Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.4.18 / dotaz č. 92357
V našem panelovém domě je ústřední vytápění z roku výstavby objektu (prosinec 1987). Podle dostupných informací nebyla nikdy provedena revize rozvodů topné soustavy, stoupaček a radiátorů v bytech a nebylo prováděno čištění radiátorů ani jejich výměna.
1) Jak často se má provádět čištění radiátorů?
2) Lze za dostatečně účinné vyčištění všech radiátorů v celém domě považovat čištění radiátorů pouštěním vody pod vysokým tlakem do stoupaček z přízemí, kdy se postupně v jednotlivých patrech zapínají a vypínají radiátory? Dům má 12 pater, tj. 13 nadzemních podlaží. Při čištění nebyly zpřístupněny všechny byty, účinnost vyčištění nebyla nikým kontrolována.
3) Měly by být prováděny pravidelné revize topné soustavy, jejích stoupačkových rozvodů a radiátorů? Pokud ano, jak často?
4) Jaká je obvyklá životnost rozvodů topné soustavy a radiátorů a jak často by měly být měněny?
5) Na přelomu let 2008 a 2009 byl panelový dům zateplen a byla vyměněna okna za plastová. Měla být v této souvislosti revidována a upravena topná soustava?
6) V roce 2013 byla v domě instalována vlastní regulace teploty otopové vody, která její teplotu snížila o několik desítek stupňů oproti vodě dodávané Teplárnou ČB na patu domu a otopová voda je trvale rovněž až o několik desítek stupňů studenější než teplá užitková voda (dokonce také při venkovních teplotách -10oC byla voda v radiátorech studenější než teplá voda z kohoutku). Dříve proudila topnou soustavou přímo voda dodávaná Teplárnou ČB bez další regulace (tj. bez přimíchávání ochlazené vracející se vody). Měla být v této souvislosti revidována a upravena topná soustava? Měly být v souvislosti s touto změnou vytápění změněny parametry topné soustavy (např. zvětšeny radiátory v rohových místnostech domu)?
1) Jak často se má provádět čištění radiátorů?
2) Lze za dostatečně účinné vyčištění všech radiátorů v celém domě považovat čištění radiátorů pouštěním vody pod vysokým tlakem do stoupaček z přízemí, kdy se postupně v jednotlivých patrech zapínají a vypínají radiátory? Dům má 12 pater, tj. 13 nadzemních podlaží. Při čištění nebyly zpřístupněny všechny byty, účinnost vyčištění nebyla nikým kontrolována.
3) Měly by být prováděny pravidelné revize topné soustavy, jejích stoupačkových rozvodů a radiátorů? Pokud ano, jak často?
4) Jaká je obvyklá životnost rozvodů topné soustavy a radiátorů a jak často by měly být měněny?
5) Na přelomu let 2008 a 2009 byl panelový dům zateplen a byla vyměněna okna za plastová. Měla být v této souvislosti revidována a upravena topná soustava?
6) V roce 2013 byla v domě instalována vlastní regulace teploty otopové vody, která její teplotu snížila o několik desítek stupňů oproti vodě dodávané Teplárnou ČB na patu domu a otopová voda je trvale rovněž až o několik desítek stupňů studenější než teplá užitková voda (dokonce také při venkovních teplotách -10oC byla voda v radiátorech studenější než teplá voda z kohoutku). Dříve proudila topnou soustavou přímo voda dodávaná Teplárnou ČB bez další regulace (tj. bez přimíchávání ochlazené vracející se vody). Měla být v této souvislosti revidována a upravena topná soustava? Měly být v souvislosti s touto změnou vytápění změněny parametry topné soustavy (např. zvětšeny radiátory v rohových místnostech domu)?
Vážená paní,
děkujeme za vaše dotazy.
1) Pokud je systém správně navržen a provozován, pak čištění není třeba. Jde totiž o uzavřený systém, do něhož by se žádné nečistoty dostat neměly. Čištění se provádí obvykle v rámci rekonstrukce, kdy se např. po 40 letech mění rozvody a litinové radiátory zůstávají. Někdy se stane, že je nutno systém často vypouštět a napouštět. V tom případě může docházet ke zvýšené korozi a usazování kalů v radiátorech. To může snížit topný výkon těles.
2) Účinnost vyčištění lze zjistit jen rozříznutím radiátoru a potrubí. Propláchnutí systému, tak jak ho popisujete, mohlo odplavit část nečistot – záleží na typu radiátoru a jeho zapojení. Pokud v některém bytě bylo propláchnutí nedostatečné, na ostatní tělesa to nemá vliv.
3) Revize topné soustavy není nutná, pokud systém funguje. Pokud nefunguje, je třeba problém vyřešit, nikoli dělat revizi.
4) Životnost litinových radiátorů je prakticky neomezená, životnost ocelových těles se uvažuje 15 - 20 let, v praxi mohou fungovat mnohem déle. Obdobně životnost ocelových rozvodů se uvažuje 20 let. Nejslabším článkem vytápěcí soustavy jsou ventily a armatury, kde se problémy začínají projevovat nejdříve. Vytápěcí soustava se obvykle mění v případě častých poruch nebo v rámci větší rekonstrukce budovy, například po 40 letech.
5) Ano, vytápěcí systém měl být přepočten a případně upraven tak, aby výkon těles odpovídal aktuální tepelné ztrátě každé místnosti. V praxi se to nedělá, protože to stojí peníze. Rozhodně je nezbytné nastavit regulaci vytápění tak, aby pracovalo s nižším výkonem a nedocházelo k přetápění místností – bez toho se obvykle očekávaná úspora energie nedostaví.
6) Snížení teploty topné vody je možné, jde o běžný způsob regulace, který obvykle přináší úspory energie. Musí však být zajištěno, že vytápění bude mít dostatečný výkon na to, aby v místnostech zajistilo projektovanou vnitřní teplotu (v obytných místnostech +20°C, v koupelně +24°C).
Přeji příjemné bydlení!
K. Srdečný, EkoWATT
děkujeme za vaše dotazy.
1) Pokud je systém správně navržen a provozován, pak čištění není třeba. Jde totiž o uzavřený systém, do něhož by se žádné nečistoty dostat neměly. Čištění se provádí obvykle v rámci rekonstrukce, kdy se např. po 40 letech mění rozvody a litinové radiátory zůstávají. Někdy se stane, že je nutno systém často vypouštět a napouštět. V tom případě může docházet ke zvýšené korozi a usazování kalů v radiátorech. To může snížit topný výkon těles.
2) Účinnost vyčištění lze zjistit jen rozříznutím radiátoru a potrubí. Propláchnutí systému, tak jak ho popisujete, mohlo odplavit část nečistot – záleží na typu radiátoru a jeho zapojení. Pokud v některém bytě bylo propláchnutí nedostatečné, na ostatní tělesa to nemá vliv.
3) Revize topné soustavy není nutná, pokud systém funguje. Pokud nefunguje, je třeba problém vyřešit, nikoli dělat revizi.
4) Životnost litinových radiátorů je prakticky neomezená, životnost ocelových těles se uvažuje 15 - 20 let, v praxi mohou fungovat mnohem déle. Obdobně životnost ocelových rozvodů se uvažuje 20 let. Nejslabším článkem vytápěcí soustavy jsou ventily a armatury, kde se problémy začínají projevovat nejdříve. Vytápěcí soustava se obvykle mění v případě častých poruch nebo v rámci větší rekonstrukce budovy, například po 40 letech.
5) Ano, vytápěcí systém měl být přepočten a případně upraven tak, aby výkon těles odpovídal aktuální tepelné ztrátě každé místnosti. V praxi se to nedělá, protože to stojí peníze. Rozhodně je nezbytné nastavit regulaci vytápění tak, aby pracovalo s nižším výkonem a nedocházelo k přetápění místností – bez toho se obvykle očekávaná úspora energie nedostaví.
6) Snížení teploty topné vody je možné, jde o běžný způsob regulace, který obvykle přináší úspory energie. Musí však být zajištěno, že vytápění bude mít dostatečný výkon na to, aby v místnostech zajistilo projektovanou vnitřní teplotu (v obytných místnostech +20°C, v koupelně +24°C).
Přeji příjemné bydlení!
K. Srdečný, EkoWATT