Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.5.18 / dotaz č. 93811
Během účetního období r. 2017 měl majitel
bytu do 14.9.2017 uzavřeny regulační ventily
a součet náměrů u všech měřidel byl nulový.
Přesto mu firma ENBRA naúčtovala spotřební
složku ve stejné výši jako složku základní,
s odůvodněním, že jinak by jeho náklady na m2 vyšly pod přípustnou minimální mez!
Já vlastním byt od 15.9.2017; můj podíl byl vypočten v souladu s vyhláškou 269/2015Sb., §5, odst. (6); u původního majitele použila firma "svůj" postup výpočtu, a tím došlo
k navýšení celkových, celoročních nákladů bytu oproti stand. výpočtu pro jednoho uživatele po celý rok!
??? Je to správný postup ???
bytu do 14.9.2017 uzavřeny regulační ventily
a součet náměrů u všech měřidel byl nulový.
Přesto mu firma ENBRA naúčtovala spotřební
složku ve stejné výši jako složku základní,
s odůvodněním, že jinak by jeho náklady na m2 vyšly pod přípustnou minimální mez!
Já vlastním byt od 15.9.2017; můj podíl byl vypočten v souladu s vyhláškou 269/2015Sb., §5, odst. (6); u původního majitele použila firma "svůj" postup výpočtu, a tím došlo
k navýšení celkových, celoročních nákladů bytu oproti stand. výpočtu pro jednoho uživatele po celý rok!
??? Je to správný postup ???
Dobrý den
Podle mého názoru postup firmy ENBRA v rozúčtování nákladů na vytápění je proveden v souladu s vyhláškou 269/2115 Sb. Pro lepší porozumění uvedu příklad na fiktivním domě (zúčtovací jednotce) o 10 bytových jednotkách.
Celková započitatelná plocha všech bytů 1000 m2
Naklad na vytápění zúčtovací jednotky 200 000 Kč
Rozdělení nákladů na vytápění mezi základní a spotřební složku je provedeno v poměru 40% : 60%
Základní složka činí 80 000 Kč (40%)
Spotřební složka činí 120 000 Kč (60%)
Pro výchozí rozdělení nákladů se použije standartní postup, tj. základní složka rozdělena dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů.
Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce činí 200 000 Kč / 1000 m2 = 200 Kč/m2.
Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy musí být v rozmezí od -20% do +100 %. Přípustné náklady na vytápění se tedy mohou pohybovat v rozmezí od 160 Kč/m2 do 400 Kč/m2.
Pokud z některých z bytů je pod touto stanovenou spodní hranici -20% (tj. 160 Kč/ m2), pak se provede úprava výpočtu na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy bytu a 80% (160 Kč/m2) průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce.
Pokud z některých z bytů je nad touto stanovenou horní hranici +100% (tj. 400 Kč/ m2), pak se provede úprava výpočtu na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy bytu a 200% (400 Kč/m2) průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce.
Modelový příklad:
Byt č.1 – podlahová plocha 65 m2, náklady na vytápění stanovené standartním způsobem (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 9750 Kč a tedy o 25% nižší oproti průměru zúčtovací jednotky tj. v průměrné hodnotě 150 Kč/m2. Po úpravě podle uvedené metodiky bude nová úhrada ze vytápění činit 160 Kč/m2 x 65m2 = 10 400 Kč.
Byt č.2 – podlahová plocha 65 m2, náklady na vytápění stanovené standartním způsobem (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 29250 Kč a tedy o 125% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky tj. v průměrné hodnotě 450 Kč/m2. Po úpravě podle uvedené metodiky bude nová úhrada ze vytápění činit 400 Kč/m2 x 65m2= 26000 Kč.
Z uvedeného je zřejmé, že dva byty nesplňují limity přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce, zbývajících osm bytů limity splňuje.
Od celkových nákladů na vytápění se odečtou náklady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem a náklady pro byty, které jsou nad limitem tj.
200000 Kč -10400 Kč -26000 Kč = 163000 Kč.
Tato částka se standartním způsobem rozdělí mezi zbývajících osm bytů. Základní složka ve výši 40% bude 65200 Kč a rozdělí se v poměru započitatelných ploch zbývajících osmi bytů, spotřební složka ve výši 60% bude 97800 Kč a rozdělí se v poměru náměru indikátorů zbývajících osmi bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů. Po provedení upraveného výpočtu se opětně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících osmi bytech. Postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce.
Podle mého názoru postup firmy ENBRA v rozúčtování nákladů na vytápění je proveden v souladu s vyhláškou 269/2115 Sb. Pro lepší porozumění uvedu příklad na fiktivním domě (zúčtovací jednotce) o 10 bytových jednotkách.
Celková započitatelná plocha všech bytů 1000 m2
Naklad na vytápění zúčtovací jednotky 200 000 Kč
Rozdělení nákladů na vytápění mezi základní a spotřební složku je provedeno v poměru 40% : 60%
Základní složka činí 80 000 Kč (40%)
Spotřební složka činí 120 000 Kč (60%)
Pro výchozí rozdělení nákladů se použije standartní postup, tj. základní složka rozdělena dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů.
Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce činí 200 000 Kč / 1000 m2 = 200 Kč/m2.
Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy musí být v rozmezí od -20% do +100 %. Přípustné náklady na vytápění se tedy mohou pohybovat v rozmezí od 160 Kč/m2 do 400 Kč/m2.
Pokud z některých z bytů je pod touto stanovenou spodní hranici -20% (tj. 160 Kč/ m2), pak se provede úprava výpočtu na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy bytu a 80% (160 Kč/m2) průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce.
Pokud z některých z bytů je nad touto stanovenou horní hranici +100% (tj. 400 Kč/ m2), pak se provede úprava výpočtu na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy bytu a 200% (400 Kč/m2) průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce.
Modelový příklad:
Byt č.1 – podlahová plocha 65 m2, náklady na vytápění stanovené standartním způsobem (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 9750 Kč a tedy o 25% nižší oproti průměru zúčtovací jednotky tj. v průměrné hodnotě 150 Kč/m2. Po úpravě podle uvedené metodiky bude nová úhrada ze vytápění činit 160 Kč/m2 x 65m2 = 10 400 Kč.
Byt č.2 – podlahová plocha 65 m2, náklady na vytápění stanovené standartním způsobem (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 29250 Kč a tedy o 125% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky tj. v průměrné hodnotě 450 Kč/m2. Po úpravě podle uvedené metodiky bude nová úhrada ze vytápění činit 400 Kč/m2 x 65m2= 26000 Kč.
Z uvedeného je zřejmé, že dva byty nesplňují limity přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce, zbývajících osm bytů limity splňuje.
Od celkových nákladů na vytápění se odečtou náklady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem a náklady pro byty, které jsou nad limitem tj.
200000 Kč -10400 Kč -26000 Kč = 163000 Kč.
Tato částka se standartním způsobem rozdělí mezi zbývajících osm bytů. Základní složka ve výši 40% bude 65200 Kč a rozdělí se v poměru započitatelných ploch zbývajících osmi bytů, spotřební složka ve výši 60% bude 97800 Kč a rozdělí se v poměru náměru indikátorů zbývajících osmi bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů. Po provedení upraveného výpočtu se opětně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících osmi bytech. Postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce.