Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.5.18 / dotaz č. 93627
Dobrý den, řeším odvětrání podlah v rodinném domě. Prosím Vás o posouzení projektové dokumentace (zasílám v příloze emailem). Delší strana s verandou - jih, na severní straně má soused přístavbu v délce cca 10 m, východní strana je společná kamenná zeď se sousedem, tam plánuji vyzdít asi 10 cm příčku, která by se popř. dala využít k vedení potrubí. Prosím Vás o konzultaci a posouzení možného odvětrání podlah. Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz, zájem o poradenství a zaslané podklady.
Z náhledu Vámi zaslané projektové dokumentace vyplývá, že dům není rozlehlý a plánovaná rekonstrukce zahrnuje především provedení nové nástavby patra s tím, že základní půdorysné rozvržení 1.NP (přízemí) se nijak zásadně nemění, Jedná se o jednotraktovou dispozici dělenou do tří prostor dvěma příčnými zdmi. Vnitřní šířka traktu je cca 4,5 m a délky za sebou orientovaných prostor cca 5,0 a 3,2 a 4,3 m. Z jižní strany se přistavuje nové zádveří. Ze severní a východní strany navazují na dům sousedi – kolny a RD, tedy zde není patrně možnost zateplení. Vnější zateplovací systém je proto navržen pouze z jižní a západní štítové stěny. Podklad neuvádí materiál zateplovacího systému stěn. Dále je navrženo vybourání podlah, patrně jejich odkopání a provedení nové skladby, v návrhu odspodu - podsyp, betonová mazanina, hydroizolace (radonová?), tepelná izolace (materiál a tloušťka?), čistá podlaha.
Stávající obvodové zdivo tloušťky kolem 80 cm se dle foto jeví kamenné a smíšené. Zpracovaný projekt sanaci spodní stavby patrně neřeší, resp. z podkladu poslaného v příloze to není zřejmé.
Z možných sanačních metod Vámi uváděný záměr provedení odvětrání spodní stavby se jeví jako možný. Jeho úspěch bude do jisté míry záviset na skutečné vlhkosti a míry salinity stávajícího zdiva, což není známo, neboť laboratorní rozbor a zjištění se zřejmě neprováděly. Po odstranění původních vnějších a vnitřních omítek bude mít zdivo šanci trochu vyschnout.
Na zvážení je vytvoření celoplošné provětrávané dutiny pod podlahou. To je nákladnější systém, ale jedná se o relativně malou plochu. Účel by byl jistě dosažen i vybudováním větracího systému podél obvodových a vnitřních stěn. Jeho účinnost bude záviset na zajištění dostatečného proudu vzduchu, tedy optimální volbu umístění přívodních otvorů a svislého odtahového potrubí nad střechu. U východní stěny, kde je plánována přizdívka, by se větrací kanál nacházel pod ní. Možná schémata těchto tras můžeme prodiskutovat na osobní poradě. Dále by stálo za to zvážit systém zateplení. Pokud by se vytvářela vzduchová provětrávací svislá dutina pod terénem soklu, dalo by se uvažovat snad o nějakém kontaktním systému, ale to by chtělo vědět něco i o % vlhkosti zdiva. Jinak lépe kombinovat zateplení pod provětrávaný obklad fasády a optimálně vymyslet alespoň trochu zateplení soklu pod terén. Zateplení soklu na severní straně by bylo dobré, ale patrně z důvodu souseda nemožné. Pak nutno použít vhodné vnitřní omítky, minimálně sanační. Ty bych tak jako tak doporučil v interiérech všude.
V neposlední řadě upravit skladbu podlahy. Zde doporučuji dodržet normativní požadavky udávané závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Pro podlahu na terénu:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,45 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K).
Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Skladbu nutno upřesnit s ohledem na případné podlahové vytápění.
A na okraj a zatím závěr – stejným způsobem by bylo dobré zvážit tloušťku zateplení stěn a případně izolaci ve střeše. Podrobnosti si řekneme na osobní konzultaci, projektování bych zatím neplánoval. S pozdravem
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz, zájem o poradenství a zaslané podklady.
Z náhledu Vámi zaslané projektové dokumentace vyplývá, že dům není rozlehlý a plánovaná rekonstrukce zahrnuje především provedení nové nástavby patra s tím, že základní půdorysné rozvržení 1.NP (přízemí) se nijak zásadně nemění, Jedná se o jednotraktovou dispozici dělenou do tří prostor dvěma příčnými zdmi. Vnitřní šířka traktu je cca 4,5 m a délky za sebou orientovaných prostor cca 5,0 a 3,2 a 4,3 m. Z jižní strany se přistavuje nové zádveří. Ze severní a východní strany navazují na dům sousedi – kolny a RD, tedy zde není patrně možnost zateplení. Vnější zateplovací systém je proto navržen pouze z jižní a západní štítové stěny. Podklad neuvádí materiál zateplovacího systému stěn. Dále je navrženo vybourání podlah, patrně jejich odkopání a provedení nové skladby, v návrhu odspodu - podsyp, betonová mazanina, hydroizolace (radonová?), tepelná izolace (materiál a tloušťka?), čistá podlaha.
Stávající obvodové zdivo tloušťky kolem 80 cm se dle foto jeví kamenné a smíšené. Zpracovaný projekt sanaci spodní stavby patrně neřeší, resp. z podkladu poslaného v příloze to není zřejmé.
Z možných sanačních metod Vámi uváděný záměr provedení odvětrání spodní stavby se jeví jako možný. Jeho úspěch bude do jisté míry záviset na skutečné vlhkosti a míry salinity stávajícího zdiva, což není známo, neboť laboratorní rozbor a zjištění se zřejmě neprováděly. Po odstranění původních vnějších a vnitřních omítek bude mít zdivo šanci trochu vyschnout.
Na zvážení je vytvoření celoplošné provětrávané dutiny pod podlahou. To je nákladnější systém, ale jedná se o relativně malou plochu. Účel by byl jistě dosažen i vybudováním větracího systému podél obvodových a vnitřních stěn. Jeho účinnost bude záviset na zajištění dostatečného proudu vzduchu, tedy optimální volbu umístění přívodních otvorů a svislého odtahového potrubí nad střechu. U východní stěny, kde je plánována přizdívka, by se větrací kanál nacházel pod ní. Možná schémata těchto tras můžeme prodiskutovat na osobní poradě. Dále by stálo za to zvážit systém zateplení. Pokud by se vytvářela vzduchová provětrávací svislá dutina pod terénem soklu, dalo by se uvažovat snad o nějakém kontaktním systému, ale to by chtělo vědět něco i o % vlhkosti zdiva. Jinak lépe kombinovat zateplení pod provětrávaný obklad fasády a optimálně vymyslet alespoň trochu zateplení soklu pod terén. Zateplení soklu na severní straně by bylo dobré, ale patrně z důvodu souseda nemožné. Pak nutno použít vhodné vnitřní omítky, minimálně sanační. Ty bych tak jako tak doporučil v interiérech všude.
V neposlední řadě upravit skladbu podlahy. Zde doporučuji dodržet normativní požadavky udávané závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Pro podlahu na terénu:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,45 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K).
Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Skladbu nutno upřesnit s ohledem na případné podlahové vytápění.
A na okraj a zatím závěr – stejným způsobem by bylo dobré zvážit tloušťku zateplení stěn a případně izolaci ve střeše. Podrobnosti si řekneme na osobní konzultaci, projektování bych zatím neplánoval. S pozdravem
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre
Téma: Zateplování budov , Ostatní
tisk