Pro podrobné informace doporučuji navštívit po telefonické domluvě naši poradnu ve Veselí nad Moravou, kde můžeme diskutovat tuto problematiku na podkladě Vaší projektové dokumentace a např. také fotodokumentace.
Dále připomínám, že pro snížení energetické náročnosti budov je vyhlášen ministerstvem pro místní rozvoj dotační titul v rámci programu IROP. Zde je výše dotace až 40 %.
co se týká OBVODOVÉ STĚNY, lze pro konstrukci z roku 2000 předpokládat splnění v té době platné tepelně technické normy (ČSN 730540-2 z roku 1994), kde byl stanoven součinitel prostupu tepla těžké stěny hodnotou U=0,46 W/m2/K. Vzhledem k běžné kvalitě výstavby bych však byl opatrnější zejména s ohledem na vesměs nedostatečné řešení tepelných vazeb v konstrukcích. Dále pro horší hodnotu hovoří také použité cihelné bloky (jejich hodnota součinitele tepelné vodivosti by pro dosažení uvedené požadované hodnoty musela být 0,20 W/m/K). Reálně tedy můžeme předpokládat součinitel prostupu tepla stěny posuzovaného BD hodnotou U = 0,55 W/m2/K.
Při řešení zateplení obvodových stěn byste měl plnit požadavek stanovený zákonem č. 406/2000 Sb. (v platném znění), kde je uvedeno, že při tzv. větší změně budovy (tj. při změně na ploše obálky budovy větší než 25%) musí být splněny požadavky na energetickou náročnost (dané vyhl. 78/2013 Sb. v platném znění). Tyto požadavky jsou stanoveny kombinací hodnot (ukazatelů) vyplývajících ze zpracovaného Průkazu Energetické Náročnosti Budovy. V rámci těchto kombinací je možné dosáhnout splnění buď díky dosažení určitého standardu budovy jako celku (to jsou kritéria pro kombinace s hodnotami celkové dodané energie, neobnovitelné primární energie a průměrného součinitele prostupu tepla). Nebo musí být splněn požadavek stanovený pro měněné konstrukce v kombinaci s účinností technických systémů.
Osobně ve Vašem případě doporučuji, zaměřit se právě na tuto poslední kombinaci, tedy v případě, že chcete provádět zateplení obvodových stěn, provést je tak, aby byl splněn požadavek na součinitel prostupu tepla této konstrukce. Požadavek je dle uvedené vyhlášky stanoven hodnotou DOPORUČENOU dle tab. 3 ČSN 730540-2 z roku 2011, což je pro těžké stěny Udop = 0,25 W/m2/K.
Této hodnotě odpovídá ve Vašem případě provedení kontaktního zateplení minerální vatou tl. 100 mm (alternativně také fasádním polystyrénem stejné tloušťky).
Provedení termoizolační omítky v tomto případě není vhodným řešením.
Co se týká samotného provedení zateplení, je potřeba prověřit soudržnost podkladu na místě. Ostatní požadavky montáže jsou dány technologickým předpisem pro ETICS. Mimo jiné zde musí být řešena instalace bez systematických tepelných mostů - tedy použití kotvících prvků zapuštěných do izolantu a překrytých zátkami - a také bez liniových tepelných mostů, což je zejména zakládací lišta.
K ŽELEZOBETONOVÉMU STROPU:
Opět záleží na skutečné skladbě konstrukce. Pokud bychom (na straně bezpečnosti) předpokládali, že je zde pouze ŽB strop bez jakéhokoliv zateplení, pak pro splnění podmínky výše v textu uvedené, tedy dosažení Udoporučené pro stropy do podstřeší (=0,20 W/m2/K), je položení 200 mm minerální vaty na sraz bez přídavného roštu právě dostačující. Použití polystyrénu na stropní konstrukci není zcela vhodné - z důvodu většího difúzního odporu, tedy omezení možnosti pronikání vlhkosti přes stropní konstrukci do podstřeší (což je efekt žádoucí).
Pro podrobné informace doporučuji navštívit po telefonické domluvě naši poradnu ve Veselí nad Moravou, kde můžeme diskutovat tuto problematiku na podkladě Vaší projektové dokumentace a např. také fotodokumentace.
Dále připomínám, že pro snížení energetické náročnosti budov je vyhlášen ministerstvem pro místní rozvoj dotační titul v rámci programu IROP. Zde je výše dotace až 40 %.